Edward de Bono

Edward de Bono (* 19. květen 1933) je maltský psycholog a kognitivní vědec. Proslul především studiem kreativity a s ním spjatým pojmem laterální myšlení. V managementu je velmi oceňována jeho metoda šesti klobouků, znám je i svou kritikou pozitivismu.

Život

Edward de Bono

Během druhé světové války studoval na St Edward´s College na souostroví Malta, později na Maltské univerzitě, kde získal titul v oboru lékařství. Následně dostal stipendium a mohl studovat na koleji Christ Church na univerzitě v Oxfordu, kde získal červený diplom v oboru psychologie a fyziologie a později titul doktor filozofie v oboru lékařství, měl rovněž doktorát z univerzity v Cambridge a titul MUDr. z Maltské univerzity. Dostával pracovní nabídky z univerzit v Oxfordu, Londýně, Cambridge i Harvardu.
Dr. Edward de Bono je jedním z velmi mála lidí v historie, o kterém můžeme říci, že měl velký vliv na způsob našeho myšlení, lze o něm tvrdit, že je nejlepším mezinárodně známým myslitelem.
Napsal velké množství knih, které byly přeloženy do čtyřiatřiceti světových jazyků (např. hebrejštiny, arabštiny, Bahasy, Urdu, slovinštiny, turečtiny atd.) Byl pozván, aby přednášel ve dvaapadesáti zemích světa.
Unikátní na Dr. de Bonovi je odezva na jeho práci napříč neobvykle širokým spektrem.
Dr. de Bono spolupracuje s mnoha velkými světovými korporacemi (například IBM, Du Pont, Prudential, AT&T, British Airways, British Coal, NTT (Japonsko), Ericsson (Švédsko), Total (Francie) atd.). Siemens, největší společnost v Evropě (370 000 zaměstnanců), předává de Bonovy poznatky svým pracovníkům, což následuje poté, co si Dr. de Bono pohovoří s vrchním manažerským týmem. Když Microsoft pořádal svůj úplně první marketingový meeting, pozvali Edwarda de Bona, aby v Seattlu přednesl hlavní cíle programu pěti stům top manažerům. De Bonovým zvláštním přínosem je, že vzal tajemnem opředené téma kreativita a poprvé v historii mu dal pevné základy. Ukazuje, že kreativita byla v informační sebeorganizační systém nezbytným chováním. Jeho klíčová kniha The Mechanism of Mind byla vydána v roce 1969. Ukázal v ní, jak nervové sítě v mozku vytvářely asymetrické vzorce jako základ vnímání. Světový přední fyzik, profesor Murray Gell Mann, o této knize řekl, že byla o deset let napřed, co se týče matematiky a teorie chaosu, nelineárních a sebeorganizačních systémů.
Na tomto základu rozvinul Edward de Bono koncept a nástroje kritického myšlení. Zvláštní je, že místo toho, aby jeho práce zůstávala skryta v akademických textech, učinil ji využitelnou v praxi a dostupnou každému, od pětiletých po dospělé. Zesnulý lord Mountbatten jednou pozval Dr. de Bona, aby promluvil k jeho admirálům. Byl požádán, aby zahájil úplně první Pentagonský meeting tvořivosti, na společenském summitu OSN v Kodani (Dánsko) měl proslov o bankovnictví a finančním uskupení.
Termín kritické myšlení je nyní součástí jazyka, pravidelně užívaného ve fyzikální přednášce a televizní komedii. Tradiční myšlení zahrnuje analýzu, úsudek a argument. Ve stabilním světě bylo toto dostačující, protože to stačilo k identifikaci běžných situací a k aplikaci běžných řešení, to však již není možné v proměnlivém světě, kde běžná řešení možná nebudou fungovat.
Máme zde obrovskou celosvětovou potřebu tvořivého a konstruktivního myšlení, které dokáže navrhnout cestu posouvající kupředu. Mnoho hlavních světových problémů nemůže být vyřešeno rozpoznáním a odstraněním příčiny, je potřeba navrhnout cestu k posunu, i když příčina nadále existuje.
De Bono poskytl metody a nástroje pro tento nový směr myšlení. On je nepochybně vůdcem světa, v němž je možná nejdůležitější ložisko budoucnosti – konstruktivní a kreativní myšlení.
Pro mnoho tisíc, spíše ale miliónů lidí po celém světě se jméno Edwarda de Bona stává symbolem kreativity a nového směru myšlení. Na Edwardovi de Bonovi je zřejmě nejunikátnější fakt, že jeho práce pokrývá mnoho oblastí, od výuky sedmiletých na základních školách po práci se staršími vedoucími pracovníky v největších světových společnostech. Jeho práce pokrývá také nespočet kultur (Evropu, Severní a Jižní Ameriku, Rusko, Střední východ, Afriku, Jihovýchodní Asii, Japonsko, Koreu, Austrálii, Nový Zéland atd.).

