4. Přehled poruch dalších funkcí: pozornosti, paměti a poruchy řeči

4.1 Pozornost

  • pozornost je aktivní zaměření našeho vědomí. Schopnost zaměřit psychickou aktivitu na určitou činnost, vnímané předměty nebo určitý děj. Předpokladem pro dobrou funkci pozornosti je bdělost (vigilita) a jasnost (lucidita) vědomí. Pozornost může pracovat jen za bdělého stavu vědomí, který je podmíněn dostatečnou aktivitou retikulární formace, tonizujícího kortexu, limbického systému a hypotalamu. Z neurotransmiterů se na činnosti pozornosti podílí hlavně noradrenergní a dopaminergní systém. Vzhledem k závislosti pozornosti na vědomí (vigilitě i luciditě) na ni mají vliv i glutamát, GABA, acetylcholin a další.

4.1.1 Vlastnosti pozornosti z hlediska použití vůle:

  • volní
  • mimovolní
  • protivolní (většinou chorobná nebo chorobným procesem podmíněná)

4.1.2 Charakteristiky pozornosti (značně se mezi sebou překrývají):

  • vytrvalost (tenacita): schopnost podržet jedno zaměření pozornosti jednu dobu
  • soustředění (koncentrace): zaměřit pozornost na určitý objekt a všechno ostatní potlačit
  • rozsah (kapacita): schopnost pozornosti zahrnout větší množství jevů současně
  • přepojování: schopnost účelného a pohotového přemisťování pozornosti žádoucími směry
  • selektivita: zaměřovat pozornost jen na jevy určitého typu a neovlivňovat se ostatními při jejich současném výskytu
  • oscilace pozornosti: kolísání intenzity pozornosti
  • stabilita: stálost; opak oscilace; upírání pozornosti se stejnou intenzitou na stejný předmět
  • distribuce: rozdělování pozornosti; schopnost sledovat současně více jevů

4.1.3 Poruchy pozornosti

  • spočívají ve snížené schopnosti koncentrace (hypoprosexie až aprosexie), zvýšené schopnosti koncentrace (hyperprosexii) a kvalitativní změně koncentrace (paraprosexie)

Hypoprosexie

  • nemusí se projevovat jen celkovým snížením pozornosti, ale může být porušena jen jedna vlastnost pozornosti
  • roztržitost: nedostatečná koncentrace, při zvýšené oscilaci pozornosti; v normě, nepatologické
  • rozptýlenost: porušená koncentrace i tenacita; při únavě a vyčerpání je přítomna snížená koncentrace; nepatologické
  • maničtí pacienti: zvýšení oscilace a vigility
  • organické poruchy: snížení kapacity, tenacity, koncentrace a v dalším průběhu i vigility
  • schizofrenie: oslabení vigility, tenacity a distribuce

Aprosexie

  • vystupňování hypoprosexie; porucha pozornosti ve všech složkách a v hluboké intenzitě; úplná neschopnost soustředit se; př.: těžké psychózy, mrákotné stavy

Hyperprosexie zvýšená koncentrace pozornosti na újmu distribuce, selektivity a vigility pozornosti př.: při různých formách hypochondrie je koncentrace pacientů zaměřena na subjektivní potíže a vede ke zvýšenému sebepozorování

Paraprosexie při velkých duševních vypětích; přesun pozornosti, eventuálně o vyčerpání aktuálně přetíženého zdroje pozornosti; dochází k předčasnému reagování nebo naopak opoždění reakce po podnětu následkem vnitřní tenze

4.1.4 Výskyt poruch pozornosti

  • změny pozornosti nejsou specifické příznaky
  • vyskytují se u zdravých osob i při psychických poruchách
  • u zdravých osob (nepatologický výskyt): únava, konflikty, starosti, strach (asi můžeme říct náročné životní situace)
  • výskyt při organických poruchách: demence, mentální retardace, další poruchy CNS, Huntingtonova chorea
  • výskyt při duševních onemocněních: afektivní poruchy, úzkostné poruchy, schizofrenie (u té mohou být poruchy pozornosti patrné dlouho před manifestací psychotických symptomů)
  • primární porucha pozornosti je přítomna v rámci hyperkinetické poruchy
  • porucha se manifestuje u dětí zvláště při vyučování, dítě je hyperkinetické, neschopné vytrvat při řešení úkolu, má potíže s rozvržením, dokončením práce
  • primární porucha pozornosti je popsána i u dospělých (bohužel jsem o ní ale zmíňku v MKN – 10 nenašla, tak těžko říct, jak je to míněné, zdrojem je Höschlova Psychiatrie)

