Služby pro uživatele se specifickými potřebami.

Verze z 14. 1. 2017, 16:33, kterou vytvořil Anna.Dubnova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Dle knihovního zákona 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“[1]
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se specifickými potřebami, jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.

Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami?

Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.[2]
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).

Uživatelé s mentálním postižením

Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a hlubokou retardaci.[3]

Služby

Podle výzkumu z roku 2008 [4] nejsou tito uživatelé příliš početnou skupinou co do využívání služeb knihovny. Přesto existuje řada způsobů, jak uživatele s mentálním postižením začlenit do aktivit knihovny a vzbudit v nich zájem o její služby. Fond by neměl být příliš abstraktní, měl by naopak mít přehledné odstavce a větší písmo. Webové stránky je třeba vést přehledně a srozumitelně.[5] Personál by práci s mentálně postiženým uživatelem měl myslet především na tyto zásady:

  • nejednat s dospělými infantilně
  • hovořit přímo s uživatelem, ne s doprovodem
  • jednoznačné vyjadřování, vysvětlit co se bude dít
  • nechat si na výklad klid, nepospíchat na něj
  • klást kontrolní otázky, zjišťovat, zda jsme byli pochopeni[6]

Uživatelé s tělesným postižením

Tělesným postižením rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se zdravotním postižením (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.[4]

Služby

V případě uživatelů s tělesným postižením není hlavním problémem fond a komunikace (pokud se ovšem nejedná o postižení kombinované), ale pohyb v prostorách knihovny - dost často tato potíž vyvstává již se vchodem do budovy. Proto je zde zapotřebí hlavně uzpůsobení prostoru, které bude následně popsáno i na webových stránkách:

„...konkrétně jde o možnost překonání schodů a stupňů pomocí nájezdových ramp, výtahů nebo zdvižných plošin, dostatečně široké dveře a schodiště se zábradlím, dostatek místa ve vstupních prostorách, přístup k výpůjčnímu pultu, vhodné uspořádání nábytku, dostatečný prostor mezi regály, zajištění přístupu k počítačům nebo další technice. Je třeba odstranit překážky na podlaze (např. předložky, koberce) i předměty, které lze shodit.“[Černiňáková, 2011][2]

Další možností je nabídka donášky výpůjček do domu, která stejným způsobem může fungovat i u seniorů nebo osob dlouhodobě nemocných.[4]
Z hlediska fondu jde o literaturu specializovanou na oblast tělesného postižení a elektronické dokumenty s možností využití i alternativních vstupních zařízení.

Uživatelé se smyslovým postižením

Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.[7] Do této skupiny se také poměrně často řadí senioři, kterým se vlivem stáří může zrak i sluch výrazně zhoršovat.

Uživatelé se zrakovým postižením

Mezi tyto uživatele zahrnujeme osoby s lehkou či těžkou slabozrakostí až po praktickou slepotu.[8] Stupeň postižení se měří podle zrakové ostrosti - ta se zpravidla uvádí zlomkem, kde první číslo udává vzdálenost, z níž daný jednotlivec čte, druhé číslo pak vzdálenost, z níž totéž přečte zdravý jedinec (například silnou slabozrakost bychom uvedli jako 6/60).[9]

Služby

Důležitý je vhodně upravený fond - audioknihy, knihy tištěné velkým písmem, dokumenty upravené pro použití zrakovým postižením. Totéž se týká i patřičného technického vybavení - „zařízení pro poslech audiozáznamů, počítačové programy s hlasovým výstupem, programy zpřístupňující nevidomým a slabozrakým tištěný text, výstupní zařízení s tzv. braillským řádkem, kamerové nebo softwarové lupy apod."[2] Z hlediska prostoru je pak třeba zajistit patřičné značení včetně schodů a výtahu, orientační cedule, vodící linie a správné světelné podmínky, aby byl osobám se zrakovým postižením umožněn samostatný pohyb po knihovně. Webové stránky by opět měly upozorňovat na všechna opatření a služby, které knihovna poskytuje, dále mají obsahovat podrobný popis cesty do knihovny, odkazy na organizace pracující se zrakově postiženými (SONS, Braillnet, Tyfloservis...) a být tvořeny podle metodiky Blind Friendly Web.[5]

Uživatelé se sluchovým postižením

Velkou část osob se sluchovým postižením tvoří lidé nedoslýchaví, často vlivem pokročilého věku. Jde ale i o lidi neslyšící a těžce nedoslýchavé, přičemž se s touto vadou mohli narodit, mohli ztratit sluch před rozvinutím řeči - prelinguálně neslyšící nebo po jejím rozvinutí - postlinguálně neslyšící. Zásadní pro naše účely je, že rozsah postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči pomocí sluchu.[10]

Služby

Z hlediska proškolení personálu je potřeba se zaměřit především na základy komunikace a tlumočení (včetně online tlumočení). Kromě fondu zaměřeného na problematiku sluchového postižení je vhodná také literatura upravená pro potřeby neslyšících (např. zjednodušené texty - menšina Neslyšících používá český znakový jazyk a český jazyk není jejich mateřským jazykem[11]), videodokumenty s titulky pro neslyšící nebo specializované časopisy. Důležitým technickým požadavkem je indukční smyčka (nebo mikrofon) a počítače s webkamerou. Webové stránky by měly být návodné, vhodné je i informační video ve znakovém jazyce, znovu odkazy na spolupracující orgranizace.[5]

Standard Handicap Friendly

Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny "všem bez rozdílu". Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.[12]

Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků.

Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:

1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP

2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.

3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.

4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.

5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.

6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.

7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.

8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.[5]

Další projekty a služby

KMJ bez bariér - Knihovna Jiřího Mahena v Brně poskytuje bezbariérový přístup a služby uživatelům s různými hadicapy, na jejich webových stránkách lze stáhnou i metodiku práce (besed) s těmito uživateli. Také je tvůrcem projektu Ruku v ruce, který měl za cíl integrovat osoby s postižením - tělesným, mentálním nebo sociálním.[13]

Projekt bezbariérová knihovna - Studentský projekt, který položil základ Standardu Handicap Friendly. Cílem bylo vytvořit praktickou a reálnou oporu pro práci s uživateli s postižením.


Literatura

  1. ↑ ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm>. ISSN 1801-3252.
  3. ↑ Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm>. ISSN 1801-3252.
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.
  6. ↑ ČERNIŇÁKOVÁ, Eva. Lidé s mentálním postižením v knihovně. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem: Creative Commons, 2014.
  7. ↑ RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2
  8. ↑ SCHINDLER, Radek. Zrakové vady - Hodnocení vizu. In: Braillnet [online]. Tyfloservis SONS, ©1997 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://www.braillnet.cz/sons/docs/zrak/viz.ht
  9. ↑ ČÁKIOVÁ, Julie. Klasifikace zrakového postižení. In: NICM: Národní informační centrum pro mládež [online]. 2006 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikace-zrakoveho-postizeni
  10. ↑ Terminologie: základní terminologie. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/2-terminologie
  11. ↑ Co je znakový jazyk, znakovaná čeština.: vysvětlení pojmů Znaková řeč, český znakový jazyk, znakovaná čeština, odezírání, psaná čeština neslyšících. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/188-co-je-znakovy-jazyk-znakovana-cestina
  12. ↑ Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly
  13. ↑ KMJ bez bariér. In: Knihovna Jiřího Mahen v Brně [online]. 2017 [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/handicapovani
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Služby_pro_uživatele_se_specifickými_potřebami.&oldid=42081“