Digital humanities

Verze z 23. 11. 2021, 10:49, kterou vytvořil Anna.Dousova (diskuse | příspěvky)
Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Digital Humanities je interdisciplinární vědecký obor, který nemá ustálenou definici. Jedná se o nový způsob zkoumaní humanitní dvědy, skrze využití informačních technologií a digitální sítě. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje digital humanities jako „Vědu a výzkumu zabývající se využíváním digitálních metod, nástrojů a zdrojů k vědeckému bádání v humanitních oborech. databáze knihovnictví a informační vědy.“. [1].

Historie vědeckého oboru sahá až do roku 1949.Dříve byl známý jako pojem Computing in humanities. Mezi odborníky na Digital Humanities můžeme zmínit Lou Burnarda, Michael Witmore, Melissa Terras, Jane Hunter, Susan Hockey, David De Roured.[2]

Roberto Busa

Historie

Historie digital humanities sahají až do roku 1949. Jak již bylo zmíněno, tento pojem byl dříve znám jako Compution humanities.V roce 1949 italský kněz Roberto Busa kontaktoval na základě svého nápadu Thomasem J Watsonem z IBM. Jeho záměrem bylo indexovat všechna slov z děl Tomáše Akvinského a spřízněných autorů (dílo později vyšlo pod názvem Index Thomisticus[3] Práce s celkem 11 tisící latinskými slovy nebylo možné analyzovat lidskou silou, právě díky spolupráci s IBM vzniklo několik set děrných štítků a konkordanční program.[4] Konkordanční program je možné definovat jako „Nástroj propojitelnosti selekčních jazyků. Soupis vztahů mezi termíny dvou nebo více selekčních jazyků nebo vyhledávacích nástrojů, které jsou rozdílně uspořádány.“[5] Konec 60. let přinesl vývoj toho programu a mnoho dalších.

Téma Human Computing se dostávalo více do odborných časopisů a vědecké oblasti. Velkým milníkem pozdějších 80. let byla publikace oborového časopisu Computers and the Humanities, jenž podpořilo výzkum a diskuzi o tématu.

První velká překážka v rostoucím pokroku byla limitace technologií. Z počátku bylo možné analyzovat pouze text nebo čísla, na základě toho vznikl podnět vytvořit univerzální kód pro analýzu textu. Nově se začaly využívat na děrných štítcích velká a malá písmena pro označení nestandardních znaků a odlišného písma. Limitace technologií se projevovala i v uložišti. Větší texty byly uchovávány na magnetických kazetách, které neumožnili přístup k jednotlivým datům a jedinec musel projít skrze celou stopáž, jenž bylo pro výzkum zdlouhavé. Éra 60. let v oblasti Computing in Humanities je právě definována pomalým procesem a překážkou na straně technologie.

V 70. letech se počítače začali rozšiřovat a postupně se dostávali do vzdělávání, to zapříčinilo tvorbu více elektronického textu a rozšíření počítačové vědy. Začali se pořádat konference, workshopy a semináře mířící na oblast počítačové a humanitní vědy. V roce 1976 vznikl archiv Oxford Text Archive, jenž položil základ pro digitální knihovny. Na serveru byli uloženy elektronické texty, které byli dostupné pro akademické účely. Vznikaly i hardvare zařízení pro podporu výzkumu. První z nich byl implementován do počítače Ibycus a druhý v počítačích British ICL.

80. leta jsou ve znamení rozšíření personálních počítačů a značek jako je Apple, IBM, Macintoshs. Avšak osobní počítače jsou stále velmi drahá, oproti 70. let jsou již více rozšířené. Hlavní změna nastala i v uživatelském rozhraní. Uživatelé se již nemuseli pro použití počítače přihlašovat do počítačových centrem a měli volný přístup.

Základními DOS programy pro analýzu textu byly Word-Cruncher, TACT a MicroOCP. Uživatelé s nimi mohli pracovat přímo z osobního počítače. To rozšířilo nutnost výzkumu v oblasti humanitních věd. Koncem 80. let vzniká značkovací jazyk TEI, který vychází z SGML. Ten udržuje standard pro reprezentaci textu v digitální podobě. Vychází ze základu strojově čtených textů v oblasti lingvistiky, humanitních a sociálních věd. Jazyk TEI byl využíván hlavně v knihovnách, nakladatelstvích a muzeích.

