Artikulační ústrojí

Stavba Nadhrtanových dutin

• obsahují akustické filtry + je to úložiště artikulačních orgánů a rezonátorů
• dutina hrdelní – má vliv na témbr (zabarvení) hlasu
• dutina ústní – obsahuje aktivní části jazyka (a další artikulační orgány)
• dutina nosní – nemůže na rozdíl od ostatních dutin měnit svůj tvar a velikost

- ohraničena velofaryngálním průchodem

- vzduch může z plic vycházet jen skrz dutinu ústní, jen dutinu nosní nebo oběma (→ nazalizované vokály)

Artikulační orgány

• samy modifikují artikulační proud
• aktivní – ty, které se při tvorbě hlásek blíží nějakému artikulačnímu místu, tedy pasivnímu artikulačnímu orgánu (místo artikulace je vlastně pasivní orgán) → celé patro je oporou pro aktivní artikulační orgány
• dolní ret je pohyblivější než horní → dolní se přibližuje k hornímu → dolní je aktivní, horní pasivní
• jazyk mění velikost a tvar nadhrtanových dutin
• apertura (otevřenost mluvidel) × striktura (překážka v mluvidlech)

Pasivní artikulační orgány

• horní ret – méně pohyblivý než spodní
• horní zuby – u některých hlásek slouží jako překážka proudu vzduchu → šumová složka
• alveoly – zvrásněná část za zadními plochami horních zubů
• tvrdé patro (palatum) – rozlehlé → přední a zadní část (palatální artikulace se dělí na pre- a postpalatální)
• měkké patro (velum)
• čípek (uvula) – nelze vědomě ovlivnit

Aktivní artikulační orgány

• spodní ret
• dolní čelist (zuby její pohyb kopírují)
• jazyk

- špička jazyka - apikální artikulace ([d], [l])

- čepel jazyka – laminální artikulace ([s])

- přední část hřbetu jazyka – dorzální artikulace (predorzální)

- zadní část hřbetu jazyka – dorzální artikulace (postdorzální)

- kořen jazyka – radikální artikulace (← radix)

Jazyk

• čepel – asi do 4. zubů

- špička – jen opravdu ten okraj

- horní plocha čepele – plocha špičky

• hřbet – od 5. do 6. zubů

- okraje hřbetu – pokud se přitisknou k tvrdému patru u horních zubů, vzniká tzv. koronální artikulace ([s, z, ʃ, ʒ, t͡s, t]) – okraje jazyka uzavírají cestu možnému úniku vzduchu (na rozdíl od [l])

- laterální sigmatismus – když okraje nepřiléhají → špatná artikulace hlásek (takové to šišlavé do „l“)

• přední část hřbetu
• zadní část hřbetu

Reference

• Gick, B., Wilson, I. a Derrick, D. (2013). Articulatory Phonetics. Oxford: Wiley-Blackwell.
• Seikel, J. A., King, D. W. a Drumright, D. G. (2010, 4. vydání). Anatomy & Physiology for Speech, Language, and Hearing. Clifton Park: Delmar.
• Hála, B. (1962). Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě. Praha: ČSAV. (vybrané kapitoly)
• Palková, Z. (1994). Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. (vybrané kapitoly)

Zpět na rozcestník: Fyziologická fonetika | Fonetika