Diagnostika školní třídy a diagnostika sociálního klimatu ve třídě

Diagnostikování ve škole a školní třídě

Diagnostika nabízí řadu různých nástrojů, díky kterým můžeme zaznamenat vztahy v konkrétní třídě, klima dané třídy, ale i klima celé školy. Školní psycholog by měl diagnostiku provádět dlouhodobě a klást důraz na prevenci. Školní psycholog může při diagnostice využívat řadu různých metod. Jedná se o metody klinické, dotazníkové, ale i interakční. Interakční metody spočívají v tom, že je diagnostika prováděna formou hry. O povaze klinických a dotazníkových neboli testových metod se více dočtete ve článku Otázky z psychodiagnostiky dospělých (NMgr Psychologie FF UK). Hlavním cílem diagnostiky prováděné ve škole a školní třídě je sledovat dětský kolektiv. Monitoruje se zejména to, zda se ve třídě či celé škole nevyskytují patologické fenomény. Jestliže by se tyto patologické jevy objevily, bylo by potřeba zahájit okamžitou intervenci.

Diagnostika klimatu školní třídy

Klima školní třídy je činitel, který má významný vliv na žáky a jejich učební výsledky, na mezilidské vztahy v rámci třídy i celé školy. Nesmíme zapomínat ani na rodiče, pro které je klima školní třídy také velmi důležité. K poznání klimatu školní třídy můžeme využít různých výzkumných metod, které jsou uvedeny níže. Poznáním klimatu konkrétní třídy však práce nekončí, na klimatu je nutné dále pracovat a usměrňovat jej, aby se vyvíjelo správným směrem .

Diagnostické šetření klimatu školní třídy může probíhat v rámci dvou kontextů. Prvním je šetření klimatu třídy v rámci celého klimatu školy. Tuto možnost uvádíme, protože klima celé školy nepřímo ovlivňuje i klima v každé třídě a každá třída zase nazpět ovlivňuje klima školy. Druhým kontextem, jak může probíhat diagnostické šetření klimatu třídy je už v rámci konkrétní třídy, její charakteristik či dílčí složky. Toto šetření se může týkat materiálního a technického prostředí třídy, samotné výuky, organizace dění ve třídě, ale i oblasti sociálních dějů a vztahů ve třídě, na což je zaměřena celá jedna kapitola tohoto článku. Při práci s třídním klimatem je nutné pamatovat na to, že se nejedná o jakýsi náhlý jev, který se objeví s aktuálními potížemi v rámci třídy. Třídní klima je dlouhodobě utvářený fenomén, který má za následek subjektivní názory a hodnocení každého jeho účastníka. Pokud byste si chtěli přečíst něco více o klimatu školní třídy či celé školy, najdete ho vypracovaný zde Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí. Sociální vývoj jedince a jeho význam pro výchovu a vzdělávání. Rozvíjení sociálních dovedností žáků ve škole.

Proč měřit třídní klima?

               Mezi důvody a využití zkoumání klimatu školní třídy patří popis současného klimatu ze strany žáků, porovnání vnímání současného klimatu učiteli, kteří ve třídě vyučují nebo také porovnání současného klimatu s předchozím. Také musíme uvést, že zjišťovat třídní klima je užitečné pro odhalení vazby mezi klimatem třídy a prospěchem žáků či jejich chováním. Dále můžeme zjišťovat rozdílnost pohledu učitele a studentů nebo porovnat pohled různých skupin žáků ve třídě. Nedílnou součástí možností, proč měřit třídní klima je i porovnání současného stavu klimatu s tím, co by si žáci nebo i učitelé a rodiče přáli . Zkoumání klimatu školní třídy se uplatňuje i při zjišťování rozdílů mezi klimatem třídy ve vesnické a městské škole. Mnozí učitelé tvrdí, že na vesnické škole se učí lépe. Žáci tam jsou mnohem klidnější, dodržují řád a méně vyrušují. Důvodem rozdílnosti může být i to, že vesnické školy jsou menší než ty městské, tudíž se často i ve třídách nachází méně žáků. Dále se zjišťování klimatu školní třídy může uplatnit při úsilí o sjednocení požadavků a vlivu na žáky .

Jak měřit třídní klima?