Začátkem 90.letech je internetové rozhraní již více používá, jak v osobním, tak akademickém živote. Akademiky je vidět jako mocné medium na kterém se může pracovat s výsledky vědeckých prací, publikovat, komunikovat a podporovat společný výzkum. Na humanistických festivalch jako byl Humanist se začíná utvářet myšlenka o online databázích, které jsou budoucností tohoto vědního oboru. V roce 1994 vzniká Blake Archive pod záštitou Kongrasové knihovny a Virginskou univerzitou. Na základě toho několik amerických institutů publikovalo ve webovém rozhraní digitální knihovnu nebo archiv za účelem humanitního výzkumu. Hypertext otevřel možnosti více vědcům pro výzkum a posunul tak obor dál.

Jak již bylo zmíněno, kolaborace skrze internetové rozhraní měl za následek velký posun v oblasti digital humanities. Orlando project je jedením z příkladem. Výzkumníci z více institucí mohli přidávat do archivu dokumenty. Orlando project je zaměřený na feministickou literární vědu a digital humanities.


Význam

Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.[6]

Podle Association for Computers and the Humanities (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.

Organizace

Austrian Centre for Digital Humanities logo

Aliance of Digital Humanities Organizations je organizace, která podporuje digitální výzkum a vzdělávání v oblasti digital humanities. Dále má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Vznikla na základě, již existující organizace The association for computers and the humanities v roce 2002. Každoročně pořádá konference, přednášky, které podporují její členy. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu,koordinaci aktivit publikací a celkové spolupráce organizací a institucí po celém světě,které spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations.[7]¨

Tyto organizace jsou součástí ADHO:

Nedílnou součástí přidružených organizací je i Česká asociace pro digitální humanitní vědy (CzADH), která zastupuje vědce a knihovníky z paměťových institucí z na území České republiky. CzADH má za cíl podporovat a poskytovat diskusní platformy pro své členy, podporovat a monitorovat jejich projekty, plánovat semináře a workshopy.[8]

Dále se výzkumu na uzemí České republiky v oblasti digital humanities věnuje Akademie věd české republiky, která se společně s 17 partnerskými institucemi podílí na vývoji informačního portálu Digital Humanities. Cílem bylo „…zpřístupnit přehled informačních zdrojů ústavů AV ČR z jednoho místa a zároveň vytvořit sdílené prostředí, které uživateli umožní snadnou orientaci v rozmanitých informačních zdrojích z oblasti výzkumu ve společenských a humanitních vědách v České republice.“. [9]Informační portál dále obsahuje podpůrné programy jako jsou novinky v oboru, plánované projekty a akce a novinky ze zahraničí.

Zdroje

  1. ↑ CITOVÁ, Jaroslava. Digitální humanitní vědy. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-02]. Dostupné z:https://aleph.nkp.cz/F/func=direct&doc_number=000016846&local_base=KTD.
  2. ↑ Category: People in digital humanities.Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Category:People_in_digital_humanities [cit. 2015-12-17]
  3. ↑ Index Thomisticus. Corpus Thomisticum [online]. © 2000-2019 [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age)
  4. ↑ JOSEF, Šlerka. Digital humanities - stručné vymezení. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]
  5. ↑ HRAZDIL, Aleš. Konkordanční tabulky. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-23]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000012734&local_base=KTD.
  6. ↑ Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2
  7. ↑ About. The Alliance of Digital Humanities Organizations [online]. The Alliance of Digital Humanities Organizations [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://adho.org/aboutof%20Digital%20Humanities%20Organizations
  8. ↑ O nás. Česká asociace pro digitální humanitní vědy [online]. Česká asociace pro digitální humanitní vědy [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://www.czadh.cz/o-nas/
  9. ↑ O portálu. Digital Humanities [online]. Knihovna AV ČR, © 2021 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://digitalhumanities.cz/o-portalu-digi-human/

Použitá literatura

  • SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.
  • Text Encoding Initiative [online]. Text Encoding Initiative [cit. 2021-11-23]. Dostupné z: https://tei-c.org/


Související články

Informace
Digitalizace
Digitální kurátorství
Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století
Teorie nových médií: přístupy a perspektivy

Externí odkazy

Klíčová slova

Digital humanities, Computing in humanities

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&oldid=68395“