Poválečné situační podněty pro výzkum

• nárůst osamělých a osiřelých dětí v ústavním prostředí
• snaha optimalizovat péči o děti bez rodin
• pozornost zaměřena na otázku mateřské deprivace, na srovnání rodinného a institucionalizovaného prostředí pro psychický vývoj dítěte
• po 1SV se Anna Freudová se zabývala hospitalismem – zjistili, že je důležitá vazba, ale řídili se intuitivně
• po 2SV přišel pojem deprivace a jeho zkoumání (různé situace oddělení)
• Charlota Bühlerová – studie raný vývoj za různých sociálních a výchovných podmínek
• Wolfová – otázka hospitalismu
• Hetzerová – separace dítěte od matky
• Gindlová – ústavní pěstounské a rodinné podmínky

výrazné osobnosti po 2SV zkoumající raný vývoj dětí:

• J. Bowlby – vytvoření vazby matka-dítě
• M. S. Ainsworthová – typy attachmentu (viz Teorie citové vazby), strange situation
• M. Mahlerová – rané typy socioemocionálního vývoje
• M. Kleinová – terapeutická analýza kompenzačních mechanismů
• stejně jako po 1SV se po 2SV objevovala v ústavních zařízeních velká úmrtnost (až 70%) → snaha hlídat hygienu apod., ale podle zkušenosti po 1SV René Spitz (žák Wolfové) publikuje práci na téma hospitalismu (1940)