Charakterizujte možnosti publikování na internetu. Jaký obsah lze publikovat bez porušení autorských práv?

Elektronické publikování odráží vývoj společnosti a kopíruje metody, jakými je dosažené poznání fixováno a uchováváno pro příští generace. Dnešní svět charakterizuje proces vrůstání informačních a komunikačních technologií do všech složek společnosti a tak není divu, že i naše poznání je stále častěji a ve větší míře fixováno v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že většina informací je i během "klasického" publikačního procesu v nějaké z jeho fází v elektronické podobě, není se čemu divit, když nové technické prostředky umožňující příjem těchto produktů v elektronické podobě nastartovaly takovou explozi elektronického publikování. (Elektronické publikování)

V širším pohledu je tedy publikováním informací míněna příprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a diseminace dokumentů a hovoříme-li o elektronickém publikování, pak je výsledkem této činnostizpřístupnění dokumentů v digitální podobě . Za elektronickou publikaci můžeme tedy považovat v podstatě jakýkoli dokument zpřístupňovaný v elektronické podobě určitému okruhu uživatelů.(Elektronické publikování)

Formy on-line elektronických dokumentů

Elektronické mutace tištěných dokumentů často bývají pouze přesnými kopiemi svých papírových předloh. V lepším případě však více využívají možností multimediality a hypertextuality a rozšiřují tak možnosti práce s dokumenty nebo jsou speciálním doplňkem k papírovému dokumentu. Většina deníků zpravidla provozuje souběžně s vydáváním klasické tištěné podoby také zpravodajství na Internetu, kde prezentuje identické články s omezenou možností vyhledávání a orientace. Obsah elektronického "zrcadla" je navíc často ochuzen o některé drobnější informace, které jsou obsaženy v tištěné předloze. Podobné nepochopení a nedostatečné využití možností hypertextuality a multimediality provázelo zejména v minulosti prezentace některých institucí, které na webovské stránky prostě jen vystavily HTML podobu svých tištěných materiálů.(Elektronické publikování)

Zejména poslední dobou se začínají objevovat snahy naopak rozšířit obsah elektronické publikace využitím výhod, které nabízí prostředí WWW. Nejčastěji se tak na stránkách deníků objevují nástroje k rychlejšímu vyhledávání v textech článků, přehlednější uspořádání a hyperlinky usnadňující orientaci. Text také může doprovázet obrazový materiál (často kvalitnější než v tištěné předloze) nebo zvukový doprovod (například záznam rozhovoru nebo vystoupení nějaké významné osobnosti).(Elektronické publikování)

Zajímavějším počinem je však souběžné vydávání elektronického dokumentu jako doplněk k papírovému. Nejedná se tedy o přesnou (nebo nedokonalou) kopii, ale o doplnění papírového dokumentu o možnosti, které klasické nosiče nenabízí. Například počítačový týdeník může nabízet aktuální zpravodajství na Internetu, informace a články, které se do papírového vydání nedostaly (např. pro nedostatek místa), hyperodkazy na místa související s tématikou čísla, více obrazového materiálu nebo možnost stažení software, o kterém se v týdeníku píše. Obsah tohoto doplňku se tedy může překrývat s tištěným dokumentem, ale v mnohém jej doplňuje a rozšiřuje. Někteří velcí zahraniční vydavatelé nabízejí ještě sofistikovanější formu elektronického publikování a obchodu s informacemi. Nadále vydávají periodika v tištěné formě, na Internetu však nabízejí virtuální knihovnu, která zpřístupňuje oprávněným uživatelům všechny tyto dokumenty (například formou předplatného). Velkou předností je především možnost vyhledávání ve všech článcích a několika časopisech současně, prohledávání bibliografických záznamů a případné objednání plných textů. Tyto formy elektronického "předplatného" bývají dále rozšířeny o návazné informační služby. Moderním trendem v provozování takových virtuálních vydavatelství je jejich vzájemné propojování a vytváření tak „startovacích míst„ pro čtenáře, kteří tak mají k dispozici větší množství informací z více zdrojů. V českém prostředí můžeme tuto tendenci pozorovat například u projektů jako Trafika, Zmije, Živě.(Elektronické publikování)

