Transgenetické umění

Verze z 11. 1. 2018, 11:26, kterou vytvořil Anna.Landrgottova (diskuse | příspěvky)

Transgenetické umění je umělecký disciplína, ve kterém se umělci zabývají prací s živou tkání, živými organismy a životními procesy. K pracím jsou používány takové vědecké obory jako je biotechnologie (včetně technologií, jako jsou genetické inženýrství, tkáňové inženýrství a klonování) instalace jsou vytváření v laboratořích, galeriích nebo v uměleckých ateliérech.[1] V oblasti uměleckých stylů, které při tvorbě využívají živé organismy, panuje značná terminologická nejednotnost. Přes sebe zaznívají pojmy jako bioart, transgenní umění, biologické umění, biotechnologické umění, laboratorní umění, hybridní umění a další. V tomto článku se tedy bude pro snadnější navigaci používat termín transgenetické umění.[2]

REGENERATIVE RELIQUARY, Amy Karle, 2016, transgenetická instalace ruky, vytisknuto na 3D / bio tiskárně na microscopické úrovni v trabekulární struktuře z PEGDA hydrogelu

Eduardo Kac

Eduardo Kac (1962) je současný americký umělec a pedagog, původem z Brazílie, který se stal na konci minulého století jednou ze stěžejních postav Bioartu. V současné době působí jako profesor na The School of the Art Institute v Chicagu. Jedním z jeho prvních děl byla roku 1983 holografická ”holobásěň“ Holo/Olo (Holo/Oko). Rok poté vytvořil digitální báseň Não! (Ne!), kterou tvořil text, který se posouval po LED obrazovce.

Instalace "Genesis" od Eduardo Kaca, vystavována na Ars Electronica Festival (Linz, Rakousko) v roce 1999

GFP Bunny

GFP Bunny, neboli králík Alba, je dílo vnímané jako ikona celého BioArtu. V roce 2000 Kac vylepšil genetickou výbavu samice bílého králíka o GFP1 gen, který způsobil, že při vystavení speciálnímu modrému světlu králík zeleně světélkoval. Tento fluorescenční gen, který byl původně odebrán z medúzy rodu Aequorea victoria, vpravil do oplodněného králičího vajíčka francouzský genetik Louis-Marie Houdebine. Po medializaci GFP Bunny se francouzská laboratoř od projektu distancovala a odmítla vydat Albu Kacovi. Po dvou letech údajně zemřela v laboratoři.

Autorovým záměrem bylo podnícení debaty jak mezi vědci a veřejností, tak mezi vědou, filosofií, právem a uměním na téma zasahování do genetické informace a vztahu normality a hybridnosti [3].

Odkazy

Reference

  1. ↑ DA COSTA, Beatriz. a Kavita PHILIP. Tactical biopolitics: art, activism, and technoscience [online]. 1. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008 [cit. 2018-01-03]. Leonardo (Series) (Cambridge, Mass.). ISBN 978-0-262-04249-9. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=MXkb4OZMW1oC&lpg=PA107&ots=sZCEeyoXYg&dq=%20Pentecost%2C%20Claire.%20%22Outfitting%20the%20Laboratory%20of%20the%20Symbolic%3A%20Toward%20a%20Critical%20Inventory%20of%20Bioart%22.&lr&pg=PA110#v=onepage&q=Pentecost,%20Claire.%20%22Outfitting%20the%20Laboratory%20of%20the%20Symbolic:%20Toward%20a%20Critical%20Inventory%20of%20Bioart%22.&f=false
  2. ↑ BRIXOVÁ, Anna. Bioart - pojem a vývoj [online]. 2017 [cit. 2018-01-02]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/175759. Vedoucí práce Denisa Kera.
  3. ↑ MALEČKOVÁ, Dita, 2015. Transgenický svítící králíček (New Media Art 1 – BioArt). In: Eccentricclub.cz [online]. Eccentric club. Dostupné z:

Použitá literatura

  • BRIXOVÁ, Anna. Bioart - pojem a vývoj [online]. 2017 [cit. 2018-01-02]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/175759. Vedoucí práce Denisa Kera.
  • ABERGEL, Élisabeth, 2011. La connaissance scientifique aux frontières du bio-art : le vivant à l’ère du post-naturel. Cahiers de recherche sociologique [online]. 2011 [cit. 2018-01-02], issue 50, s. 97-120. DOI: 10.7202/1005979ar. ISSN 0831-1048. Dostupné také z: http://id.erudit.org/iderudit/1005979ar

Externí odkazy

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Transgenetické_umění&oldid=51548“