4.1.5 Metody zjišťování poruch pozornosti

  • sedmičkový test (100 – 7 atd.); pouze orientační metoda
  • přesnější psychologické testy:
  • Bourdonův škrtací test (zjišťuje schopnost úmyslné koncentrace; přesnost percepce, psychomotorické tempo; výkonnostní kapacitu);
  • Metoda číselného čtverce (umožňuje posoudit koncentraci a pohyblivost pozornosti);
  • Počítačové testy: CPT (Continuous Performance Test)

4.1.6 Poruchy pozornosti v MKN – 10

  • v souvislosti s poruchou pozornosti lze zmínit Specifické vývojové poruchy školních dovedností (F81) a Hyperkinetické poruchy (F90): Porucha aktivity a pozornosti (F90.0); Hyperkinetická porucha chování (F90.1)


4.2 Paměť

Paměť je proces, v němž zažíté či naučené poznatky jsou vštípeny do CNS, zůstávají zde zachovány a mohou být vybaveny z takto uložených paměťových stop.

Tři zákl. složky paměti:

  • vštípivost (recepce),
  • úchovnost (retence),
  • výbavnost (reprodukce)

Ebbinghaus, fyziologie paměti, typy paměti, učení, … (viz otázky z obecné psychologie)

Poruchy paměti se dělí na kvantitativní a kvalitativní (Höschl, 2004)

Kvantitativní

  • hypomnézie
  • porucha vštípivosti
  • oslabená retence paměti
  • ztížená výbavnost paměti
  • amnézie
  • anterográdní
  • retrográdní
  • tranzitorní globální amnézie
  • farmakogenně vyvolané amnézie
  • amnézie po elektrokonvulzivní terapii
  • dissociativní (psychogenní) amnézie
  • hypermnézie

Kvalitativní (paramnézie)

  • reduplikativní paramnézie
  • ekmnézie
  • kryptomnézie
  • konfabulace
  • inkoherentní myšlení
  • pseudologia phantastica
  • prosopagnózie
  • halucinace paměti
  • iluze paměti

4.2.1 Kvantitativní poruchy paměti

Hypomnézie

  • zeslabení, snížení paměti
Porucha vštípivosti:
  • různý stupeň; při extrémně těžké poruše mluvíme o tzv. Bodové existenci: nemocný si nevzpomíná na žádné události v nejbezprostřednější minulosti
  • demence, Korsakovův syndrom
  • u zdravých jedinců např. při velké únavě
Oslabená retence paměti:
  • bývá pozorována i jako konstituční charakteristika jedince, nebo důsledek stárnutí
  • v patologii: organické psychické poruchy, demence, amnestický syndrom, při závislostech na psychoaktivních látkách (zejm. alkohol a benzodiazepiny)
  • může být vyvolána farmakogenně
Ztížená výbavnost paměti:
  • bývá důsledkem poruch pozornosti, nachází se také u depresivních a úzkostných poruch, demencí, aj.

