Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů

Verze z 10. 9. 2018, 21:50, kterou vytvořil Petra.Zabilanska (diskuse | příspěvky) (→‎Crossref)

Digitální knihovny komerčních nakladatelů

Terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) vymezuje pojem digitální knihovna takto: "Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny." [1]

Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. [2]

Charakteristika digitálních knihoven:

  1. Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné.
  2. Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny).
  3. Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat.
  4. Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.
  5. Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.
  6. Digitální knihovny by měli uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. [3]

CrossRef

CrossRef je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru DOI. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.

SpingerLink

Nakladatelství Spinger Science + Business media produkuje digitální knihovnu SpringerLink, která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. [2]

SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.

Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. [4]

Wiley Online Library

Provozovatelem Wiley Online Library je nakladatelství John Wiley & Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. [5]

Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd.

Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. [6]


SciVerse ScienceDirect

SciVerse ScienceDirect je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím Elsevier. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, Scopus, SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.

ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory.

Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. [7]


V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. [2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz>.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.
  3. ↑ BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: <http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html>. ISSN 0862-7487.
  4. ↑ https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/
  5. ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons
  6. ↑ https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working
  7. ↑ http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

Digitální knihovna, SpingerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Významné_komerční_digitální_knihovny_zahraničních_nakladatelů&oldid=55401“