Pravdivost

úkolem logiky není, aby rozhodovala, která tvrzení jsou pravdivá
pravdivost vět ověřujeme; věta je pravdivá, pokud se věci mají tak, jak uvádí
u některých vět se o pravdivost vůbec nezajímáme, je nám to jedno, takže není potřeba je řadit do množiny

nositel pravdy, "pravděnec" (truth bearer) - propozice, větný typ, větný výskyt, tvrzení (assertion), promluva (utterance), přesvědčení (belief) - mentální entita, nepřenáší se pravdivost
činitel pravdy, "pravditel" (truth maker)

Obsah

neboli adekvační teorie, spojena např. s B. Russellem, T. Kuhnem

korespondence spočívá ve strukturálním izomorfismu mezi nositelem pravdy a skutečností; problém například se zobrazením u pravdivých negativních výroků, výroků o minulosti nebo budoucnosti, mravní pravdy, matematické pravdy; relativnost, změna paradigmat, utváření a změny vlastního rámce

deskriptivní konvence - popisuje typ situace, demonstrativní konvence - odkaz ke konkrétní situaci

Hlavním představitelem je John Langshaw Austin (1911-1960)

pravdivost přesvědčení dána vztahem ostatních přesvědčení z konzistentní koherentní množiny
nové přesvědčení přijmeme, pokud jde dohromady s ostatními, stávajícími přesvědčeními
vychází do jisté míry z idealismu

Hlavním představitelem je William James (1842-1910)

pravdivost tvrzení dána jeho praktičností, užitečností
relativnost vůči jedincům i v čase: každý člověk má svou pravdu, protože je pro něj výhodné něco jiného

Hlavní představitel je Charles Sanders Pierce (1839-1914)

sám autor ji považuje za rozvedení klasické korespondenční teorie, hlásí se k Aristotelovi
T-schéma: "P" je pravda iff P. S je pravda iff p. (kde S je pojmenování věty)
Příklad: "Sníh je bílý." je pravdivá věta právě tehdy, když sníh je bílý.
tento přístup má mnoho nevýhod; jak kvantifikovat?
vybudovat teorii pravdy pro přirozený jazyk je příliš komplikované, zabývá se jen jednoduššími, formálními jazyky
sémanticky uzavřený jazyk obsahuje predikát pravdivý a je schopen pojmenovat své výrazy
rozlišuje metajazyk M a jazyk jako objekt O, pak můžeme definovat "pravdivý v O"
pravdivost budeme definovat přes pojem splňování, který také musíme definovat a to rekurzívně

nekonečná posloupnost $P(x_{1},x_{2}\ldots x_{n})$ , $O:o_{1},o_{2}...$
$\neg \varphi$ je splněna iff $\varphi$ není splněna
$\varphi \vdash \psi$ je splněna iff nekonečnou posloupností iff je posloupností splněna $\varphi$ a je posloupností splněna $\psi$
$\exists x_{i}\varphi$ je splněna iff existuje taková posloupnost O', která se od posloupnosti O liší nanejvýše na i-tém místě a splňuje $\varphi$

Formule $\varphi$ je pravdivá iff je splněna každou posloupností.
zaveden pojem nekonečné posloupnosti
ve skutečnosti jde o extenzionální definici, což nestačí na vystižení toho, co je vlastně pravdivost
podle Davidsona Tarski definuje spíš význam, než pravdivost, tu totiž již předpokládáme== Deflační teorie pravdy ==

teze o transparentnosti pravdy: je pravda, že p, znamená totéž, co p
predikát "pravdivý" je nadbytečný, lze jej odstranit a to i ve větách, které mluví o tom, že někdo má/říká pravdu

obdobně jako jméno je zastupováno zájmenem, věta může být zastupovány závětou
výraz tvaru "je pravda, že..." (thatt) funguje jako anaforický výraz, odkazuje k původní větě

pravdivost bez ohledu na nás, naše znalosti
nelze falzifikovat
Leibniz: rozumové pravdy - mohly bychom analyzovat, rozložit na jednodušší, až dojedeme k nějakým identickým větám, které nelze vyvrátit; faktuální pravdy

epistemologické rozlišení soudů: a priori - pro ověření jejich pravdivosti nepotřebujeme zkušenost; a~posteriori - ke zjištění jejich pravdivosti potřebujeme zkušenost
logické rozlišení: analytické soudy - subjektu přičítáme predikát, který je již skrytě obsažen v samotném subjektu; syntetické soudy neboli rozšiřující nám sdělují o příslušném subjektu něco novéhoJak jsou možné syntetické soudy a priori? Kde se berou nutné soudy, jak je můžeme za nutné považovat, když jsou informativní, čili syntetické?

Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky Filosofie logiky. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete zde.