Kategorie rysů osobnosti

Na úvod můžeme říci, že zastánci rysového přístupu se dosud neshodli na tom, co rysy vlastně vyjadřují. V přístupu k rysům osobnosti se zvažuje, zda se jedná o charakteristiky popisující vlastnosti osobnosti nebo zda rysy vysvětlují příčiny chování, jednání a prožívání.

Obecně bývá pojem rys osobnosti užíván jako ekvivalent k pojmu psychická vlastnost. Psychické vlastnosti bývají obvykle odvozovány z pozorovatelného chování člověka - za agresivního jedince je považován ten, který se chová útočně. Jedná se tedy o popisné, deskriptivní charakteristiky osobnosti pozorovaného jedince.

Vlastnosti osobnosti mohou být však také uvažovány z hlediska vnitřních determinant chování. Psychická vlastnost zde předpokládá určitou predispozici projevů chování osobnosti. Dispozice jsou nejčastěji definovány jako vrozené či získané připravenosti chovat se, jednat nebo prožívat situace určitým způsobem. Jako synonymum k pojmu dispozice se používá pojem rys.

Allport rozlišil dva druhy rysů: vnější rysy, které můžeme pozorovat (behaviorální rysy) a vnitřní rysy (emoční a kognitivní rysy), které z vnějších projevů odvozujeme.

Empirické vymezení rysů osobnosti je založeno na srovnání psychických vlastností s objektivně stanoveným standardem. Podle tohoto přístupu má každá osobnost poměrně trvalé, vrozené a získané charakteristiky či dispozice, které určují myšlení, jednání, prožívání člověka. Osobnostní rysy často iniciují a a regulují různé psychické procesy a behaviorální projevy.

Problematika rysů osobnosti se silně prolíná a propojuje s různými typologiemi temperamentu, počínaje Hippokratovou teorií temperamentu, neurofyziologickou teorií Pavlova, Jungovou teorií osobnostních typů, či různými bioenergetickými přístupy. Hlavním cílem psychologie rysů je zjištění základních dimenzí osobnosti - které charakteristiky jsou specifické pro daného jedince a čím se liší od druhých. Současní rysoví psychologové vycházejí zejména ze dvou hlavních směrů: z personalistického pojetí Allporta a z teorie osobnostních faktorů Eysencka a Cattela. Současný výzkum přitom rozlišuje dva přístupy - sémantickou analýzu pojmů a faktorovou analýzu popisující osobnost.

Sémantická analýza osobnostních pojmů

Zakladateli a hlavními představiteli sémantické analýzy jsou Gordon W. Allport a H.S. Odbert. Provedli analýzu anglických slov popisujících osobnost a vymezili přes 17 tisíc přídavných jmen. Po odstranění synonym a podobných slov, získali seznam 4500 slov.