Obecná psychologie

Verze z 23. 10. 2013, 09:00, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Obecná psychologie == * oficiální datum vzniku psychologie '''1879''' * obecná psychologie je základním teoretickým odvětvím psychologie * psychologie se za…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Obecná psychologie

  • oficiální datum vzniku psychologie 1879
  • obecná psychologie je základním teoretickým odvětvím psychologie
  • psychologie se zabývá se základními psychickými procesy u duševně zdravého člověka
  • aplikované psychologické obory se snaží využít nashromážděné poznatky při řešení praktických problémů v různých oblastech společenského života


  • psychologie
  • věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí
  • věda o prožívání a chování


  • chování
  • všechny pohyby, reakce, úkony, vnější činnost a její složky
  • lze pozorovat, registrovat s pomocí přístrojů, měřit
  • patří sem i mimika, gestikulace, zblednutí, zčervenání, vegetativní změny obecně, řeč


  • prožívání
  • souhrn psychických procesů a stavů
  • vjemy, představy, emoce, procesy řešení problému, rozhodování, vybavování z paměti apod.
  • člověk prožívá a uvědomuje si své psychické procesy a stavy (do určité míry), ty se projevují jednak v chování, jednak ve slovních projevech, výpovědích (to umožňuje zkoumat vnitřní prožívání)


  • cíle psychologie
  1. popsat rozmanité projevy chování a duševního dění
  2. vysvětlit lidské chování a duševní dění, vytváření psychologických teorií
  3. předvídat lidské chování a prožívání
  4. využívat získané znalosti ke zvyšování lidské spokojenosti a zdraví


'obecná psychologie'

  • páteřní disciplína - je zdrojem poznatků pro ostatní aplikované disciplíny
  • zkoumá obecné psychické jevy
  • emoce (city)
  • motivace (pohnutky)
  • kognice (paměť, inteligence → učení, pozornost)
  • konace (vůle)


  • předmět studia psychologie se liší podle jejích jednotlivých směrů:


BIOLOGICKÝ PŘÍSTUP

  • zkoumá hlavně neurofyziologické procesy, které jsou základem chování a prožívání
  • považují tělo a mysl za neoddělitelný celek
  • zkoumá převážně mozek (PET, FMR), dále genetické základy evoluce lidské psychiky


BEHAVIORISTICKÝ PŘÍSTUP

  • objektem pozorování je lidské chování (jednotkami chování jsou spojení stimulu a reakce), protože mysl je černá skříňka
  • velká důležitost přikládána učení (Watson)
  • v 60. letech 20 stol. sociálně kognitivní teorie učení (A. Bandura, Rotter)-observační učení
  • psychodynamický přístup:
  • za součást mysli považují vedle vědomí i nevědomí
  • Freud - základní dynamické síly psychického dění jsou pudové impulsy sexuální a agresivní, lidské chování je výslednicí interakce mezi nevědomými pudy a obrannými mechanismy
  • současná psychodynamická psychologie- nepovažuje za hlavní zdroj psychopatologie konflikty mezi pudovými impulsy, ale poruchy interpersonálních vztahů v dětství


FENOMENOLOGICKÝ PŘÍSTUP

  • filosoficky a humanisticky orientovaný
  • zabývá se lidským bytím a jeho smyslem, svědomím, zodpovědností, osamělostí a intimitou
  • předpokládá u člověka svobodnou volbu
  • předmětem studia je prožívání


GESTALT (TVAROVÁ) PSYCHOLOGIE

  • zkoumá psychické fenomény celostní povahy (celek je více než suma částí, z nichž je složen) s využitím metody introspekce


KOGNITIVNÍ PŘÍSTUP

  • studuje mentální, především poznávací procesy, lidskou psychiku chápe jako systém zpracování informací a snaží se zjistit, jak se člověk učí, uvažuje, rozhoduje a užívá jazyk
  • při výzkumu si pomáhá počítačovou metaforou
  • snaží se skloubit analytický a celostní přístup


KULTURNÍ PŘÍSTUP

  • studuje psychologický vliv sociálních faktorů jako národnost, socioekonomický status nebo gender
  • hlavním cílem kulturní psychologie je porozumět jedinečné zkušenosti příslušníků různých socilních skupin