Rozdíly mezi elektronickým a klasickým publikováním

Hypertextualita, multimedialita a hypermedialita Elektronické publikace nebo jejich části lze logicky provázat se souvisejícími dokumenty nebo částmi dokumentů a podstatně tak rozšířit možnosti čerpání informací pro čtenáře, kdy je možno pružně přecházet z jednoho dokumentu do druhého, zatímco u tištěného dokumentu by autor musel informace buď opsat a tím je duplovat a nebo na ně čtenáře odkázat, aby si je vyhledal sám. Hypertextualita v podstatě simuluje to, co se běžně odehrává v lidském mozku při řešení nějakého problému: logické spojování a asociace odvíjející se od základního tématu. Každá práce s elektronickým dokumentem (čtení) tak zákonitě vzniká ojedinělý dokument. Jedna elektronická publikace má tedy teoreticky tolik podob, forem, kolik má čtenářů. Klasický lineární text je překonán nejen možnostmi hypertextu, ale také spojením obrazových, textových a zvukových informací: multimedialitou. V prostředí Internetu je navíc možné propojovat různá média a vytvářet tak hypermediální dokumenty.(Elektronické publikování)

Vyhledávání a navigace Nový prvek vnášejí do vyhledávání a navigace v elektronických zdrojích tzv.push technologie a aktivní kanály, moderní obdoba osobních profilů přinášejících uživateli pouze informace vybrané specifikovaným filtrem. Takovéto nástroje se dokonce stávají standardní součástí operačních systémů.  Elektronická publikace dále nabízí dokonalejší způsoby navigace mezi články, kapitolami nebo dalšími částmi publikace. Rychlé přecházení mezi částmi dokumentu usnadňuje práci a šetří čas.(Elektronické publikování) Finanční úspora Jednou z velkých výhod elektronického publikování, kterou ocení zejména vydavatelé dokumentů pro omezený okruh čtenářů nebo producenti informací nekomerčního typu, je nižší finanční náročnost. Náklady na elektronické vydavatelství, které budou rozebrány podrobněji v kapitole VI., prakticky nejsou závislé na velikosti skupiny uživatelů , zatímco u tištěných periodik hraje počet prodaných exemplářů klíčovou roli při kalkulaci nákladů.(Elektronické publikování)

Autorská práva Jedním z nejdiskutovanějších současných problémů elektronického publikování je ochrana osobních dat a s tím spojené garance autorům, kteří publikují. Bez pružného, funkčního a použitelného legislativního nástroje ochrany duševního vlastnictví na počítačových sítích se jen těžko rozvine elektronické publikování, knihovny a archivace. Specifickou vlastností elektronických publikací totiž mimo jiné je, že jejich kopie jsou naprosto identické s originálem, a proto lze kupříkladu jen těžko dokázat, který ze dvou obsahově shodných digitálních dokumentů vznikl dříve. Pro účely eliminace takových problémů vzniká celá řada iniciativ a také jsou vytvářeny nástroje na ochranu dat a autorských práv. Dokumenty je například možné (skrytě nebo viditelně) zajistit pomocí tzv. Elektronických podpisů, zakódováním, omezit k nim přístup pouze přes heslo či registraci apod. Všechny tyto nástroje však vyžadují finanční, programátorské i jiné investice a také záleží na jejich širokém využívání. Zatím se tedy spíše využívají v komerční sféře a jejich plošné využití pro klasické elektronické publikování zatím nenastalo.(Elektronické publikování)

Virtuální vydavatelství

Prostředí Internetu a zdokonalující se vývojářské nástroje otevřely možnosti mnoha publikačním aktivitám, které v "předinternetovském období" nemohly být uskutečněny především z důvodů finanční a organizační náročnosti. Exponenciální nárůst těchto aktivit v prostředí WWW však vyvolává falešnou představu, že publikovat na Internetu lze zcela zadarmo bez jakýchkoli odborných znalostí a dovedností. Kvalitní elektronické vydavatelství však jisté investice a technické a organizační zajištění v každém případě vyžaduje.(Elektronické publikování)

Co musí zajistit virtuální vydavatel?

• Technické a programové vybavení
• Personální zajištění
• Paměťový prostor na WWW serveru
• Zřízení a udržování domény
• Administrace
• Dohody a garance

(Elektronické publikování)

Co je a co není elektronický časopis

Pod pojem "elektronický časopis" jsou zařazována všechna periodika i pseudoperiodika uveřejněná na Internetu. Elektronický časopis ale není chápán jako svébytné médium, ale jako "extenze" časopisu tištěného, a podle toho také většina periodik na Internetu vypadá.(Jonáková, 1998)

Zdroje

• Elektronické publikování [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani
• Co je a co není elektronický časopis [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis
• TKAČÍKOVÁ, Daniela. 1998. Elektronické publikování a služby knihoven. In: Ikaros [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani-sluzby-knihoven

Klíčová slova

Elektronické publikování, Autorská práva, Elektronický časopis