Parasympatikus
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Parasympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. [1]
Skládá se z vegetativních neuronů. [2]
Název
Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života. Para – znamená proti. Působí proti sympatiku. Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak.
Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. [3]
Stavba
Vlákna parasympatiku vycházejí z (pregangliových) hlavových nervů III., VII, IX. a X., mozkového kmene (???......?) a míšních segmentů v kříži S2 až S4.
Činnost
Parasympatikus je aktivován zejména v době odpočinku nebo klidu po jídle. Ale i v situaci, kterou organismus vyhodnotí jako život ohrožující, s nemožností použít systém útěk /únik (sympatikus), takže činností parasympatiku způsobí zmrznutí. (autor)
Hlavním mediátorem parasympatiku je acetylcholin. Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. [3]
Projevy
- mióza čili zmenšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
- snížení srdeční frekvence i síly srdečního stahu
- zúžení průdušek čili bronchokonstrikce
- zpomalení a prohloubení dechu
- stimulace trávicího traktu, např. nucení ke stolici
- přesun krve z periferie do orgánů; ev. zblednutí
- erekce – rozšíření cév v zevních pohlavních orgánech
(Merkunová, Orel)
Viz následující tabulka, která je využitelná např. pro zmapování situace při akutním (psycho)traumatu.
Odkazy