Afiliace, atraktivita, láska, těsné interpersonální vztahy

Úvod

Afiliace = potřeba navazovat a udržovat pozitivní vztahy s lidmi

Interakce s druhými lidmi poskytuje člověku mnohé výhody, kdežto sociální vyloučení způsobuje nepříjemné stavy, které mohou být horší než fyzická bolest

Atraktivita =ocenění jiné osoby mající směr (pozitivní x negativní) a intenzitu (hloubku), postoj se všemi jeho složkami

Atraktivitu lze rozdělit na fyzickou a osobní

Atraktivitu podněcuje podobnost, blízkost (fyzická i v interakcích), fyzická atraktivita, oboustrannost – tedy když nás má druhý také rád, situační podmínky (vzrušení, úzkost atd.)

Hezcí lidé jsou považováni za inteligentnější, milejší apod. – vzniká tak stereotyp fyzické atraktivity

Dle dynamické teorie si vybíráme partnery podle rodiče opačného pohlaví

Láska = specifický druh interpersonálního vztahu charakterizovaný vzájemným porozuměním, poskytováním a přijímáním podpory a těšením se na přítomnost druhého

Lásku lze rozdělit na vášnivou a kamarádskou

Patří sem Sternbegova triangulární teorie (vášeň, intimita, závazek), teorie J. A. Lee (eros, ludus, agapé, pragma, mania, storgé), Franklova transcendentální láska, Maslowova D a B láska, Frommova láska jako akt vůle a Rubinova láska jako postoj

Afiliace

Afiliace je potřeba člověka navazovat a udržovat pozitivní a těsné vztahy s jinými lidmi, které mohou mít podobu spolupráce, přátelství anebo lásky, potřeba sociálního kontaktu

Interakce s jinými lidmi

• poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání sociální reality (ověřit a potvrdit, co je správné, vhodné či žádoucí) -> afiliace vzrůstá při nejistotě
• přítomnost blízké osoby umocňuje pocity štěstí a poskytuje útěchu a úlevu při zármutku
• poskytuje podněty pro srovnání, osvojování si nových poznatků a zpětnou vazbu
• spolupráce přináší uspokojení
• těsné vztahy dávají člověku pocity bezpečí
• příjemné pocity přináší vzájemná důvěra, sdílení

Sociální vyloučení

Ostrakismus (sociální vyloučení nebo ignorace) je pro člověka s jeho silnou potřebou sociálního kontaktu („need to belong“) extrémně nepříjemný a může mít až devastující účinky

Lidé si vybavují v minulosti prožitou psychickou bolest spojenou se sociálním vyloučením lépe než fyzickou bolest (Chen, 2008, podle Myers, 2010).

Williams (2010) a jeho čtyři kolegové zkoušeli ostrakismus na vlastní kůži – v dohodnutou dobu dne čtyři kolegové ignorovali toho pátého. Domnívali se, že to bude neškodná experimentální hra, ale způsobilo to potíže v práci, paranoiu, úzkost, narušení sociálních vztahů atd. (Williams, 2010, podle Myers, 2010).

Zhong a Leonardelli (2008) zkoumali vybavování si sociálně nepříjemných zážitků – ti, kdo si vybavovali sociální vyloučení, hodnotili teplotu v místnosti až o pět stupňů nižší než ti, kdo si vybavovali sociálně příjemný zážitek (Zhong a Leonardelli, 2008, podle Myers, 2010).

Baumeister (2005) ve výzkumu zjistil, že lidé, kteří nedávno zažili sociální vyloučení, se velmi ochotně, dokonce dychtivě chopí bezpečné možnosti navázat nové přátelství (Baumeister, 2005, podle Myers, 2010).

Atraktivita

atraktivita je postoj k jiné osobě mající všechny tři složky postoje

• kognitivní (přesvědčení o osobě)
• emocionální (pocity vůči osobě)
• behaviorální (tendence chovat se k osobě určitým způsobem

Přitažlivost

• V USA dají posoudit fotky obličejů dívek bělochy, černochy, asiaty, hispánci  ukazuje se, že lidi hodnotí dívky téměř stejně (korelace 0,9)
• Ukazuje se také, že pokud se to dělá v čase, přitažlivé dívky si drží přitažlivost a naopak – když je přitažlivá v šestnácti, je i v padesáti
• Existuje velmi silný halo efekt – co je hezké, to je dobré
• Hezčím lidem připisujeme lepší vlastnosti než lidem ošklivějším (jsou podle nás inteligentnější, extrovanější, bystřejší, sympatičtější, milejší a další)
• Ukazuje se ale, že to tak není – bohužel mi to nedovedeme ovládat
• Posuzovali se fotky miminek novorozenců, ve třech měsících a v devíti měsících

