Pracovní zátěž

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

koncepce zátěže:

zátěž je možno chápat jako porušení rovnováhy mezi vnitřním stavem systému a prostředím
zátěž je proces psychického zpracování a vyrovnávání se s vlivy životního a pracovního prostředí

3 formy psychické zátěže:

senzorická zátěž
mentální zátěž (vyplývá z požadavků na zpracování informací – pozornost, paměť, myšlení, rozhodování)
emoční zátěž (požadavky vyvolávající afektivní odezvu) – též „psychosociální stres“

Teorie a modely zátěže

LCU (life change unit) = Teorie životních událostí (vytvořili

Holmes a Rahe)
je to pořadí událostí, které vyžadují sociální znovupřizpůsobení
řada událostí podle toho, jak stresují člověka - od nejlehčích až po nejtěžší (např. rozvod, smrt člena rodiny, úraz...)
LCU se dá použít i na pracovní události (zrušení projektu, nový šéf, změna pracoviště...)
sociální interakce mohou hrát ve stresu hlavní roli

Model shody člověk – prostředí (J.R.P. French)

liší se od LCU tím, že události v prostředí nejsou univerzálními stresory, ale stresová hodnota závisí na percepci jednotlivce
(každý stres vnímá jinak – co je pro někoho stresující, pro jiného není)
ochrana proti stresu – regrese, represe (ignorace požadavků), projekce

Model stresové zranitelnosti (Friedman, Rosenman)

vztahuje se k osobnostním typům A a B (typy chování a srdeční choroby)
A – netrpělivost, pocit časové tísně, soutěživost, agresivní úsilí
B – trpělivost, nedostatek agresivního úsilí... (opak A)
kromě toho byl popsán typ X – přechod mezi A a B

Karáskův model

vychází z teorií kontroly jednání = možnost kontroly nad situací snižuje míru stresu
s vyššími požadavky by měla být větší volnost v rozhodování
dimenze pracovní požadavky a volnost v rozhodování

Zdroje