Digitální gramotnost

Charakteristika

Digitální gramotnost (digital literacy) je soubor znalostí, které jsou potřebné k identifikaci, pochopení, interpretaci, vytváření, komunikování, ale také k účelnému a bezpečnému užití digitálních technologií. Digitálně gramotný člověk umí používat na základní úrovni počítače, a postupně se přesouvá k používání digitálních technologií, jako je notebook, tablet, telefon a internet. Tyto technologie slouží následně jako nástroj poznání, učení, spolupráce a aktivního života v současném světě, který se stále vyvíjí a mění. Takový člověk je schopný se pohybovat v digitálním světě a získané znalosti bez problému využívat.

Kompetence

Existuje pět kompetencí dle DigCompu, které by měl každý digitálně gramotný člověk ovládat:

• Práce s informacemi - Zahrnuje vyhledávání, zpracování, vyhodnocování, analyzování, organizování a ukládání informací.

• Komunikace a spolupráce - Tato funkce vyžaduje účelnou interakci a schopnost sdílení prostřednictvím digitálních technologií. Umožňuje také zapojení do občanských aktivit, kde je zásadní se umět starat o své digitální identity.

• Vytváření digitálního obsahu - V této skupině se nachází nejenom tvorba digitálního obsahu, ale i jeho přepracování nebo remixování obsahu, který již existuje. Zde hraje velkou roli porozumění autorského práva a licencí.

• Bezpečnost - Tato část obsahuje více podoblastí. Spadá sem ochrana počítačových zařízení, ochrana osobních údajů, soukromí, ochrana zdraví a další.

• Řešení problémů - V této části je důležité umět řešit technické problémy, které vznikají při práci s digitálními technologiemi. Zásadní je správný následný výběr nástrojů, které dané problémy vyřeší.

Složky

Digitální technologie

Digitální gramotnost má tři základní složky:

• Kompetenční (umět) - Jedná se o nejznámější složku. Zabývá se praktickými dovednostmi a schopnostmi, které vedou k efektivnímu a smysluplnému ovládání a užívání digitálních technologií.
  
• Motivační (chtít) - Opomíjená, ale důležitá složka digitálních technologií. Souvisí s tím, jaký přístup má člověk k digitálním technologiím, zda se s nimi chce naučit, nebo o to zájem nemá.
  
• Strategická (chápat) - Tato složka představuje teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Slouží k pochopení souvislostí, smyslu, rizik a možností digitálních technologií.

Formy rozvoje digitální gramotnosti

Existují tři formy, skrz které je možné získat digitální vzdělání:

• Informativní učení na individuální úrovni - Nejpřínosnější cesta získání digitální gramotnosti, kdy se jednotlivec učí svým vlastním tempem, vychází z reálných potřeb a každodenní praxe. Probíhá například metodou pokus – omyl.

• Učení prostřednictvím neformálních komunit - Výhodou je využití pomoci od zkušenější osoby, a také v prostředí, které je často neformální, ale může být i formální. Jednotlivci se učí pomocí dotazů, pozorování a imitace. Tato metoda probíhá bez stresu, což je její další výhodou.

• Formalizované vzdělání - Odborníky je tato metoda považována za méně efektivní. Často při ní nedochází k propojení obsahu vzdělání a reálnými potřebami účastníků. Dále může být překážkou ostych posluchačů před neznámými lidmi.

Digitální gramotnost v ČR

V České republice je již od roku 2003 zjišťováno, na jaké úrovni se nachází digitální gramotnost. Je mapováno, jak jednotlivci i domácnosti využívají informační a komunikační technologie.

V roce 2018 byly statistiky následovné:

- 78 % domácností má vlastní počítač (v roce 2008 bylo pouze 48 % s vlastním počítačem)

- 61 % domácností vlastní notebooky

- 80 % domácností je připojeno k vysokorychlostnímu internetu

- 96 % obyvatel vlastní mobilní telefon

Digitální gramotnost dle EMMA

Vzdělání v oblasti digitální gramotnosti je zásadní, a proto se tématu věnuje velké množství vzdělávacích portálů. Jedním z nich je i portál EMMA (European Multiple MOOC Aggregator). Na tomto portále vystoupila profesorka Gráinne Conole, která digitální gramotnost definovala takto, podle American Library Association: "Digitální gramotnost je schopnost využívat informační a komunikační technologie k hledání, ověřování, vytváření a předávání informací vyžadující kognitivní i technické dovednosti."

Dále bylo definováno sedm složek, které spadají pod pojem digitální gramotnost:

• Informační gramotnost - hledat, interpretovat, hodnotit a zpracovávat informace

• Mediální gramotnost - kriticky zkoumat a tvořit mediální sdělení

• Digitální pracovní prostředí - zapojení akademických a výzkumných činností do praxe podporované aktuálními technologiemi a sociálními sítěmi

• Komunikace a spolupráce - vlastní aktivní zapojení do spolupracujících sítí podporujících poznávání

• Budování vlastní digitální identity - správa informací o sobě poskytovaných online a kontrolovaná tvorba vlastní digitální stopy

• Počítačová gramotnost - mistrovství v ovládání digitálních technologií umožňující realizovat výukové činnosti

• Schopnost učit se - dovednosti spojené s vlastním zdokonalováním a rozvoj osobního vzdělávacího prostředí

Odkazy

Související články

Internet

Gramotnost

Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti,

demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě

Informační gramotnost

Externí odkazy

PortálDigi

Svět volného času

RVP

EMMA

Klíčová slova

Gramotnost, Digitální prostředí, Virtuální realita, Vzdělání, Digitální technologie