Brentano - přínos pro psychologii
Franz Brentano (1834 - 1917)
- katolický kněz, profesor filozofie nejdřív ve Wurzburgu, poté ve Vídni
- Brentanovým studentem ve Vídni také T. G. Masaryk, který na něj upozornil Edmunda Husserla
- po svém stěžejním díle Psychologie z empirického hlediska (1874)přiznává psychologii její empirickký ráz, ale odmítá pěstovat ji po vzoru psychofyziologie a experimentální psychologie - vymezuje se tedy především vůči Wilhelmu Wundtovi[1]
Přínos pro psychologii
- Brentano je zakladatel aktové psychologie = psychologie deskriptivní, zabývá se vědomými procesy.
- Vědomí se podle aktové psychologie vyznačuje intencionalitou = naše vědomí má vždy určité zaměření - představujeme si něco, myslíme na někoho, někoho nenávidíme a miluejeme. Například představujeme si zelenou barvu, tato představa je akt, zelená je objekt existující v aktu.[2].
- Intencionální charakter mentálních jevů je jejich výlučná vlastnost, která je odlišuje od fyzických jevů.
- Psychické jevy: mentální akty + jejich předmět (obsah), k němuž jsou záměrně vztaženy.
- Duševní akty: představování, formování soudů a cítění
- Mentální akty podrobuje metodě zkoumání - introspekci[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
- ↑ Hoskovec, A.& Hoskovcová, S. (2000). Malé dějiny české a středoevropské psychologie. Praha: Portál.
- ↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
Použitá literatura
- Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.
- Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. SPN.