Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází

Verze z 28. 5. 2018, 16:28, kterou vytvořil Pavel.Yang (diskuse | příspěvky)

Životním cyklem projektu se rozumí průbůh dílčích částí projektu, které sdílejí urité charakteristiky.

Projekt je řetězec činností, který:

  • má jasně vytyčený cíl
  • má jasně stanovený čas (datum začátku a konce projektu)
  • spotřebovává zdroje (peníze, lidi, vybavení,...)

Každý projekt má svůj životní cyklus.[1]

"Existuje celá řada definic životního cyklu projektu – v této oblasti neexistuje shoda ani mezi teoretiky, hospodářskými sektory, ani mezi jednotlivými společnostmi." (SVOZILOVÁ, 2016)

Životní cyklus projektu dle Kerznera[2]

  1. Konceptuální fáze
  2. Fáze plánování
  3. Fáze testování
  4. Fáze implementace
  5. Fáze uzavření projektu

V konceptuální fázi se vytváří a formuje myšlenka celého projektu. Provádí se předběžné analýzy -jaká hrozí rizika? -jak dlouho bude projekt trvat? -jaké náklady budou potřeba?, ...

Ve fázi plánování se zdokonalují koncepty z první fáze. Zde se již napevno stanoví realistické časové, nákladové a výkonnostní parametry. Většinu projektových nákladů můžeme rozčlenit na provozní (opakující se) a implementační (neopakující se). Implementační výdaje jsou například: výstavba nové budovy, nákup počítačového hardwaru, apod. Provozní náklady zahrnují opakující se výdaje jako např.: pracovní síla. V této fázi se také předpřipraví potřebná dokumentace na podporu projektu.

Fáze testování je završující fáze všech příprav, kdy se testuje výsledný produkt/služba, dopisuje se veškerá dokumentace, apod.

Ve fázi implementace se implementuje produkt/služba do dané organizace. Pokud se jedná o obchodovatelný produkt, může tato fáze zahrnovat i uvedení produktu na trh, monitorování produktu apod.

Při fázi uzavření projektu se celý projekt uzavírá a hodnotí. Zdroje se realokují jinam (mohou se např. započít další projekty).

Životní cyklus projektu dle Svozilové[3]

  1. Konceptuální návrh
  2. Definice projektu
  3. Produkční fáze
  4. Operační období
  5. Vyřazení projektu

V konceptuálním návrhu se formulují základní záměry, odhadují se náklady, přínosy a rizika.

Při definici projektu se zpřesňují výstupy z první fáze, připraví se detailní plán. Nastavuje se realistický časový a finanční rámec, definují se rizika.

V produkční fázi se projekt realizuje. Postupuje se dle nastaveného časového plánu a finančního rozpočtu. Přitom se produkt/služba testuje a vypracovává se dokumentace.

Operační období je období integrace produktu/služby do organizace. Zároveň se hodnotí technologické, sociální a ekonomické dopady projektu.

Vyřazení projektu je převedení produktu/služby do stadia podpory, dále se realokují zdroje na jiné projekty, zpracovávají se získané zkušenosti z daného projektu.

Životní cyklus projektu na vývoj systému dle Voříška[4]

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. ve své prezentaci popisuje životní cyklus projektu na vývoj systému takto:

  1. Úvodní studie
  2. Globální analýza a návrh
  3. Detailní analýza a návrh
  4. Implementace
  5. Zavádění
  6. Provoz a údržba
  7. Vyřazení

V úvodní studii se definuje projekt. Je realizovatelný? Pokud ne, je třeba ho rozdělit na subprojekty. Definují se rozpočet projektu, harmonogram projektu, přínosy projektu a také se definují metody, které by se mohly použít.

V globální analýze a návrhu se navrhnou funkce systému a vytvoří se konceptuální model systému.

Detailní analýza a návrh obsahují již detailní návrh všech aspektů cílového systému.

Ve fázi implementace se detailní návrh implementuje, tedy systém se programuje, testuje a píše se dokumentace. Výstupem této fáze je napsaný a otestovaný program/systém.

Zavádění je fáze instalace systému. Pokud existují relevantní data, migrují se do nového systému. Probíhá školení uživatelů nového systému a je spuštěn zkušební provoz.

Provoz a údržba je fáze, kdy se řídí provoz. Implementují se updaty, opravují se bugy(chyby),...

Vyřazení je fáze, kdy se celý systém vyřazuje z provozu.

Shrnutí

Jak jsme viděli, základní koncepce projektu (plánování-realizace-uzavření) zůstává vždy stejná. Podobných - stručnějších či detailnějších - přístupů by se dala nalézt celá řada. Vždy jsou však ovlivněny následujícími dvěma faktory: 1) sektor/oblast působení 2) velikost/složitost projektu. Vždy tedy záleží na povaze projektu, a proto je vhodné přistupovat ke každému projektu individuálně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KERZNER, Harold. Project management: a systems approach to planning, scheduling, and controlling. 11th ed. Hoboken, New Jersey: John Wiley, c2013. ISBN 978-1-118-02227-6, str.2.
  2. ↑ KERZNER, Harold. Project management: a systems approach to planning, scheduling, and controlling. 11th ed. Hoboken, New Jersey: John Wiley, c2013. ISBN 978-1-118-02227-6, str.78.
  3. ↑ SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management: systémový přístup k řízení projektů. 3., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. Expert (Grada). ISBN 978-80-271-0075-0.
  4. ↑ VOŘÍŠEK, Jiří. MMDIS Princip multidimezionality a dimenze řešení IS [powerpointová prezentace]. Momentálně nedostupný.

Související články

Klíčová slova

projektový management, životní cyklus projektu, projekt, project life cycle

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Životní_cyklus_projektu,_smysl_a_obsah_jednotlivých_fází&oldid=54159“