Čtení a čtenářské dovednosti

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg
rezervace Jana Kozlová 

Čtení a čtenářské dovednosti nepatří do výhradní kompetence škol, ale jsou úhelnými kameny práce se čtenářem (zejména dětským) v knihovnách. Čtení je procesem vnímání psaného textu a čtenářské dovednosti zahrnují celou řadu aktivit směřujících k vytvoření aktivního vztahu k četbě, knihám a literatuře.

Úvod do problematiky

Čtení je jedním ze základních předpokladů pro život ve společnosti a komunikaci s lidi. Je také významnou podmínkou dalšího růstu a vývoje člověka a jeho vzdělávání. Zahájení povinné školní docházky znamená velký nárůst informací a je nutné rozšířit způsoby získávání informací, tj. naučit se číst. Čtení je velmi složitý duševní proces a na vztahu dítěte/žáka k této činnosti se podílí vliv rodiny i školy. Nejde však jen o vztah ke čtení, ale zároveň i v širším kontextu ke vzdělání a vzdělávání obecně. Posláním knihoven definovaných i v rámci IFLA (The International Federation of Library Associations and Institutions) je rozvíjet vztah ke čtení, propagovat čtení a čtenářství v tom nejširším slova smyslu a integrovat poznatky z výzkumů do služeb knihoven.

Podmínky osvojení si čtení

Osvojení písma, tj. čtení a psaní, vyžaduje součinnost řady kompetencí, schopností. Ty dozrávají v období nástupu do základní školy. Čtení není jen otázkou základních fyziologických procesů v mozku a ve smyslových analyzátorech. Nutná je i vyšší kognitivní funkce (např. řeč, paměť, motivace).

1. Percepce Při nástupu do školy je schopnost vnímání poměrně dobře vyvinuta. Zrakové vnímání je základní podmínkou zahájení procesu výuky čtení. Nelze učit dítě číst v období, kdy mu ještě vývojově chybí schopnost rozlišit tvary písmen, či schopnost vizuální analýzy slabik a celých slov. Sluchové vnímání souvisí s rozvojem řeči. Sluchová diferenciace se rozvíjí postupně.

2. Pozornost Pozornost je třeba rozvíjet záměrně. V prvním roce povinné školního docházky je primárním úkolem automatizovat proces čtení, aby se mohla pozornost přenést na obsah přečteného.

3. Kognitivní zpracování Čtení se skládá z dešifrování grafických znaků (úroveň percepční) a procesu porozumění významu slov (úroveň kognitivní). Tyto dvě úrovně od sebe nelze oddělit, vzájemně se prolínají.

4. Motivace Motivace je důležitá nejen pro čtení, ale i pro vztah ke němu. Je posilována především sociálně. Mezi významné motivační činitele patří zvídavost, zájem.

5. Paměť Paměť úzce souvisí s procesem vnímání na všech úrovních, tj. vstupu, zpracování, aktivace a vědomí i na úrovní výstupu. Rychlý rozvoj paměti je přímo úměrný rozvoji řeči.

=

Poruchy čtení === Jak vyplývá z výše uvedeného, čtení je komplexní proces, který ne vždy probíhá bez problémů. Ty mohou být už v jeho předpokladech, nebo i v psychických funkcích žáka. Mezi ty neznámější patří v současné době dyslexie. Jejím projevem je zaměňování samohlásek, přehazování pořadí písmen a slabik ve slově apod. Postavení dyslektického dítěte v třídním kolektivu nebývá jednoduché, na nepochopení obvykle reagují lhostejností. Neschopnost plynulého čtení je pro ně handicapem do budoucna. Zde se otevírá prostor pro pracovníky knihoven a prostředí knihoven jako takové. Se znalostmi a dobrými materiály může být knihovník pomocí nejen dítěti, ale i pedagogům, kterým může ulehčit práci v hodinách.