Osobnostní rysy nebo také duševní vlastnosti, dimenze popisují osobnost jedince. V určité míře slouží k předpovídání jeho chování a prožívání v odlišných situacích. [1]

Mezi zastánci rysového přístupu panuje dosud debata, co vlastně rysy vyjadřují. Nemohou se shodnout, zda se jedná o charakteristiky popisující vlastnosti osobnosti nebo zda rysy vysvětlují příčiny chování, jednání a prožívání. Situacionisté dokonce jejich existenci zpochybňovali, protože věřili, že chování je jednoznačně určováno vnějšími situacemi. [2]

80. léta minulého století zaznamenala vyšší zájem o zkoumání rysů a stále více


V následujících podkapitolách budou představeny různé klasifikace

Vymezení pojmů: vlastnost a rys osobnosti

Osobnostní vlastnosti nebo také charakteristiky (personality characteristics) jsou popisné, deskriptivní charakteristiky osobnosti pozorovaného jedince. Slouží k zobecňování pozorovaných projevů člověka (např. pokud pozorujeme, že se člověk chová v různých situacích útočně, označíme ho za agresivního). Vlastnosti lze chápat také jako vnitřní determinanty chování.

Osobnostní rysy (personality traits) nebo také dispozice (dispositions) jsou nejčastěji chápány jako vrozené nebo získané připravenosti chovat se, jednat nebo prožívat situace určitým způsobem. Usuzujeme na ně při vysvětlování určitého typu chování, jednání či prožitku osobnosti.

Kategorie rysů dle Allporta

Gordon Allport (1937) rozlišil rysy na dva druhy: vnější (behaviorální rysy), které lze pozorovat a vnitřní (emoční, kognitivní rysy), které odvozujeme z vnějších projevů osobnosti.[2]


·       vztah s pojmem osobnost. vlastnosti

·       definice pojmu rys, popř. osobnost. vlastnost; definice pojmu osobnost. dimenze (viz Balcar)

·       klasifikace osobnost. rysů

o   Allport- vnější a vnitřní rysy; kardinální dispozice, centrální dispozice, druhotná dispozice

o   Raymond Cattel- povrchové a pramenné rysy

·       základ. klasifikace osobnost. vlastností/rysů

o   (rozdělení viz Balcar)

o   A) deduktivně založené klasifikace

§  podle předpokládané vrozenosti/naučenosti daných vlastností/rysů

·       temperamentové

·       charakterové

§  s ohledem na jednotl. dimenze/komponenty psychiky

·       kognit. povah. vlastnosti/rysy

·       emoč./afekt. povah. vlastnosti/rysy

·       motivač. povah. vlastnosti/rysy

·       volní povah. vlastnosti/rysy

o   B) empiricky založené klasifikace

§  *– vycházejí zprav. z faktorově analyt. výzkumů osobnost. vlastností/rysů

·       faktorově zakotvené teorie/klasifikace povah. vlastností/rysů

·       (SEŘADIT PODLE HISTOR. VZNIKU)

o   Eysenck (viz Blatný)

o   Cattell- 16 faktorů (viz Blatný)

o   Big Five (McCrae a Costa) (viz Blatný)

o   Zuckermann (viz Blatný)

o   Cloninger (viz Blatný)

·       dispozicionismu a situacionsitické pojetí rysů (viz Balcar)

·       součas. teorie (viz Blatný)

o   stabilita povah. vlastností/rysů v celoživot. vývoji



Na úvod můžeme říci, že zastánci rysového přístupu se dosud neshodli na tom, co rysy vlastně vyjadřují. V přístupu k rysům osobnosti se zvažuje, zda se jedná o charakteristiky popisující vlastnosti osobnosti nebo zda rysy vysvětlují příčiny chování, jednání a prožívání[3].

Obecně bývá pojem rys osobnosti užíván jako ekvivalent k pojmu psychická vlastnost. Psychické vlastnosti bývají obvykle odvozovány z pozorovatelného chování člověka - za agresivního jedince je považován ten, který se chová útočně. Jedná se tedy o popisné, deskriptivní charakteristiky osobnosti pozorovaného jedince[3].

Vlastnosti osobnosti mohou být však také uvažovány z hlediska vnitřních determinant chování. Psychická vlastnost zde předpokládá určitou predispozici projevů chování osobnosti. Dispozice jsou nejčastěji definovány jako vrozené či získané připravenosti chovat se, jednat nebo prožívat situace určitým způsobem[3]. Jako synonymum k pojmu dispozice se používá pojem rys.

Allport rozlišil dva druhy rysů: vnější rysy, které můžeme pozorovat (behaviorální rysy) a vnitřní rysy (emoční a kognitivní rysy), které z vnějších projevů odvozujeme[3].

Empirické vymezení rysů osobnosti je založeno na srovnání psychických vlastností s objektivně stanoveným standardem[4]. Podle tohoto přístupu má každá osobnost poměrně trvalé, vrozené a získané charakteristiky či dispozice, které určují myšlení, jednání, prožívání člověka[4]. Osobnostní rysy často iniciují a a regulují různé psychické procesy a behaviorální projevy[4].

Problematika rysů osobnosti se silně prolíná a propojuje s různými typologiemi temperamentu, počínaje Hippokratovou teorií temperamentu, neurofyziologickou teorií Pavlova, Jungovou teorií osobnostních typů, či různými bioenergetickými přístupy[4]. Hlavním cílem psychologie rysů je zjištění základních dimenzí osobnosti - které charakteristiky jsou specifické pro daného jedince a čím se liší od druhých[4]. Současní rysoví psychologové vycházejí zejména ze dvou hlavních směrů: z personalistického pojetí Allporta a z teorie osobnostních faktorů Eysencka a Cattela[4]. Současný výzkum přitom rozlišuje dva přístupy - sémantickou analýzu pojmů a faktorovou analýzu popisující osobnost[4].

Sémantická analýza osobnostních pojmů

Zakladateli a hlavními představiteli sémantické analýzy jsou Gordon W. Allport a H.S. Odbert. Provedli analýzu anglických slov popisujících osobnost a vymezili přes 17 tisíc přídavných jmen. Po odstranění synonym a podobných slov, získali seznam 4500 slov.

  1. ↑ Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. 2., oprav. vyd. Mach
  2. ↑ 2,0 2,1 Blatný M. a kol. (ed.) (2010). Psychologie osobnosti. Grada
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Blatný, M. (2010). Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. Praha: Grada.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 Cakirpaloglu, P. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kategorie_rysů_osobnosti&oldid=70257“