Würzburská škola

Oswald Külpe (1862-1915)

• Jako hlavní představitel würzburské školy rozvíjel v psychologii kriticky realistická hlediska.
• Věnoval se především experimentální psychologii.
• Byl asistentem Wundta v Lipsku, pro ex. psych. získal mnoho žáků a založil a vedl mnoho psychologických ústavů.
• Külpe hledal nové cesty vývoje experimentální psychologie, až se mu podařilo v novém a samostatném působišti ve Würzburgu uskutečnit své touhy a věnovat se experimentální práci z oboru psychologie myšlení.
• Nejvýznamnějším přínosem würzburské školy je, že rozpracovala kategorii myšlení. Psychologická stránka myšlení má specifické vlastnosti, odlišné od logických i asociačních zákonů.
• Mezi jeho kolegy, žáky a zároveň pokusné osoby, vyškolené v introspekci patřili K. Marbe, E. Dürr, K. Bühler a R. Pauli.
• Z počátku vycházel a snažil se co nejvíce podporovat dílo Wundta (jeho pojetí apercepce), ale postupem časů se od něho distancoval.
• Külpe rozvíjel svůj kritický realismus - názor jenž hájí existenci realit = věcí na nás nezávislých, ale přece jen prostřednictvím přírodních věd kriticky určitelných.
• Domnívá se, že obsahy smyslových počitků jsou subjektivní, protože to, co postihujeme z objektivní reality, je pro naše vědomí „věcí myšlenkovou“.
• Ve Würzburgu rozvíjel z těchto důvodů experimentální studium jevů, které označujeme jako myšlení a myšlenky.
• Myšlení a myšlenky jsou psychické jevy sui generis, psychické jevy tvořící zvláštní kategorii. Myšlení je samostatná psychická funkce, čímž se ostře vymezují proti Aristotelově pojetí myšlení, jež nemůže probíhat bez představ.
• Myšlení má svojí determinaci (motiv a cíl), operančně-efektivní dynamiku a strukturu.
• Hlavní výzkumnou metodou würzburské školy byla systematická experimentální introspekce. Zkoumané osoby měly za úkol řešit složité kognitivní úlohy (např. najít mezi různými pojmy logické souvislosti) a poté analyzovat své vlastní myšlenkové postupy.
• Külpe dospěl k závěru, že součástí myšlení jsou tzv. nenázorné akty vědomí, k nimž patří především různé myšlenkové operace (abstrakce, zobecňování).

Karl Bühler (1879-1963)

• Na základě svých experimentů dospěl k závěru, že součástí myšlení jsou určité symbolické akty, k nimiž patří „vědomí vztahu“ nebo „vědomí uspořádanosti“.
• Myšlení má podle Bühlera intencionální charakter - sleduje určitý záměr, cíl, je to určitý mentální celek.
• Těmito úvahami předjímal vznik tvarové psychologie.
• Bühler spolu se svou ženou Charlotte založili ve Vídni Psychologický institut, který se stal centrem studia dětské psychologie.
• Vývoj dítěte Bühler rozdělil na stadium instinktové, návykové a intelektové.

Odkazy

Použitá literatura

• Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.