Dílo

Šest klobouků aneb Jak myslet

V tomto článku se autor snaží vnést trochu světla do tématu pojednávajícím o tom, jak individuální myšlení a skupina myšlenkových procesů (meetingy/skupinové diskuze) vedou k praktickému rozhodování, jak překonávají jednotvárnost a jak lidský mozek pracuje šesti různými metodami, které mohou zvýšit citlivost a přimět mozek přemýšlet v přesně daných, konkrétních směrech vedoucích ke srozumitelnosti myšlení a efektivnímu rozhodování. Článek Šest klobouků aneb Jak myslet® může být aplikován na skupinové myšlení a i v individuálním levelu s ním lze dosáhnout fantastických výsledků.

Simplicity: síla jednoduchosti

Je klasickou prací o tom, jak složité změnit v jednoduché. Od matoucích manuálů přechází k žargonu odhalování skrytých významů, k byrokratickým úředníkům. Moderní život může být velmi komplikovaný a frustrující. Pro mnohé z nás je takřka nemožné to chápat. V Simplicity nám Edward de Bono, guru postranního myšlení, ukazuje, jak zavést jednoduchost do našich čím dál víc komplikovaných životů. Díky svým deseti pravidlům jednoduchosti nám dodává odvahu být kreativní a rozbít komplex na zvládnutelné a rozpoznatelné části. Učiníte-li složité jednoduchým, budete uvolnění, snížíte stres a budete se lépe rozhodovat.

Pravdu mám já, určitě ne ty

Je klasickou prací o životní volbě a podnikání od světového, renomovaného spisovatele a filozofa Edwarda de Bona. Mnohá z našich každodenních rozhodnutí mají sklon být konfrontační. Ať už při velkých setkáních, rozhovoru jednoho s jedním nebo pouze v našich hlavách, opačné úhly pohledu stojí proti sobě, musí zde být vítěz a poražený. V Pravdu mám já, určitě ne ty guru konstruktivního myšlení, Edward de Bono, zpochybňuje tuto „pevnou logiku“ přísných kategorií a podstatu nespočtu argumentů, obojí je destruktivní a vyčerpávající, místo toho odhaluje, jak můžeme být všichni vítězi. Jasnější vnímání je klíčem ke konstruktivnímu myšlení a tvořivosti otevřené mysli. V již neplatícím tradičním obecném povědomí může tato kniha pomoci stát se lepším myslitelem a konatelem rozhodnutí.

Mechanismus mysli

Klasický bestseller prezentující de Bonův model myšlení, předkládá originální teorie o tom, jak funkce mozku zpracovávají informace a uspořádávají je. To vysvětluje, proč mozek (mechanismus) může pracovat pouze určitými způsoby, a představuje čtyři základní typy myšlení, které informují o jeho životní práci, jmenovitě „přirozené myšlení, logické myšlení, matematické myšlení a konstruktivní myšlení“. De Bono také nastiňuje argument pro představení slova „PO“ jako alternativy ke slovu „NO“, když zavádí konstruktivní myšlení do praxe. Kreslení na barevnou vizuální obrazotvornost pomáhá vysvětlovat jeho teorie a myšlenkové procesy, od žárovek a cukrových kostek k fotografiím a vodním sesuvům. Mechanismus mysli zůstává stejně fascinujícím jako bystrým jako v době svého prvního vydání (1969). Měl by si ho přečíst každý, kdo chce co nejvíc rozumět tomu, jak mysl pracuje a jak se uspořádávají informace (a jak Edward de Bono rozvíjel svou kreativitu).