Amnézie

  • je časově ohraničená a získaná ztráta paměti
  • úplná (totální): na všechny události v určitém časovém úseku
  • ostrůvkovitá: jen na některé zážitky
  • při amnézii není narušen intelekt, amnézie je způsobena většinou organickým poškozením mozku nebo velmi zřídka je vyvolána psychogenně (dissociativní amnézie)
  • Anterográdní amnézie:
  • neschopnost udržet a ukládat nové informace
  • neschopnost konsolidace paměťových stop pro deklarativní i nedeklarativní paměť při zachované funkci pracovní paměti
  • při Korsakovovu syndromu, traumatu hlavy, po encefalitidě, iktu, hypoglykemii, tumorech CNS, operace mozku, alkoholismus, elektrokonvulzivní léčba
  • Retrográdní amnézie
  • neschopnost vybavit již uložené informace
  • neschopnost vybavit informace z paměti (většinou deklarativní), uložené před začátkem patologického procesu; blokován přístup k uloženým informacím, ne zničení paměťových stop
  • Tranzitorní globální amnézie
  • náhlý vznik a přechodné trvání anterográdní amnézie v délce několika hodin (obvykle 4 – 5 h, maximálně 12 h)
  • neschopnost vytvářet nové paměťové stopy, může se objevit i mírná retrográdní amnézie (dny, měsíce, až dva roky před atakou)
  • typické opakované otázky a ujištění, nemocný je schopen si zapamatovat odpověď jen asi 1 minutu. Pacienti působí dojmem bezradnosti, úzkostnosti
  • orientovaní osobou, ale ne časem a místem!
  • Prognóza dobrá, plná úprava do několika týdnů, etiologie neznámá; provokující faktory: emoční stres, fyzické vypětí, Valsalvův fenomén, sexuální styk, studená voda
  • Farmakogenně vyvolané amnézie
  • palimpsest (krátkodobá, ostrůvkovitá nebo úplná amnézie při akutní intoxikaci alkoholem; alkoholové okénko)
  • anterográdní amnézii mohou způsobit benzodiazepiny a barbituráty
  • chronické užívání alkoholu a některých farmak vede k oslabení schopnosti konsolidace paměťových stop dlouhodobě
  • Amnézie po elektrokonvulzivní terapii
  • anterográdní, kongrádní i retrográdní poškození p.; především deklarativní p.
  • Dissociativní (psychogenní) amnézie
  • náhle vzniklá retrográdní a selektivní amnézie na nedávné traumatizující události spojené s exrémním emočním prožitkem při nepřítomnosti organického poškození mozku
  • jen na určitý čas, události, amnézie na vlastní identitu a autobiografické informace jen vyjímečně
  • při různých formách dissociativní poruchy: fuga, amnézie, mnohočetná porucha osobnosti, Ganserův syndrom
  • u histriónské poruchy osobnosti, akutní reakce na stres, u pachatelů zvláště násilných trestných činů (nemá to ale nic společného s patickým afektem!!!)
  • odlišit dissociativní a organickou amnézii je někdy možné hypnotickým či amobarbitalovým interview (= před rozhovorem se podá slabá dávka barbiturátů, Šivicová jednou mluvila o případu, kdy takhle postupovala)

Hypermnézie

  • teoreticky by mělo jít o difuzní zvýšení paměťových schopností
  • ve skutečnosti jde o selektivní zvýšení jednotlivých funkcí paměti
  • např. při mánii či po psychostimulanciích se nápadně urychluje výbavnost paměti, ale na úkor její přesnosti
  • při OCD, u paranoidních poruch osobnosti, v hypnotickém transu či u nadaných osob mohou být vzpomínky neobvykle živé a bohaté na detaily
  • při úzkostných poruchách se zvyšuje zapamatování nepříjemných zážitků
  • při mentální retardaci se někdy pozoruje mimořádně kvalitní mechanická paměť v relaci k defektní logické paměti a k nízké úrovni jiných psychických procesů (idiot savant)
  • k hypermnézii je možné přiradit intruzivní vzpomínky: př. U posttraumatické stresové poruchy se předpokládá narušený mechanismus odstraňování nežádoucích vzpomínek a informací z pracovní paměti

4.2.2 Kvalitativní poruchy paměti (paramnézie, dysmnézie)

  • jsou charakterizovány abnormalitami v přesnosti a v pocitu jistoty vybavené vzpomínky
  • jde o nepřesné, zkreslené a falešné vzpomínky, jejichž nesprávnosti si nemusí být subjekt vědom
  • u zdravých osob: při popisu prožitých událostí a nevědomém vyplňování mezer paměti (pseudoreminiscencemi)
  • patologický výskyt: způsobem organickými poruchami mozku (patří sem poruchy popsané dále)
  • reduplikativní paramnézie
  • nemocný zdvojuje (reduplikuje) známá místa, méně často osoby či události
  • chybné rozšíření pocitu známosti určitých událostí na jiné, př.: nemocný má dva domy, pokoj v nemocnici a v jeho bytě je ten samý, jednotlivá událost se odehrála při dvou a více příležitostech. K vyvolání tohoto fenoménu je nezbytná porucha paměti
  • výskyt velmi vzácný, bylo však popsáno u řady neurologických, psychiatrických a metabolických poruch

ekmnézie

  • specifická porucha lokalizace (posun) prožitků v čase
  • př.: minulost je prožívána jako současnost, jedinec v hypnóze se cítí jakoby zpět v dětství a jako dítě mluví a jedná
  • výskyt u dissociativních poruch, v hypnóze, pod vlivem halucinogenů

