Anonymita v prostředí internetu

Anonymita v prostředí internetu je v poslední době velmi diskutované téma dokonce i na tak vysokých úrovních, jako jsou vládní subjekty vyspělých států. Anonymita byla vždy důležitým faktorem v historii a to nejen moderní. Nicméně s příchodem nových technologií a jejich penetrací do společnosti je toto téma ožehavější než kdy dříve. Jednotlivé státy na jednu stranu podnikají kroky k získání kontroly nad internetem se snahou identifikovat uživatele kvůli bezpečnosti (obavou je především terorismus, dětská pornografie, prodej drog a praní špinavých peněz). Však na druhou protichůdnou stranu se státy snaží zachovat soukromí uživatelů na internetu a ochránit jejich citlivé osobní údaje, což dokládá například i prosazení tzv. „sušenkového zákona“ evropskou unií. [1]

Anonymita

Slovo anonymita má původ v řeckém slově anonymia, které znamená „beze jména“. Anonymita je utajení totožnosti ať už osoby či instituce.
[1]

Pro dosažení dokonalé sociální anonymity je potřeba neznalosti ani jedné ze sedmi dimenzí identifikačních informací:

  • Jméno osoby
  • Lokace
  • Pseudonym spojitelný s reálným jménem nebo lokací
  • Pseudonym prozrazující jiné informace
  • Odhalující vzorce chování
  • Členství v některé sociální skupině
  • Informace předmět či dovednost naznačující osobní charakteristiky [2]

Vystupování pod nepravým jménem pak lze nazvat pseudonymitou.

Důvody pro využívání anonymity zůstávají stejné jak v reálném prostředí, tak i v tom virtuálním. Jedná se o vyhnutí se důsledkům svého jednání (strach z represe, nepochopení atd.).

Identifikační technologie

Moderní technologie nabízejí mnoho možností a způsobů, jak jedince identifikovat.

IP adresa
Jedná se víceméně o unikátní adresu každého zařízení, které je připojeno do sítě. Z IP adresy je možné zjistit například informace o geografické poloze.

Geolokace
V poslední době jsou na vzestupu techniky, které dokáží zjistit polohu některé i s přesností až jeden metr. Například:

Constraint-based geolocation – pracuje na základě aktivního měření vzdálenosti za pomocí odezvy.

GPS – především v mobilních zařízeních

Obsahová analýza příspěvků na webu (sociálních sítích) - jedná se o metodu, která podle analýzy veřejně dostupných příspěvků určí lokaci uživatele například podle zmíněných měst, státu ale i počasí v obsahu příspěvků. Také se bere v potaz i aktivita uživatele z pohledu času pro určení jeho časové zóny.

Cookies
Cookies slouží jako trvanlivý identifikátor mezi klientem a serverem. Z důvodu jejich citlivé povahy vůči soukromí se jimi zabývá Evropská unie.[1]

PRISM – jedná se o vládní projekt americké tajné agentury NSA. Tento projekt má neomezený přístup k datům společností Google, Microsoft, Yahoo a spousty dalších, s tím, že 98% dat tvoří data právě trojice výše zmíněných společností. Společnosti však tento neomezený přístup k datům popírají. Informace o programu unikly na veřejnost přičiněním Edwarda Snowdena, který byl externím spolupracovníkem NSA.[3] [4]

Soukromí podporující techologie

Tor – jedná se o projekt, který funguje na takzvaném konceptu Onion Routing a zajišťuje tak anonymizaci uživatele při pohybu na internetu. Program je určen k ochraně osobních údajů uživatelů, jejich svobody, soukromí a možnosti provádět důvěrné obchodování tím, že je chrání před sledováním jejich aktivit na internetu. Nicméně tento software může být využíván i k nelegálním činnostem, jelikož při použití této technologie je pak velmi obtížné pachatele dopadnout.
[5]

Orbot – jedná se o verzi Toru pro mobilní telefony s operačním systémem Android.

Freenet Project – tato technologie je vnímána jako velice bezpečná, anonymní a decentralizovaná platforma pro sdílení dat zaměřená proti cenzuře. Každý uživatel může vyhradit určitý prostor na svém lokálním disku, který je následně k dispozici celé síti k ukládání zašifrovaných souborů od ostatních uživatelů. Není tak nutné provozovat svůj vlastní server.

Kryptoměny – jedná se o virtuální měny, které jsou používány a akceptovány členy virtuálních komunit. Kryptoměny mohou znamenat vítanou alternativu k tradičním způsobů plateb na internetu, jelikož při provádění finančních transakcí platební kartou může v důsledku znamenat okamžitou ztrátu anonymity. Nejznámějším a nerozšířenějším příkladem je Bitcoin. [1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 SCHAMBERG, Pavel. Anonymita v prostředí internetu. Praha, 2014. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Mgr. Vít Šisler, Ph.D.
  2. MARX, Gary. Identity and Anonymity: Some Conceptual Distinctions and Issues for Research. In: Home Page of Professor Gary T. Marx [online]. 2001 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://web.mit.edu/gtmarx/www/identity.html
  3. PRISM. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PRISM
  4. KASÍK, Pavel. USA přiznaly šmírování. Tajná NSA sbírá soukromá data z celého světa. In: Technet.cz [online]. 2013 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/nsa-fbi-sledovani-prism-usa-soukromi-data-f15-/sw_internet.aspx?c=A130607_065544_hw_monitory_pka
  5. Tor (software). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tor_(software)

Použitá literatura

SCHAMBERG, Pavel. Anonymita v prostředí internetu. Praha, 2014. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Mgr. Vít Šisler, Ph.D.

Klíčová slova

Anonymita, Tor, Onion Routing, identita, soukromí, internet