Tutu

Jméno

Význam jména boha Tutua je nejasný. Jedná se o božstvo, doložené až pro pozdější období egyptských dějin, a to od 27. dynastie do vládyl římského císaře Caracally.

Ikonografie a sféry vlivu

Tutu byl v egptských představách bytost, která stála na hranici mezi bohem a démonem. Je obvykle zobrazován jako stojící sfinga s hadem místo ocasu (Pinch 2004: 206). Výjimečně pak bývá zobrazen v lidské podobě, a to především v chrámech (kaaper 2003: 33).Často mívá válečnické atributy nebo bývá spojován s mocí uraea a slunečního oka. Může vystupovat jako válečnický bůh, bůh s královskými či slunečními aspekty, ochranné božstvo, ničící nepřátele, pán démonů, ale také např. jako božské dítě (Kaaper 2003: 26-31).

Mýty a funkce

Pán démonů

Jednou z jeho nejvýznamnějších funkcí byla ochrana před démony, řádícími dle staroegyptských představ v době přelomu starého a nového roku. V době tzv. epagomenální dny, kdy ve světě nepanoval obvyklý řád, mohly bojovné bohyně jako např. Sachmet, Bastet nebo Neit, za jejíhož syna byl Tutu ostatně považován, vysílat do světa své posly - sedm démonů, kteří roznášeli zlo, nákazu a nemoci. Tutu byl právě tím, kdo mohl tyto démony ovládat, nicméně těchto sedm démonů mohlo být zároveň sedmi různými aspekty Tututa. Jednalo se tedy o božstvo, které mohlo nemoci a neštěstí způsobovat, ale jelikož nad nimi vládl, mohl je zároveň zkrotit a ochraňovat před nimi.

Literatura

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Kaper, O. E. 2003 : The Egyptian god Tutu: a study of the sphinx-god and master of demons with a corpus of monuments. Leuven: Peeters, Orientalia Lovaniensia analecta

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.