Šablona:Článek týdne/2022/33: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „d“)
 
 
Řádek 1: Řádek 1:
d
+
[[12. Psychologický rozbor školní úspěšnosti a prospěchu žáků|'''Školní úspěšnost''']] je širokým a ne přesně definovaným pojmem. Může znamenat zvládání požadavků kladených školou na žáka, která se odráží v dobrém hodnocení jeho prospěchu. Zahrnuje mj. také míru, do které daný žák rozvíjí ve škole svůj potenciál, tedy schopnosti a dovednosti. Součástí školní úspěšnosti je také [[Vnímaná akademická účinnost|žákovo vnímání vlastní úspěšnosti]]. Školní úspěšnost není dílem pouze žáka, ale svůj podíl na ní má i učitel, rodinné prostředí, klima třídy a školy, a širší sociokulturní prostředí. Školní úspěšnost není pouhým souhrnem školních známek, přestože to je nejsnazší a relativně objektivní způsob jejího měření.
 +
 
 +
Při řešení školní úspěšnosti se školní psychologové věnují především jejímu opaku, školní neúspěšnosti, její prevenci i řešení a vyhledávání žáků ohrožených studijním selháváním. '''Školní neúspěšnost''' bychom tedy mohli definovat jako nezvládání nároků školy, z pohledu tradiční pedagogicky i laické veřejnosti jde především o nevyhovující výsledky a nedostatečný prospěch, nicméně psychologický pohled zahrnuje kromě nevyhovujících výsledků také vytváření negativních postojů k samotnému učení, učitelům a celkově vzdělávání.
 +
 
 +
Školní neúspěšnost bývá často rozdělována na absolutní a relativní, přičemž ''absolutní'' odkazuje ke školním výsledkům žáka a vyspělosti jeho rozumových schopností, zatímco ''relativní'' odkazuje k selhávání z mimointelektových, a tedy řešitelných důvodů (např. kvůli nevhodnému stylu učení, nedostatečné míře motivace či nadměrné únavě) (pro další její důvody viz některé z faktorů ovlivňujících školní úspěšnost v tomto článku níže). Důležité je také to, zda žák sám sebe považuje za úspěšného nebo neúspěšného. Různé studie ukazují, že žáci svůj úspěch posuzují především ve srovnání s referenční skupinou, což může vést k vnímání gymnazisty sebe samého jako neúspěšného.
 +
 
 +
''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''
 +
 
 +
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''

Aktuální verze z 24. 7. 2022, 16:42

Školní úspěšnost je širokým a ne přesně definovaným pojmem. Může znamenat zvládání požadavků kladených školou na žáka, která se odráží v dobrém hodnocení jeho prospěchu. Zahrnuje mj. také míru, do které daný žák rozvíjí ve škole svůj potenciál, tedy schopnosti a dovednosti. Součástí školní úspěšnosti je také žákovo vnímání vlastní úspěšnosti. Školní úspěšnost není dílem pouze žáka, ale svůj podíl na ní má i učitel, rodinné prostředí, klima třídy a školy, a širší sociokulturní prostředí. Školní úspěšnost není pouhým souhrnem školních známek, přestože to je nejsnazší a relativně objektivní způsob jejího měření.

Při řešení školní úspěšnosti se školní psychologové věnují především jejímu opaku, školní neúspěšnosti, její prevenci i řešení a vyhledávání žáků ohrožených studijním selháváním. Školní neúspěšnost bychom tedy mohli definovat jako nezvládání nároků školy, z pohledu tradiční pedagogicky i laické veřejnosti jde především o nevyhovující výsledky a nedostatečný prospěch, nicméně psychologický pohled zahrnuje kromě nevyhovujících výsledků také vytváření negativních postojů k samotnému učení, učitelům a celkově vzdělávání.

Školní neúspěšnost bývá často rozdělována na absolutní a relativní, přičemž absolutní odkazuje ke školním výsledkům žáka a vyspělosti jeho rozumových schopností, zatímco relativní odkazuje k selhávání z mimointelektových, a tedy řešitelných důvodů (např. kvůli nevhodnému stylu učení, nedostatečné míře motivace či nadměrné únavě) (pro další její důvody viz některé z faktorů ovlivňujících školní úspěšnost v tomto článku níže). Důležité je také to, zda žák sám sebe považuje za úspěšného nebo neúspěšného. Různé studie ukazují, že žáci svůj úspěch posuzují především ve srovnání s referenční skupinou, což může vést k vnímání gymnazisty sebe samého jako neúspěšného.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.