               Prvním úkolem při měření klimatu je odhalení aktuálního klimatu ve třídě. K tomuto poznání nás dovedou dvě cesty. První je zaměření na objektivní informace, kdy ke zjištění aktuální stavu použijeme určitý nástroj a sami se snažíme aktuální stav, co nejméně ovlivnit. K tomuto způsobu patří například záznamy z kamer a výstupy ze vzdělávání. Druhá cesta je cesta přes subjektivní hodnocení, pocity, přání apod. Subjektivní výpovědi získáme například pomocí dotazníků, rozhovorů a další techniky. Při zjišťování klimatu školní třídy se většinou využívá druhé cesty, tedy získání subjektivních výpovědí, nicméně i zde musíme získané údaje objektivizovat. Objektivizace dosáhneme například pomocí vytvoření reprezentativního vzorku nebo konkrétním dotazováním .

Přístupy k měření třídního klimatu

Přístupy k měření třídní klimatu se dají rozdělit, do několika skupin. Z těchto skupin si učitel či jiný odborník může vybrat diagnostické nástroje, které mu klima umožní poznat a ovlivňovat. V následujících řádcích si tyto pojetí pojmenujeme a blíže popíšeme.

• Sociometrický přístup. V rámci toho pojetí je ústředním objektem zkoumání školní třídy nikoliv učitele. Badatele zajímá třída jako určitá sociální skupina, ve které se mezi žáky vyvíjí vztahy, které mají vliv na jejich rozvoj. K diagnostickým metodám tohoto přístupu patří např. SORAD.
• Organizačně-sociologický přístup. Zde je předmětem studia opět školní třída, ale chápou ji jako organizační útvar. Do zkoumání zařazují i učitele, kterého vnímají jako člověka, který třídu řídí. Již z názvu vyplývá, že jde o zkoumání toho, jak žáci ve třídě žijí. V rámci toho přístupu se využívá standardizované pozorování výchovně-vzdělávací interakce.
• Interakční přístup. V tomto přístupu je ústředním objektem zkoumání třída a učitel. Zde se zaměřují na samotnou interakci mezi učitelem a žáky v rámci vyučování . Tento přístup může využít samotný učitel, který si ze své hodiny udělá záznam a zjistí, jaké chyby při interakci dělá. Využívá se zde opět standardizované pozorování, interakční analýza, nahrávky, počítačové metody apod.
• Pedagogicko-psychologický přístup. Opět je ve středu pozornosti školní třída a učitel, nicméně teď se badatele zaměřuje na dva aspekty. Na pedagogické aspekty, kdy badatel sleduje, jak žáci spolupracují, jak se učí, jejich aktivitu v hodině aj. Psychologický pohled se zaměřuje na chování, ochotu vypomoct, na vzájemné hodnocení a vnímání. Diagnostickou metodou, která spadá pod tento přístup je např. CLI (Classroom Life Instrument).
• Školně-etnografický přístup. Zde se klade důraz na celkový život ve škole, školní třídu i na učitele. Výzkumník se zajímá o názory, pocity nebo i vnímání jednotlivých aktérů klimatu, zajímá se také o vliv sociokultury na vytváření klimatu. V rámci toho přístupu se využívá zúčastnění pozorování, kdy badatel vede rozhovory s jednotlivými aktéry.
• Výchovně psychologický přístup. Předmětem zájmu tohoto pojetí je osobnost žáka a sociální prostředí školní třídy, které by mělo umožnit rozvoj oné osobnosti. Badatel svoji pozornost soustředí na pubertální a prepubertální vývoj žáků. Zde se používají různorodé diagnostické metody.
• Sociálně psychologický a enviromentalistický přístup. Školní třída je zde vnímána jako prostředí, kde se žáci učí. Klade se důraz jak na žáky, tak na učitelé, kteří v této třídě vyučují. Výzkumníci se zaměřují na kvalitu klimatu a jeho složky, na současnou podobu klimatu, ale i na klima, které by si žáci a učitelé přáli. Využívají se zde posuzovací škály, kteří vyplňují jak žáci, tak učitelé.

Odkazy

DOPLNIT

Literatura

DOPLNIT – zde se myslí jakákoliv doporučená literatura nad rámec použitých zdrojů

Externí odkazy

DOPLNIT

Zdroje obrázků

DOPLNIT

Klíčová slova

DOPLNIT