Diagnostika školní třídy a diagnostika sociálního klimatu ve třídě


Diagnostikování ve škole a školní třídě

Diagnostika nabízí řadu různých nástrojů, díky kterým můžeme zaznamenat vztahy v konkrétní třídě, klima dané třídy, ale i klima celé školy. Školní psycholog by měl diagnostiku provádět dlouhodobě a klást důraz na prevenci. Školní psycholog může při diagnostice využívat řadu různých metod. Jedná se o metody klinické, dotazníkové, ale i interakční. Interakční metody spočívají v tom, že je diagnostika prováděna formou hry. O povaze klinických a dotazníkových neboli testových metod se více dočtete ve článku Otázky z psychodiagnostiky dospělých (NMgr Psychologie FF UK). Hlavním cílem diagnostiky prováděné ve škole a školní třídě je sledovat dětský kolektiv. Monitoruje se zejména to, zda se ve třídě či celé škole nevyskytují patologické fenomény. Jestliže by se tyto patologické jevy objevily, bylo by potřeba zahájit okamžitou intervenci[1].

Diagnostika klimatu školní třídy

Klima školní třídy je činitel, který má významný vliv na žáky a jejich učební výsledky, na mezilidské vztahy v rámci třídy i celé školy. Nesmíme zapomínat ani na rodiče, pro které je klima školní třídy také velmi důležité. K poznání klimatu školní třídy můžeme využít různých výzkumných metod, které jsou uvedeny níže. Poznáním klimatu konkrétní třídy však práce nekončí, na klimatu je nutné dále pracovat a usměrňovat jej, aby se vyvíjelo správným směrem [2].

Diagnostické šetření klimatu školní třídy může probíhat v rámci dvou kontextů. Prvním je šetření klimatu třídy v rámci celého klimatu školy. Tuto možnost uvádíme, protože klima celé školy nepřímo ovlivňuje i klima v každé třídě a každá třída zase nazpět ovlivňuje klima školy. Druhým kontextem, jak může probíhat diagnostické šetření klimatu třídy je už v rámci konkrétní třídy, její charakteristik či dílčí složky. Toto šetření se může týkat materiálního a technického prostředí třídy, samotné výuky, organizace dění ve třídě, ale i oblasti sociálních dějů a vztahů ve třídě, na což je zaměřena celá jedna kapitola tohoto článku. Při práci s třídním klimatem je nutné pamatovat na to, že se nejedná o jakýsi náhlý jev, který se objeví s aktuálními potížemi v rámci třídy. Třídní klima je dlouhodobě utvářený fenomén, který má za následek subjektivní názory a hodnocení každého jeho účastníka[3]. Pokud byste si chtěli přečíst něco více o klimatu školní třídy či celé školy, najdete ho vypracovaný zde Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí. Sociální vývoj jedince a jeho význam pro výchovu a vzdělávání. Rozvíjení sociálních dovedností žáků ve škole.

Proč měřit třídní klima?

               Mezi důvody a využití zkoumání klimatu školní třídy patří popis současného klimatu ze strany žáků, porovnání vnímání současného klimatu učiteli, kteří ve třídě vyučují nebo také porovnání současného klimatu s předchozím. Také musíme uvést, že zjišťovat třídní klima je užitečné pro odhalení vazby mezi klimatem třídy a prospěchem žáků či jejich chováním. Dále můžeme zjišťovat rozdílnost pohledu učitele a studentů nebo porovnat pohled různých skupin žáků ve třídě. Nedílnou součástí možností, proč měřit třídní klima je i porovnání současného stavu klimatu s tím, co by si žáci nebo i učitelé a rodiče přáli [4]. Zkoumání klimatu školní třídy se uplatňuje i při zjišťování rozdílů mezi klimatem třídy ve vesnické a městské škole. Mnozí učitelé tvrdí, že na vesnické škole se učí lépe. Žáci tam jsou mnohem klidnější, dodržují řád a méně vyrušují. Důvodem rozdílnosti může být i to, že vesnické školy jsou menší než ty městské, tudíž se často i ve třídách nachází méně žáků. Dále se zjišťování klimatu školní třídy může uplatnit při úsilí o sjednocení požadavků a vlivu na žáky [2].

Odkazy

DOPLNIT

Reference

  1. Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.
  2. 2,0 2,1 Petlák, E. (2006). Klíma školy a klíma triedy. Bratislava: Iris.
  3. Felcmanová, L., & kol. (2015). Metodika ke katalogu podpůrných opatření k dílčí části pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění. Univerzita Palackého v Olomouci.
  4. Mareš, J., Ježek, S. (2012). Klima školní třídy. Praha: Národní ústav pro vzdělání.

Literatura

DOPLNIT – zde se myslí jakákoliv doporučená literatura nad rámec použitých zdrojů

Externí odkazy

DOPLNIT

Zdroje obrázků

DOPLNIT

Klíčová slova

DOPLNIT