kryptomnézie

  • vzpomínky jsou nepříjemně a falešně vnímány jako známé, důvěrné, osobní a současné
  • na rozdíl od iluzí paměti nejde o vnímání současných událostí
  • jedinec určitou vzpomínku časem považuje za svou vlastní a originální myšlenku či nápad

konfabulace

  • falešné paměťové stopy, které se dostavují ve spojení s organicky podmíněnou amnézií
  • pacient je přesvědčen o pravdivosti konfabulace a věří jí, i když je často bizarní
  • rozdíl od bludů: nemocný nesetrvává na stejném obsahu, ale při opakování produkuje nové, jiné obsahy
  • nejčastěji rozpoznány při dotazování na osobní zážitky a zkušenosti (epizodická paměť)
  • dělení na provokované (otázkami) a spontánní
  • provokované konfabulace
  • nevědomé vyplňování defektů paměti nepravdivými myšlenkami
  • při amnestickém syndromu při plně lucidním vědomí
  • na otázky odpovídá nesprávně, zkresleně
  • spontánní konfabulace
  • vznikají v neschopnosoti roztřídit informace v čase a rozlišovat mezi minulou a současnou relevantní informací
  • může být přítomna i dezorientovanost
  • sdělení jsou často fantaskní a bizarní
  • konfabulace se vyskytují u organických psychických poruch (demence, deliria), po cévních mozkových příhodách, anoxii CNS a encefalitidách
  • je jedním z tří symptomů u Korsakovova syndromu (společně s anterográdní a retrográdní amnézií a dezorientací v čase)
  • nemocní se opakované ptají na stále stejné věci, protože mají zcela defektní vštípivost, starší události si pamatují lépe než nové (časový gradient retrográdní amnézie), nemají náhled chorobnosti (anozognoze)

pseudologia phantastica vědomé fantazijní smyšlenky, nejedná se tedy o primární poruchu paměti pacient se postupně vžije do svých fantazijních produktů (lží), že si nakonec nepamatuje všechny své fantazie a přestane rozlišovat mezi minulými a současnými smyšlenkami s realitou prosopagnozie neschopnost zapamatovat si tváře i blízkých osob, rozeznávat a identifikovat je může být vrozená i získaná často spojena s neschopností rozeznávat i jiné věci (př. modely aut, místa, mimiku lidí, aj.)

halucinace paměti vzpomínková představa bez původního zážitku nemocný je s nevývratnou jistotou a přesvědčením označuje za pravé, skutečné a prožité termín halucinace paměti se překrývá s pseudoreminiscencemi a konfabulacemi negativní halucinace paměti nevývratné přesvědčení nemocného, že nedávno zažitou událost veskutečnosti neprožil

iluze paměti subjektivní nepřiměřené vjemy známosti a důvěrnosti současné události či zkušenosti z nedefinované (časem a místem) minulosti nová nikdy neprožitá událost je pociťována jako známá a již dříve prožitá oprti tomu při depersonalizaci je současná známá událost pociťována jako cizí, nová, neskutečná iluze již viděného (illusion de déjá vu) iluze již slyšeného (illusion de déjá entendu) iluze již prožitého (illusion de déjá vécu) iluze již poznaného (illusion de déjá pensé) mohou se vyskytovat i negativně – iluze nikdy neviděného, neprožitého, neslyšeného iluze paměti se vyskytují i u psychicky a somaticky zdravých osob jinak u temporální epilepsie, organických psychických poruch, deprese, schizofrenie, dissociativních poruch, po požití halucinogenů, psychostimulancií predispoziční faktory: únava, závažný stres, somatické onemocnění

4.2.3 Poruchy paměti v MKN – 10

F00 – F09 Organické duševní poruchy, včetně symptomatických demence a deliria organický amnestický syndrom jiný než vyvolaný alkoholem a jinými drogami (F05) všechny další organické duševní poruchy

F10 – F19 – duševní pouchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek Flx.7 Amnestický syndrom

F40 – F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F43.1 Posttraumatická stresová porucha F44 Dissociativní (konverzní) poruchy

F70 – F79 Menální retardace Jinak se samozřejmě poruchy paměti vyskytují u mnoha diagnóz jako symptom


