Administrativa ovládnutých území v Asii

Prameny

Do kategorie písemných pramenů můžeme zahrnout:

• Papyrus Anastasi I
• Papyrus Harris I
• Anály Thutmose III.
• Stéla Thutmose III. z Gebel Barkal
• Amarnský archív
• Chetitskou korespondenci

Mezi ikonografické prameny patří zejména:

• Reliéfní výzdoba Sethiho I. v Karnaku

• Reliéfní výzdoba chrámu Ramesse III. v Medínit Habu

• Výzdoba nekrálovských hrobek jako je hrobka
  • Puymrea
  • Rechmirea
  • Mencheperreseneba

Rozdělení území do správních celků

Z amarnských dopisů víme, že syropalestina byla rozdělená do 3 provincií:

• Nejsevernější byla Amurru s rezidencí Simyra/Sumur
• Upe zde bylo sídlo v Kumidi
• Kanaán s centrem Gazou

Je však otázkou, zda-li toto rozdělení bylo již za Thutmose III., nebo toto rozdělení bylo platné až v 2. polovině 18.dynastie. Každá z těchto spadala pod jednoho úředníka, který je označován jako rabiṣu,který dohlížel na celou administrativu celé této části, nejspíše jde o vezíra,5 nebo o představeného severních cizích zemí.

18. dynastie

Raná 18. dynastie se v Asii soustředila na dva cíle:

1. vypořádat se v této oblasti s Hyksosy a s jejich sympatizanty
2. zabraná území zabezpečit a vytvořit systém pevností a „kasáren“

Postupně vznikal systém xtm pevností, které sídlily egyptské posádky a zároveň kontrolovaly pohyb a obchod v celé oblasti. Je pravděpodobné, že již v raném horizontu 18. dynastie již fungovala infrastruktura na Horových cestách a vojska jí mohli využít. Z rané 18. dynastie víme, že Thutmose I. při tažení na sever určil představeného skladišť pro Horovy cesty. Při kampaních Thutmose III. vojska byla schopna trasu Horových cest zvládnout za 10 dní. Tento údaj svědčí o tom, že v celá oblast byla dobře zásobována a zabezpečena.Již za rané 18. dynastie zde byly umístěny egyptské posádky v oblasti Gazy, která byla označována je v textech z toho období jako Ta, kterou vládce uchopil. Z písemných pramenů Thutmose III. se dozvídáme, že rozmístil do oblasti mezi Gazou a Megiddem mnoho jwayt, toto slovo bývá překládáno jako jednotka připravená k boji, nicméně prameny mlčí o tom, do jakých struktur Thutmose své jednotky umístil.Tažení Thutmose III. znamenala mimo jiné i to, že část syropalestinské sklizně byla ročně odváděna do Egypta jako bAk, tedy jako tribut. Vládcové Libanonu pak museli jako část svého bAk vybavit své přístavy: chleby, olejem, kadidlem vínem a medem jako část zajištění, která byla Egyptem vybírána. Předpokládá se, že i sklizeň z oblasti syropalestiny byla uskladňována v přístavech.Dalším zajímavým fenoménem spojeným s vojenskými výpravami Thutmose III. je stavba paláce na výpravě, za tu byl zodpovědný první herold (wHmw tpy) jménem Antef. Z jeho záznamů19 známe povinnosti herolda na výpravě. Musel do paláce aH přijet v čele vojska a postarat se o to, aby byl očištěn a připraven; měl by být vybaven všemi dobrými věcmi z cizích zemí, které byly žádány. Kromě nově vzniklých pevností je samozřejmě možné, že Egypťané využili již stojící struktury pro své potřeby.Thutmose III. také začal s politikou braní synů vládců z této oblasti do Egypta, po nástupu na trůn se nejspíše očekávala loajalita k „vychovateli“ a také, že bude chápat egyptské zvyku a další důležité skutečnosti.

Pozdní 18. dynastie viděna optikou Amarnského archívu:

1. Egypťané mohli po vazalském státu požadovat, aby postavil odpovídající zázemí pro úředníky a vojenské jednotky.
2. Za určitých okolností mohl vazal dohlížet na důležité záležitosti egyptské moci.
3. Nebylo- li v dosahu potřebné zázemí egyptští úředníci mohli zabrat místní.

Z dokladů jak písemných, tak archeologických lze vyčíst, že se v této oblasti Egypťané snažili začlenit a spolupracovat se stávající místní strukturou. Místní mohli spravovat svá města, mohlo se dokonce stát, že i v sýpkách chyběla egyptská přítomnost. To celé administrativě dodávalo velkou míru flexibility. Dochází tedy k rozvětvení administrativy v oblasti Asie, stejně tak jako v Egyptě. V dopisech jsou kromě 3 rabiṣu zmíněni i komisaři, netušíme však jaký egyptský titul se pod tímto označením nachází. Ne vždy fungovala spolupráce s místním obyvatelstvem, jak nám dokládají edikty panovníka Haremheba, který vysílal své lidi do asijských oblastí, aby kontrolovali, zda-li vše probíhá jak má. Svými reformami připomíná návrat k praxi za Thutmose III., nařizuje místním vládcům, aby v přístavech deponovali určené zboží a také, aby z nich každoročně posílali bAk. Svými reformami tedy opět posílil centrální dohled nad danou oblastí. Vyměřil i rozsáhlé sankce, za zpronevěru majetku hrozili tresty useknutí různých částí těla až smrt.

19.dynastie

V 19. dynastii je trochu matoucí, že pevnosti byly pojmenovávány tak, aby se ve svém názvu měli jméno panovníka. Dále na sever změnily situaci již Harehembovi reformy, Egypťané nadále tolik nespolupracovali s místními, proto bylo nutné postavit pevnosti. V oblasti Kanaánu jsou sídliště s egyptskou architekturou neopevněná, nejspíše byla celá oblast zpacifikovaná natolik, že to nebylo třeba. V administrativě Kanaánu hrála důležitou roli Gaza. Archeologicky máme v Asii doložených 11 administrativních center, písemné prameny jsou v tomto ohledu na informace poněkud skoupé.Z textů víme, že Asie byla v 19. dynastii rozdělená na jednotlivé oblasti ww, které v sobě měli několik dmjw. Podoblasti byly řízené jmj-rA xtm, který na ni dohlížel z některého z administrativních měst. Administrativními centry byly: Deir el Balah, Tell el Ajjul, Tell el Faʻah, Tell Seraʾ, Tell el Hesi, Ašdod, Tell Mor, Gezer, Afek, Beth Šean.