Adaptace na práci
Verze z 9. 6. 2014, 10:18, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
Obsah
Vyrovnávání se s prací a identifikace s prací a organizací
Adaptace na práci
- úroveň adaptovanosti na práci ovlivňuje sebehodnocení, vztah k druhým, životní spokojenost
- adaptace zahrnuje:
- adaptibilitu – předpoklady člověka zvládat nároky pracovní činnosti (soubor schopností, zkušeností a dovedností)
- adaptování – proces zvládání nároků pracovní činnosti (krátkodobý nebo vleklý – potom zátěž)
- adaptovanost – výsledný stav, vyrovnání se s prací
- probíhá pracovní i sociální adaptace, nemusí probíhat stejně
- pracovní adaptace je proces průběžného konfrontování mezi požadavky na pracovníka a předpoklady pracovníka
- probíhá po celou dobu pracovní činnosti
- dimenze uspokojivá – neuspokojivá
Faktory ovlivňující pracovní adaptaci
- objektivní:
- obsah, organizace práce
- pracovní podmínky
- způsob vedení
- pracovní skupina
- hodnocení, odměňování
- subjektivní
- odborná připravenost
- výkonová dispozice
- hodnotová orientace
- postoje
- motivace
- zvládnutí pracovní role
Sociální adaptace
- na firemní kulturu - přijetí cílů, hodnot, norem organizace, v případě přijetí – identifikace s organizací – zaměstnanecká loajalita
- na pracovní tým - zařazení do vztahů ve skupině
- adaptace je aktuální především v situaci:
- při nástupu nových pracovníků do práce
- při změně zařazení
- při návratu pracovníka na původní pracoviště po dlouhé nepřítomnosti
- při inovačních změnách – rekvalifikace
Identifikace s prací
- člověka práce uspokojuje, přináší mu naplnění a je součástí smyslu života
- je to postoj, vnitřní zaujetí prací, hodnota
- výrazně identifikaci posiluje práce rozmanitá, stimulující, relativně samostatná, se zpětnou vazbou, s možností participace na rozhodování + věk, potřeba vnitřního rozvoje + práce ve skupině, úspěch, prestiž
Identifikace s organizací
- je to zaměstnanecká loajalita – postoj zaměstnanců k organizaci
- má tyto komponenty:
- uznávání a akceptování hodnot a cílů organizace
- ochota vynakládat značné úsilí ve prospěch organizace
- přání být členem organizace
- může být:
- přirozená – úplná
- selektivní – jen s některými hodnotami, cíli a normami
- usměrňovaná – managementem (věrnostní příplatky, důchodová připojištění
- vykalkulovaná – předstíraná
Schopnosti a způsobilost k práci
Schopnosti a výkon
Schopnosti
- získané dispozice k určitým druhům činností, jak rychle si je jedinec schopen je osvojit
- utvářejí se na základě vloh (vrozené zvláštnosti NS)
- vytváří se osvojováním činnosti, školením nebo výcvikem
- obecné (inteligence) x speciální (hra na hudební nástroj)
Dovednosti
- vyjadřují způsobilost převést vědomosti k praktickému využití
- schopnosti se vytvářejí postupným zvládáním jednotlivých dovedností
- 5 skupin schopností:
- senzomotorické
- intelektové (dobrá orientace a myšlení, ostré vnímání a dobrá paměť, koncentrace na daný objekt)
- estetické
- sociální (přesné sociální vnímání situace, vnímání jiných osob, odhad jejich snah a záměrů)
- autoregulační (charakter, odolnost), + pohyb podle Fleischmanna, inteligence podle Ekstroma
Zjišťování pracovní způsobilosti
- míra souladu požadavků a předpokladů
- pracovní způsobilost v širším pojetí zahrnuje tyto složky:
- odborná pracovní způsobilost
- psychická pracovní způsobilost
- fyzická způsobilost
- morální a občanská bezúhonnost
- kde je žádoucí posuzovat pracovní způsobilost - u mimořádně náročných profesí, tam, kde jsou specifické požadavky, tam, kde když pracovník selže, bude to mít vážné následky
- je těžké stanovit kritéria úspěchu pro jednotlivé profese
- predikce je vždy pouze pravděpodobností
- posuzování pracovní způsobilosti se řídí zásadami, které lze shrnout do těchto kroků:
- psychologická analýza profese a stanovení psychických nároků
- volba metod
- výběr skupin úspěšných a méně úspěšných pracovníků
- vyšetření obou skupin vybranými metodami a ověření výsledků s úspěchy v práci
- doplnění metod podle výsledků
- znovuověření po určitém čase
- motivace a postoje k práci