Brentano - přínos pro psychologii

Franz Brentano (1834 - 1917)

  • katolický kněz, profesor filozofie nejdřív ve Wurzburgu, poté ve Vídni
  • Brentanovým studentem ve Vídni také T. G. Masaryk, který na něj upozornil Edmunda Husserla
  • po svém stěžejním díle Psychologie z empirického hlediska (1874)přiznává psychologii její empirickký ráz, ale odmítá pěstovat ji po vzoru psychofyziologie a experimentální psychologie - vymezuje se tedy především vůči Wilhelmu Wundtovi[1]

Přínos pro psychologii

  • Brentano je zakladatel aktové psychologie = psychologie deskriptivní, zabývá se vědomými procesy.
  • Vědomí se podle aktové psychologie vyznačuje intencionalitou = naše vědomí má vždy určité zaměření - představujeme si něco, myslíme na někoho, někoho nenávidíme a miluejeme. Například představujeme si zelenou barvu, tato představa je akt, zelená je objekt existující v aktu.[2].
  • Intencionální charakter mentálních jevů je jejich výlučná vlastnost, která je odlišuje od fyzických jevů.
  • Psychické jevy: mentální akty + jejich předmět (obsah), k němuž jsou záměrně vztaženy.
  • Duševní akty: představování, formování soudů a cítění
  • Mentální akty podrobuje metodě zkoumání - introspekci[3]

Odkazy

Reference

  1. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
  2. Hoskovec, A.& Hoskovcová, S. (2000). Malé dějiny české a středoevropské psychologie. Praha: Portál.
  3. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.
  • Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. SPN.

Doporučená literatura

  • Störig, H. (1999). Malé dějiny filozofie. Praha: Vyšehrad.