• Ukázalo se, že už u novorozenců dokážeme odhadnout, jestli bude potom hezké, přitažlivé, sympatické, vztah s matkou (jedině aktivitu neumíme odhadnout)

(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013)

Přitažlivost obličeje

J. Langlois

• Říká, že se nám líbí průměrné obličeje

• Teorie přitažlivosti průměrných obličejů

• V přírodě druh nemá rád příliš velké extrémy – pokud má jedinec příliš extrémní charakteristiky, má nižší fitness
• Je to asi ale i zabudované v našem kognitivním systému

• Výzkum:

• 96 fotek žen a 96 fotek mužů, Rozdělila je vždy na 3 skupiny po 32 fotkách, Dala vždy 32 obličejů před sebe a získala 33. Takto získala 3 umělé průměrné ženy a 3 umělé průměrné muže. Pak dala posuzovat těch 32 + 33. fotku a vyšlo, že pouze 3 muži (z 96) byli hezčí než umělí muži a pouze 4 ženy byly hezčí než umělé ženy - Protože je to zřejmě obličej, který odpovídá prototypu hezkého muže nebo hezké ženy – přece ho známe

(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013) M. Cunningam

• Přitažlivost ženského obličeje
• Muž v ženě hledá dva typy rysů

• Novorozenecké rysy

• Velké oči, malý nos, malá brada
• Muži takové ženy chápou jako bystřejší, hodnější, zdravější, také plodnější

• Rysy, které ukazují na pohlavní zralost

Přitažlivost těla

D. Singh Výzkum: typy žen lišící se v BMI a v WHR (poměr pasu a boků) - Nejvíce muže přitahuje index 0,7 = Je to spolehlivá informace o plodnosti – připadá mu více sexy, zdravější a s větším potenciálem mít děti

(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013)

Přitažlivost obličeje

• Zkoumají fyzikální parametry hlasu, které jsou pro nás příjemné
• Příjemnější hlas - Je spíše hlasitější a rychlejší, není prokládaný pomlkami

• Mužům je sympatičtější hlubší hlas

• halo efekt

• Když má někdo příjemný hlas, připisujeme mu lepší charakteristiky než lidem s méně příjemným hlasem

• Nechávají říkat pouze samohlásky – čistý zvuk závislý pouze na našich hlasivkách

• Zase to souvisí s plodností a mužností
• Nejdříve posuzovali přitažlivost ženských hlasů a pak přitažlivost těchto žen na fotkách

• Vyšla vysoká korelace – když se nám líbí hlas nějaké ženy, také nám připadá atraktivní (i když nevíme, že tento hlas patří stejné ženě)

(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013)

Faktory, které lidi přitahují k sobě

Podobnost

• lidé jsou přitahováni k podobným lidem (v postojích, hodnotách, oblíbených aktivitách)
• lidé s podobnými názory potvrzují náš pohled na svět
• s lidmi s podobnými zájmy je pro nás příjemnější trávit čas

Výzkum ukázal, že partneři a přátelé jsou si podobnější než náhodní známí a náhodně spárovaní lidé

Matching hypothesis

• tendence vídat se s lidmi podobné atraktivity (Ajzen, 2008)
• vybíráme si partnery se stejnou úrovní atraktivity – hledáme někoho žádoucího s vědomím vlastních nedostatků (Myers, 2010)

• když je jeden méně atraktivní, vyrovnává to jinými kvalitami

Přitahují se protiklady (funguje princip komplementarity?) – Ajzen i Myers se shodují, že tento princip nebyl nikdy dostatečně vědecky prokázán, tudíž se zdá, že princip podobnosti je mnohem silnější

Podobnost

• lidé jsou přitahováni k těm, kdo jsou blízko

• fyzicky (bydlí ve stejném pokoji, chodí do stejné třídy…)
• počtem interakcí (často se stýkají na pracovní schůzce, v obchodě, v korespondenci…)

• samotné očekávání kontaktu zvyšuje atraktivitu

Mere exposure effect (efekt pouhého vystavení) - pouhé opakované působení podnětu budí preference, dokonce i podprahově (často se opakující podnět přestává být potenciálně ohrožující a tudíž budí preference) Zajonc (1968, 1970, podle Myers, 2010) ověřil tento efekt tak, že ukazoval respondentům čínské znaky, mužské tváře a turecká slova – pouhým opakováním určité položky se zvedaly její preference (viz obrázek)