4.3 Poruchy řeči

nejčastěji se vyskytují u duševních onemocnění, při kterých dochází k poruchám myšlení

4.3.1 Dělení dle postižené úrovně

Fonemická a morfologická úroveň přibližné použití slov, neologizmy a parafrázie přibližné použití slov: běžná a známá slova jsou užita v nových neobvyklých významech nebo nová slova vytvořena běžnými konvencemi tvoření slov. Př.: Pacient se schizofrenií označuje sám sebe za “celaskon”, protože se obává, že skoná v cele Parafrázie: neschopnost nalézt správné slovo nebo užít nesprávné slovo a částečně se překrývá s předchozí poruchou Neologizmy: nová slova vytvořená postiženou osobou bez použití běžných pravidel tvorby slov. Pacient se schizofrenií používal slova “Kombilidon” a “Kombiciton” jako označení pro dva druhy mimozemšťanů.

Syntaktická úroveň poruchy, které se odehrávají na úrovni vět inkoherence: slova ve větě jsou pospojována patologicky, čímž se zastírá nebo úpnlně ztrácí význam slov. “Slovní salát”. záraz: blok řeči, náhlé přerušení řeči, důvodem je úplné zastavení toku myšlenek, typický schizofrenní příznak perseverace: opakování stejného slova několikrát za sebou tachypsychizmus: zrychlený myšlenkový proces (důsledkem může být pseudoinkoherence) bradypsychismus: zpomalené myšlení (latence v promluvě)

Diskurzivní úroveň zahrnuje dvě poruchy na úrovni tvorby komplexní řečové produkce, diskurzu porucha determinující linie (derailment): odbíhání od hlavní ideje, promluvy k postranním, více či méně souvisejícím myšlenkám, řeč je značně zabíhavá ztráta cíle: neschopnost vrátit se k hlavnímu tématu rozhovoru obě poruchy se často vyskytují současně

Úroveň pragmatických faktorů zahrnuje velmi časté poruchy, ke kterým dochází při duševních poruchách. je pro ně typické nedodržování pravidel interaktivního aspektu řeči s neschopností rozpoznat potřeby a očekávání posluchače ochuzení řeči a obsahu řeči: omezení množství spontánně produkovaných slov a myšlenek. Pacient odpovídá krátce, často jen jednoslovně. rozptýlitelná řeč: přestává hovořit uprostřed věty a přeskakuje na jiné téma v reakci na momentální stimulus. echolálie: opakování slova, které osoba aktuálně slyšela tangencialita řeči: myšlenky na sebe navazují jen velmi vzdáleně, resp. nenavazují vůbec. Odpověď souvisí s otázkou jen velmi vzdáleně. nabubřelá (afektovaná) řeč: zvýšeně vyjadřuje své emoce, k posluchači se staví často povýšeně.

4.3.2 Patologie řeči u duševních poruch

Mentální retardace: celá škála poruch řeči Demence a další organická onemocnění: v počátku porucha diskurzivní a pragmatické stránky jazyka, u těžších stavů poruchy fonemické a syntaktické PAS: často úplná ztráta verbální komunikace, ochuzení řeči a jejího obsahu, echolálie, perseverace, fonemické i syntaktické poruchy schizofrenie: nejčastěji s formálními poruchami myšlení, přibližná použití slov, neologizmy, parafrázie, ztráta determinující linie a cíle, inkoherence, perseverace, tangencialita, rozjíždivost a echolálie; při dominujících negativních příznacích je typické ochuzení řeči a jejího obsahu deprese: ochuzení řeči mánie: tachypsychizmus s logoreou, ústící až v pseudoinkoherenci

4.3.3 Poruchy řeči v MKN – 10

F80 Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka F94 Poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci .0 Selektivní mutizmus F95 Tikové poruchy .1 Chronická motorická nebo vokální tiková porucha .2 Kombinovaná vokální a mnohočetná motorická tiková porucha (Tourettův syndrom) F98 Jiné poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství a v adolescenci .5 Koktavost (zadrhávání) .6 Breptavost Pokud vám tu chybí termíny jako afázie, mutismus, Brocovo a Wernickeovo centrum, doporučuju tento odkaz, je to tam velmi přehledně a stručně zpracované: wikiskripta.eu

Použité zdroje:

  • Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J., (eds.): Psychiatrie (2004)