Afiliace, atraktivita, láska, těsné interpersonální vztahy

Úvod

Afiliace = potřeba navazovat a udržovat pozitivní vztahy s lidmi

Interakce s druhými lidmi poskytuje člověku mnohé výhody, kdežto sociální vyloučení způsobuje nepříjemné stavy, které mohou být horší než fyzická bolest

Atraktivita =ocenění jiné osoby mající směr (pozitivní x negativní) a intenzitu (hloubku), postoj se všemi jeho složkami

Atraktivitu lze rozdělit na fyzickou a osobní

Atraktivitu podněcuje podobnost, blízkost (fyzická i v interakcích), fyzická atraktivita, oboustrannost – tedy když nás má druhý také rád, situační podmínky (vzrušení, úzkost atd.)

Hezcí lidé jsou považováni za inteligentnější, milejší apod. – vzniká tak stereotyp fyzické atraktivity

Dle dynamické teorie si vybíráme partnery podle rodiče opačného pohlaví

Láska = specifický druh interpersonálního vztahu charakterizovaný vzájemným porozuměním, poskytováním a přijímáním podpory a těšením se na přítomnost druhého

Lásku lze rozdělit na vášnivou a kamarádskou

Patří sem Sternbegova triangulární teorie (vášeň, intimita, závazek), teorie J. A. Lee (eros, ludus, agapé, pragma, mania, storgé), Franklova transcendentální láska, Maslowova D a B láska, Frommova láska jako akt vůle a Rubinova láska jako postoj

Afiliace

Afiliace je potřeba člověka navazovat a udržovat pozitivní a těsné vztahy s jinými lidmi, které mohou mít podobu spolupráce, přátelství anebo lásky, potřeba sociálního kontaktu

Interakce s jinými lidmi

  • poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání sociální reality (ověřit a potvrdit, co je správné, vhodné či žádoucí) -> afiliace vzrůstá při nejistotě
  • přítomnost blízké osoby umocňuje pocity štěstí a poskytuje útěchu a úlevu při zármutku
  • poskytuje podněty pro srovnání, osvojování si nových poznatků a zpětnou vazbu
  • spolupráce přináší uspokojení
  • těsné vztahy dávají člověku pocity bezpečí
  • příjemné pocity přináší vzájemná důvěra, sdílení

Sociální vyloučení

Ostrakismus (sociální vyloučení nebo ignorace) je pro člověka s jeho silnou potřebou sociálního kontaktu („need to belong“) extrémně nepříjemný a může mít až devastující účinky

Lidé si vybavují v minulosti prožitou psychickou bolest spojenou se sociálním vyloučením lépe než fyzickou bolest (Chen, 2008, podle Myers, 2010).[1]

Williams (2010) a jeho čtyři kolegové zkoušeli ostrakismus na vlastní kůži – v dohodnutou dobu dne čtyři kolegové ignorovali toho pátého. Domnívali se, že to bude neškodná experimentální hra, ale způsobilo to potíže v práci, paranoiu, úzkost, narušení sociálních vztahů atd. (Williams, 2010, podle Myers, 2010).[1]

Zhong a Leonardelli (2008) zkoumali vybavování si sociálně nepříjemných zážitků – ti, kdo si vybavovali sociální vyloučení, hodnotili teplotu v místnosti až o pět stupňů nižší než ti, kdo si vybavovali sociálně příjemný zážitek (Zhong a Leonardelli, 2008, podle Myers, 2010).[1]

Baumeister (2005) ve výzkumu zjistil, že lidé, kteří nedávno zažili sociální vyloučení, se velmi ochotně, dokonce dychtivě chopí bezpečné možnosti navázat nové přátelství (Baumeister, 2005, podle Myers, 2010).[1]

Atraktivita

atraktivita je postoj k jiné osobě mající všechny tři složky postoje

  • kognitivní (přesvědčení o osobě)
  • emocionální (pocity vůči osobě)
  • behaviorální (tendence chovat se k osobě určitým způsobem[2]

Přitažlivost

  • V USA dají posoudit fotky obličejů dívek bělochy, černochy, asiaty, hispánci  ukazuje se, že lidi hodnotí dívky téměř stejně (korelace 0,9)
  • Ukazuje se také, že pokud se to dělá v čase, přitažlivé dívky si drží přitažlivost a naopak – když je přitažlivá v šestnácti, je i v padesáti
  • Existuje velmi silný halo efekt – co je hezké, to je dobré
  • Hezčím lidem připisujeme lepší vlastnosti než lidem ošklivějším (jsou podle nás inteligentnější, extrovanější, bystřejší, sympatičtější, milejší a další)
  • Ukazuje se ale, že to tak není – bohužel mi to nedovedeme ovládat
  • Posuzovali se fotky miminek novorozenců, ve třech měsících a v devíti měsících
  • Ukázalo se, že už u novorozenců dokážeme odhadnout, jestli bude potom hezké, přitažlivé, sympatické, vztah s matkou (jedině aktivitu neumíme odhadnout)

