Teorie informace

Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.

Základní schéma

ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda
Kodér: informace je zakódována (= zpráva)
Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem
Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.)
PI: příjemce informace

Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace.

Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování.

Kódování

Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu.
Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy
Délka slova = počet znaků ve slově

Kódování je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy.

Množství informace

1 bit = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna

Základní pojmy

Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků
Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky)
Abeceda - množina všech symbolů
Signál - materiální nositel zprávy
Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy
Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem

Informace

Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové

Odkazy

Použitá literatura

Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.

Související články

Klíčová slova

teorie informace, Claude Shannon, bit, kódování, informace