Zajímavosti

Edward de Bono na konferenci v roce 2009

V září roku 1996 byl v Melbourne zahájen provoz de Bonova institutu coby světového centra nového myšlení. Andrewsova nadace vybrala 8,5 miliónů dolarů, aby tento projekt mohl být uskutečněn.
Roku 1996 se Evropský spolek kreativity v rámci průzkumu ptal svých členů napříč Evropou, kdo je nejvíce ovlivnil. Jméno Dr. de Bona padlo dříve, než požádali oficiální Výbor pro jmenování Mezinárodní astronomické unie (Massachusetts), aby po něm byla pojmenována planeta, takže se z DE73 stala EdeBono.
V prosinci roku 1996 hostila Nadace Edwarda de Bona v Dublinu konferenci sponzorovanou Evropskou unií, tématem byla výuka myšlení na školách.
V roce 1972 de Bono zřídil Kognitivní výzkumný fond, charitativní organizaci, která se věnovala výuce myšlení na školách (viz CoRT Thinking Lessons).
V roce 1997 byl Dr. de Bono pozván, aby se stal jedním z hlavních řečníků na první ekologické konferenci v Pekingu (Čína), jeho úkolem bylo poskytnout prvek „nového myšlení“.
Založil Mezinárodní kreativní fórum, mezi jehož členy patří mnoho předních světových korporací, jmenujme například IBM, Du Pont, Prudential, Nestle, British Airways, Alcoa, CSR atd.
Mezinárodní kreativní kancelář v New Yorku spolupracuje s OSN a členskými zeměmi, předkládá nové myšlenky v mezinárodních otázkách (zřídil ji Dr. de Bono).
Pět fakult z univerzity v Buenos Aires využívá jeho knihy jako povinnou četbu. Ve Venezuele musí všichni žáci strávit hodinu týdně v jeho programech. V Singapuru použilo 102 středních škol jeho práci, v Malajsii střední školy s vědeckými obory používají jeho práci už deset let. V USA, Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu, Irské republice a Velké Británii jsou tisíce škol, které používají programy Dr. de Bona k výuce myšlení. Na International Thinking Meetingu v Bostonu (1992) mu bylo předáno ocenění, byl průkopníkem přímé výuky myšlení na školách. V roce 1988 získal první cenu Capire v Madridu za svůj značný přínos lidskému pokolení. <br / Edward de Bono stvořil také dva televizní seriály: de Bonův kurz myšlení (BBC) a Největší myslitelé (WDR, Německo).

Vyznamenání

- leden 1995 – získal Národní Řád Za Zásluhy, nejvyšší ocenění, které udílí prezident Maltské republiky. Je vyhrazeno pouze dvaceti žijícím osobám (de Bono se zde narodil a studoval).
- červenec 1994 – získal Cenu průkopníka v oblasti myšlení na Mezinárodní konferenci myšlení v M.I.T. v Bostonu.
- 1992 – stal se prvním držitelem ceny Capire v Evropě za své mimořádné výsledky
- de Bonova kniha I am right, You are Wrong (Pravdu mám já, určitě ne ty) se zařadila mezi tři přední laureáty Nobelovy ceny.
- nedávný průzkum Evropské asociace kreativity v řadách svých členů ukázal, že 40 % dotazovaných považovalo Dr. de Bona za osobu s největším vlivem na poli kreativity. V anketě se umístil na předních místech.
- Když Defense University (USA) pořádala své první sympozium kreativity, požádala de Bona, aby akci zahájil telefonem z Helsinek (Finsko), kde se momentálně nacházel.
- Roku 1990 byl Dr. de Bono pozván, aby předsedal setkání laureátů Nobelovy ceny z celého světa. Meeting se konal v Koreji.

Odkazy

Použitá literatura a zdroje

DE BONO, Edward. Simplicity: síla jednoduchosti. Vyd. 1. Praha: Triton, 2009, 283 s. ISBN 9788073873097.
DE BONO, Edward. Šest klobouků aneb Jak myslet. Vyd. 1. Praha: Argo, 1996, 185 s. ISBN 8072031287.
DE BONO, Edward. Pravdu mám já, určitě ne ty. Vyd. 1. Praha: Argo, 1998, 295 s. ISBN 8072030663.
Dr. Edward de Bono. [online]. 2016 [cit.2016-1-22]. Dostupné z: http://www.edwdebono.com/debono/biograph.htm
SHETH, Mitez. Six Thinking Hats [online]. 2012 [cit.2016-1-22]. Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/summary?doi=10.1.1.409.8810
de Bono [online]. 2014 [cit.2016-1-22]. Dostupné z: http://www.debono.com/book/
Edward de Bono [online]. 2014-8-26 [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Edward_de_Bono

Související články

• lékařství
  
• psychologie
• matematika

Externí zdroje

• Životopis Edwarda de Bono na oficiálních stránkách
  
• Abstrakt a ukázka textů z jeho knihy Six Thinking Hats
  
• Stránka věnovaná knihám a životu Edwarda de Bono
  
• Anglická wikipedia s životopisem

Klíčová slova

Mechanismus mysli, mozek, kreativní myšlení, konstruktivní myšlení, nervové sítě