(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013)

Přitažlivost obličeje

J. Langlois

  • Říká, že se nám líbí průměrné obličeje
  • Teorie přitažlivosti průměrných obličejů
  • V přírodě druh nemá rád příliš velké extrémy – pokud má jedinec příliš extrémní charakteristiky, má nižší fitness
  • Je to asi ale i zabudované v našem kognitivním systému
  • Výzkum:
  • 96 fotek žen a 96 fotek mužů, Rozdělila je vždy na 3 skupiny po 32 fotkách, Dala vždy 32 obličejů před sebe a získala 33. Takto získala 3 umělé průměrné ženy a 3 umělé průměrné muže. Pak dala posuzovat těch 32 + 33. fotku a vyšlo, že pouze 3 muži (z 96) byli hezčí než umělí muži a pouze 4 ženy byly hezčí než umělé ženy - Protože je to zřejmě obličej, který odpovídá prototypu hezkého muže nebo hezké ženy – přece ho známe

(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013) M. Cunningam

  • Přitažlivost ženského obličeje
  • Muž v ženě hledá dva typy rysů
  • Novorozenecké rysy
  • Velké oči, malý nos, malá brada
  • Muži takové ženy chápou jako bystřejší, hodnější, zdravější, také plodnější
  • Rysy, které ukazují na pohlavní zralost

Přitažlivost těla

D. Singh Výzkum: typy žen lišící se v BMI a v WHR (poměr pasu a boků) - Nejvíce muže přitahuje index 0,7 = Je to spolehlivá informace o plodnosti – připadá mu více sexy, zdravější a s větším potenciálem mít děti

(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013)

Přitažlivost obličeje

  • Zkoumají fyzikální parametry hlasu, které jsou pro nás příjemné
  • Příjemnější hlas - Je spíše hlasitější a rychlejší, není prokládaný pomlkami
  • Mužům je sympatičtější hlubší hlas
  • Když má někdo příjemný hlas, připisujeme mu lepší charakteristiky než lidem s méně příjemným hlasem
  • Nechávají říkat pouze samohlásky – čistý zvuk závislý pouze na našich hlasivkách
  • Zase to souvisí s plodností a mužností
  • Nejdříve posuzovali přitažlivost ženských hlasů a pak přitažlivost těchto žen na fotkách
  • Vyšla vysoká korelace – když se nám líbí hlas nějaké ženy, také nám připadá atraktivní (i když nevíme, že tento hlas patří stejné ženě)

(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013)

Faktory, které lidi přitahují k sobě

Podobnost

  • lidé jsou přitahováni k podobným lidem (v postojích, hodnotách, oblíbených aktivitách)
  • lidé s podobnými názory potvrzují náš pohled na svět
  • s lidmi s podobnými zájmy je pro nás příjemnější trávit čas

Výzkum ukázal, že partneři a přátelé jsou si podobnější než náhodní známí a náhodně spárovaní lidé

Matching hypothesis

  • tendence vídat se s lidmi podobné atraktivity (Ajzen, 2008)[2]
  • vybíráme si partnery se stejnou úrovní atraktivity – hledáme někoho žádoucího s vědomím vlastních nedostatků (Myers, 2010)[1]
  • když je jeden méně atraktivní, vyrovnává to jinými kvalitami

Přitahují se protiklady (funguje princip komplementarity?) – Ajzen[2] i Myers[1] se shodují, že tento princip nebyl nikdy dostatečně vědecky prokázán, tudíž se zdá, že princip podobnosti je mnohem silnější

Podobnost

  • lidé jsou přitahováni k těm, kdo jsou blízko
  • fyzicky (bydlí ve stejném pokoji, chodí do stejné třídy…)
  • počtem interakcí (často se stýkají na pracovní schůzce, v obchodě, v korespondenci…)
  • samotné očekávání kontaktu zvyšuje atraktivitu

Mere exposure effect (efekt pouhého vystavení) - pouhé opakované působení podnětu budí preference, dokonce i podprahově (často se opakující podnět přestává být potenciálně ohrožující a tudíž budí preference) Zajonc (1968, 1970, podle Myers, 2010) ověřil tento efekt tak, že ukazoval respondentům čínské znaky, mužské tváře a turecká slova – pouhým opakováním určité položky se zvedaly její preference (viz obrázek)

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 MYERS, David G. Social psychology. 10e [ed.]. New York, NY: McGraw-Hill, c2010.
  2. 2,0 2,1 2,2 EDITED, by Antony S.R. Manstead and Miles Hewstone. The Blackwell encyclopedia of social psychology. Reprinted. [Oxford, UK: Blackwell Publishers, 2008.