Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven

Každá knihovna se snaží mít co nejlepší přehled o stavu svého fondu a co nejlépe jej zabezpečit. Zároveň se řídí zákonem o revizi Ministerstva kultury ČR Knihovní zákon (257/2001 Sb.) § 16 Evidence a revize knihovního fondu. Tyto technologické nástroje tak automatizují některé knihovnické procesy.

RFID

RFID neboli Radio Frequency Identification je technologie pro identifikaci založené na rádiové frekvenci pro přenos . Zajišťuje bezdotykovou automatickou identifikaci objektu pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Pro správné fungování RFID je třeba několik položek:

• Čip (Tag) ve tvaru etikety nebo pouzdra (možnost různých tvarů a velikostí)

• Čtecí zařízení (RFID reader) jako např. RFID bezpečnostní brána nebo příruční snímač - Hardware

• Řídící systém (middleware) zajišťující hromadné zpracování dat z tagů v dosahu a jejich přenesení do systému - Software

Jak RFID funguje

Potřebné informace jsou zaznamenány na RFID tag, který je nosičem těchto dat. Tag je následně připevněn na sledovaný objekt (např. kniha). Na rozdíl od čárového kódu nemusí být tag na viditelném míst. S pomocí čtecího zařízení jsou informace uložené na tagu přeneseny bezdrátově do softwaru.

Druhy RFID

Pasivní

Bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje, malá čtecí vzdálenost, na jedno použití. Výhodou je nízká cena.

Aktivní

Obsahují zdroj napájení a mohou vysílat samy svoji identifikaci, takže jsou používány pro aktivní lokalizaci. Jsou opětovně použitelné, ale drahé.

RFID v knihovnách

S pomocí RFID je možné pracovníkům knihovny zlepšit pracovní podmínky a ti se tak mohou věnovat kvalifikovanější práci.

Výhody

• zrychlení služeb pro uživatele knihovny
• podpora práce knihovníka při vyřizování výpůjčky
• možnost samoobslužného vypůjčení a vrácení (Self check)
• informace o fondu knihovny a jeho využívání
• ochrana fondu proti krádeži
• revize

Nevýhody

• možnost odcizení tagu (např. vytržením stránky z dokumentu)
• nekompatibilita zařízení různých knihoven
• nutnost implementovat RFID model do knihovnického systému
• velká finanční náročnost

NFC

NFC neboli Radio Frequency Identification je standard radiové komunikační bezdrátové technologie, používané na krátkou vzdálenost. Často se používá k posílání dat z jednoho zařízení do druhého. Na rozdíl od RFID, které je určeno primárně k identifikaci, NFC může komunikovat. Je možné jej použít i na zapisování informací na RFID tag. Technologie umožňuje přenášení dat např. mezi mobilním telefonem a platebním terminálem.

Jak NFC funguje

Technologie funguje na principu elektromagnetického pole. První zařízení (mobilní telefon, čtečka) vytváří radiofrekvenční pole. Pokud se v poli objeví druhé zařízení fungující na stejné frekvenci, začne komunikovat s prvním zařízením. Data se přenáší okamžitě, ale NFC není vhodné pro velké datové objemy.

Druhy NFC přenosu

Reader x Writer

Komunikace aktivního zařízení s pasivním. Pokud se k pasivnímu zařízení (např. NFC tag) přiblíží zařízení s NFC čipem vysílající elektromagnetické vlny, kondenzátor v pasivním zařízení se nabije a odešle informace zpět do NFC zařízení.

Peer-to-peer

Komunikace dvou aktivních zařízení. Nedochází tak k nabíjení pomocí elektromagnetické indukce. Obě zařízení mohou přijímat i vysílat, ale ne současně.

Možnosti NFC v knihovnách

• NFC tagy s různými daty s možností čtení i přepisování (alternativa k RFID)
• čtenářské průkazy s NFC čipem s informacemi o účtu a pro použití Self check
• revize
• marketing knihovny
• bezkontaktní platby

V knihovnách v České republice se primárně používá RFID technologie.

QR kód

Dvourozměrný čárový kód se strojově čitelnou textovou informací, zakódovaný pomocí bílých a černých bodů do tvaru čtverce. Kód je složen z několika vrstev, každá má jiný účel a používá jiný algoritmus. QR kód může obsahovat písmena, číslice, 8 bitová data a japonské znaky kandži.

Čtení kódu

Aby mohl být kód přečten, musí být sejmut čtečkou kamerou nebo fotoaparátem software (např. v mobilním telefonu) dekóduje informaci, jež je v kódu obsažena.

Tato potřebná technologie je zároveň nevýhodou pro tuto technologii. Je třeba chytrá technologie (smartphone), připojení k internetu a signál. Hrozí i možnost naskenování kódu se závadným obsahem (malware).

Využití v knihovnách

• PR akcí probíhající v knihovně
• propojení dokumentu v katalogu na související webové stránky (databazeknih.cz, obalkyknih.cz apod.)
• propojení štítku nalepeného na dokumentu na katalog knihovny

Tato technologie je vhodná jako prostředek, jak zaujmout mladé uživatele knihovny nebo jak případně zaujmout uživatele potencionální.

Čárové kódy

V rámci automatizace základních knihovnických procesů nastala potřeba jednoznačně identifikovat objekty evidované v databázích. Jednalo se zejména o evidenci výpůjček:

• jednoznačná evidence knihovních jednotek a činnosti s tím související (výpůjčka, rezervace, upomínky)
• zápis tohoto označení do příslušných bází dat

Prefix pro čárový kód uděluje Národní technická knihovna ČR po oficiální žádosti.

Označení knihovní jednotky je vždy numerické:

1. první znak označuje velikost knihovny
2. následuje označení knihovny, určující lokaci daného dokumentu (1 až 4 znaky)
3. vlastní označení jednotky v dané knihovně (5 až 8 znaků)

U čárových kódů je zvýšená možnost opotřebení, možností je lepit čárový kód dovnitř publikace a jeden zvenčí (např. na zadní stranu obálky publikace).

Čárové kódy jsou nejrozšířenější formou identifikace v českých knihovnách.

Odkazy

Související články

RFID

NFC

Klíčová slova

ochrana fondu, RFID, NFC, QR kód, čárový kód, automatizace, identifikace, přenos dat