Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Obsah
Proč je strategie důležitou součástí knihoven?
Jedním z nástrojů, jak zahájit a provést nezbytné změny v knihovně, je vytvořit si vlastní strategii rozvoje a usilovat o její naplnění. Mít vlastní strategických plán, mít jasnou představu o své budoucnosti, je v současné době životně důležité pro každou knihovnu nezávisle na tom, zda se jedná o knihovnu malou či velkou. Připravit dobrou strategii či koncepci není jednoduchou záležitostí a zejména pro malé knihovny s omezeným počtem pracovníků se může jednat o nelehký proces. Strategické plánování by mělo pomoci s vymezením budoucích cílů a zdůvodněním rozhodnutí o změnách a také identifikovat kritické faktory. [1]
Strategické prováděcí dokumenty
Důležitou součástí systému strategických dokumentů jsou různé metodické pokyny, standardy a doporučení, které vydává Ministerstvo kultury nebo Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR
Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027
Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 je dokument navazující na Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020. Jejím úkolem je zapojit systém knihoven do Strategického rámce Česká republika 2030. V Koncepci je formulována základní vize rozvoje systému knihoven v rámci tří základních pilířů, který mi jsou: Knihovny jako pilíře občanské společ-nosti a přirozená centra komunit, Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce a Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství.
Koncepce rozvoje knihoven pracuje s vyhodnocením silných i slabých stránek činnosti knihoven, pojmenovává rizika ohrožující systém knihoven při nedostatečné reflexi proměňující se společenské objednávky a aktivně využívá potenciálu příležitostí, které před knihovnami stojí. Její cíle vycházejí z koncepce 2017-2020. Koncepce nově obsahuje seznamy prioritních opatření, jejichž realizátory jsou Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna a seznam rizik. Po formální stránce má každý pilíř analytickou část s PEST a SWOT analýzou a strategickou část obsahující vizi, teze a strategické cíle.
Obsahuje analytickou část:
Vnější analýza PEST
- politické a legislativní faktory: tato část pojednává o tom, že ze strany veřejné správy nejsou knihovny dlouhodobě vnímány jako významné instituce a jejich vyjednávací pozice proto není vysoká. To se projevuje ve všech aspektech činnosti knihoven, jak v ekonomickém zabezpečení činnosti, tak v mzdovém ohodno-cení zaměstnanců. Veřejné knihovny většinou nejsou zakotveny ve strategických materiálech rozvoje jednotlivých resortů (kromě MK), krajů ani obcí, čímž není využit potenciál knihoven jako informačních institucí v oblasti zapojení veřejnosti do demokratických procesů. Spolupráce škol, vzdělávacích institucí a knihoven nemá dosud společný rámec ve strategiích MŠMT a MK
- ekonomické faktory
- společenské faktory
- technologické faktory
Vnitřní sektorová analýza
- zaměstnanci
- knihovní fondy,
- technologie
- prostory knihovny,
- procesy řízení
- marketing a komunikace
SWOT analýza
Koncepce reflektuje knihovnu tak, že by měla být vnímaná jako podpůrná organizace. Absence systémové spolupráce knihoven a škol je způsobena jednak nezájmem managementu škol, jednak praktickými překážkami, na něž taková spolupráce naráží, např. rozsahem a kvalitou nabídky ze strany knihoven. V řadě případů se daří překážky překonávat díky vůli společného zřizovatele v případě, kdy školu i knihovnu provozuje stejný subjekt samosprávy. Pokud však mají instituce různé zřizovatele, může být spolupráce obtížná. Je potřeba, aby knihovna byla propojena s institucemi spadající pod obec a bylo spojeno vzdělávání
Koncepce je postavena na třech základních pilířích:
I. Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit V rámci pilíře I. je strategickým cílem:
II. Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce
V rámci pilíře II. budou podporovány aktivity k posílení vzdělávací funkce knihoven a kooperace knihoven se školami. Knihovna je první volbou v posilování kompetencí a rozvoji gramotnosti a spolupracuje se školami všech stupňů. Zaměřuje se na celoživotní vzdělávání. Připravuje adekvátní vzdělávací akce.
III. Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství
V rámci pilíře III. budou podporovány aktivity, které umožňují zprostředkování kulturního a vědeckého bohatství v analogové i digitální podobě všem uživatelům. Poskytují virtuální prostředí, služby a produkty. Je místem vybaveným nejnovějšími technologiemi. [2]
Ústřední knihovnická rada Ústřední knihovnická rada České republiky (dále jen "rada") je poradním, iniciativním a koordinačním orgánem ministra kultury ČR pro oblast knihovnických a informačních služeb, knihovnictví a knihoven (dále jen knihovnictví) v České republice
Zdroje
Reference
- ↑ RICHTER, Vít. Zpracování koncepcí, plánů aprogramů v oblasti knihovnictví a informačních služeb a systémů. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. Ostrava, 2019 [cit. 2021-03-16] Dostupné z: https://www.svkos.cz/data/filemanager/source/studijn%C3%AD%20texty%20pro%20knihovn%C3%ADky/19_Zpracov%C3%A1n%C3%AD_koncepc%C3%AD_Richter.pdf
- ↑ Koncepce, strategie, deklarace. Informace pro knihovníky [online]. 2021 [cit. 2021-03-16] Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/koncepce-strategie-deklarace
Doporučená literatura
Související články
Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA)
Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska
Klíčová slova
strategické dokumenty, koncepční dokumenty