Poválečné situační podněty pro výzkum
Verze z 1. 7. 2014, 09:25, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: * nárůst osamělých a osiřelých dětí v ústavním prostředí * snaha optimalizovat péči o děti bez rodin * pozornost zaměřena na otázku mateřské deprivac…)
- nárůst osamělých a osiřelých dětí v ústavním prostředí
- snaha optimalizovat péči o děti bez rodin
- pozornost zaměřena na otázku mateřské deprivace, na srovnání rodinného a institucionalizovaného prostředí pro psychický vývoj dítěte
- po 1SV se Anna Freudová se zabývala hospitalismem – zjistili, že je důležitá vazba, ale řídili se intuitivně
- po 2SV přišel pojem deprivace a jeho zkoumání (různé situace oddělení)
- Charlota Bühlerová – studie raný vývoj za různých sociálních a výchovných podmínek
- Wolfová – otázka hospitalismu
- Hetzerová – separace dítěte od matky
- Gindlová – ústavní pěstounské a rodinné podmínky
výrazné osobnosti po 2SV zkoumající raný vývoj dětí:
- J. Bowlby – vytvoření vazby matka-dítě
- M. S. Ainsworthová – typy attachmentu (viz Teorie citové vazby), strange situation
- M. Mahlerová – rané typy socioemocionálního vývoje
- M. Kleinová – terapeutická analýza kompenzačních mechanismů
- stejně jako po 1SV se po 2SV objevovala v ústavních zařízeních velká úmrtnost (až 70%) → snaha hlídat hygienu apod., ale podle zkušenosti po 1SV René Spitz (žák Wolfové) publikuje práci na téma hospitalismu (1940)