Elektronické publikování

Za elektronické publikování lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.[1]

Proces a přenos elektronického publikování

Z procesu vyplývá, že elektronické publikování začíná jako činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: tvorba dokumentů s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, aby tyto dokumenty byly přístupné pouze určité skupině uživatelů v rámci dané sítě.

Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).[2]

Historie elektronického publikování

Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo objevem písma (4 500 let před naším letopočtem), následně úpravou dokumentů, kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, Gutenbergovu, která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k mechanické dokonalosti.

Po Guttenbergově revoluci se rovněž začal rozšiřovat tzv. "individuální tisk", kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel Leibnitz s binárním systémem jedniček a nul a s ním i koncept digitalizace, který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik Alan Turing. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj "turing machine", který ale nikdy nepostavil.

Každopádně vývoj pokračoval dál a ve 40. letech vznikly první počítače, objevila se myš, kterou vymyslel Douglas Engelbart a samozřejmě World Wide Web, který představil Tim Berners-Lee. Nicméně koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení představil de facto již v roce 1945 Vannevar Bush, ve svém konceptu Memex. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro "normální lidi", představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.[3]

Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl Michael S. Hart vytvořit první elektronickou knihu v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.

Stručná historie elektronických knih v datech: [4]

Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts


  • 1971 Michael S. Hart spouští Projekt Gutenberg (první elektronická kniha)
  • 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM
  • 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online
  • 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1
  • 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)
  • 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes
  • 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu
  • 1997 Projekt Gutenberg nabízí 1 000 public domain knih online
  • 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu
  • 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com
  • 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType
  • 2000 Stephen King, nabízí svůj román "Riding the Bullet" pouze v elektronické podobě
  • 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih
  • 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink
  • 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle
  • 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3
  • 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a DRM ochrany
  • 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone
  • 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele
  • 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů
  • 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks
  • 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných

Elektronická publikace

Pojem elektronická kniha (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.

Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře. Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.[5]

Elektronický self-publishing

Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing[6] dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:

  • Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)
  • Vydávání na nezávislých platformách
  • Vydávání na platformách velkých společností

Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.

Vydávání na nezávislých platformách:

Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě[7]:

Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.

Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.

  • Publi.cz
    Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM

Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.

Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes & Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.

Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.

Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.

Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.

NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes & Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes & Noble spolupracuje. Záměrem B&N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.

Odkazy

Reference

  1. Elektronické publikování. [online]. [cit. 2016-11-10].
  2. Elektronické publikování a XML. [online]. [cit. 2016-11-10].
  3. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. [online]. [cit. 2016-11-10].
  4. Stručná historie elektronických knih v datech. [online]. [cit. 2016-11-10].
  5. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI. [online]. [cit. 2016-11-10].
  6. Platformy pro elektronický self-publishing. [online]. [cit. 2016-11-10].
  7. Platformy pro elektronický self-publishing. [online]. [cit. 2016-11-10].

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing

Symbol kept vote.svg