Afiliace (sociální psychologie): Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
'''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref>
+
'''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]].
  
 +
== Teorie a experimenty ==
 
* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref>
 
* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref>
 
Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.</ref>
 
Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.</ref>
* Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]].  
+
* I další experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref>
 
+
* [[Teorie sociálního srovnávání]] [[Leon Festinger|'''Leona Festingera''']] vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.
== Vymezení ==
+
* Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.<ref>Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.</ref>
* kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace)  
 
* tato interakce je důležitá, protože:  
 
* poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení
 
* přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek
 
* interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků
 
* očekává se odměna za vynaložené úsilí
 
* spolupráce při společné práci přináší uspokojení
 
* u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení
 
* těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty
 
 
 
 
 
== Teorie sociálního srovnávání ==
 
* [[Leon Festinger|'''Leon Festinger''']]  
 
* tvrdí, že k afiliaci vede snaha o vzájemné porovnávání srovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti
 
* takové srovnávání je užitečné jen v případě, že jedinec se porovnává se srovnatelnými jedinci 
 
* Schachter zjistil, že lidé prožívají nepříjemné situace raději mezi ostatními 
 
* obecně platí, že při srovnávání hledáme někoho, kdo je na tom hůře než my
 
  
  
Řádek 37: Řádek 21:
 
* zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost  
 
* zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost  
 
* podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje
 
* podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje
 +
 +
== Vymezení ==
 +
* kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace)
 +
* tato interakce je důležitá, protože:
 +
* poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení
 +
* přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek
 +
* interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků
 +
* očekává se odměna za vynaložené úsilí
 +
* spolupráce při společné práci přináší uspokojení
 +
* u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení
 +
* těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty
 +
 +
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
  

Verze z 3. 2. 2015, 12:20

Afiliace je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.[1] Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.[2] Studiem afiliace se zabývá sociální psychologie.

Teorie a experimenty

  • Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.[3]
  • I další experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.[4]
  • Teorie sociálního srovnávání Leona Festingera vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.
  • Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.[5]


Samota a osamění

  • samota je dobrovolně zvolený stav, člověkem vyhledávaný pro utřídění psychického prostředí, uklidnění atd....
  • vychází z potřeby být sám - např. z důvodu čerpání sil, přemýšlení o životě, vyrovnání se s prožitými událostmi...
  • patologické - únik do samoty ze strachu, ze sociálního prostředí
  • osamění je dlouhodobý, většinou nepříjemný stav
  • rozeznáváme dva druhy osamění:
  1. sociální izolace - stav přicházející v nové sociální situaci, kdy člověk ještě nemá navázány nové vztahy, zatímco staré již zanikly (období adaptace na nové prostředí)
  2. emocionální izolace - stav, kdy sice máme kolem sebe známé lidi, ale nejsme schopni s nimi navázat žádný bližší, důvěrný vztah
  • zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost
  • podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje

Vymezení

  • kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace)
  • tato interakce je důležitá, protože:
  • poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení
  • přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek
  • interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků
  • očekává se odměna za vynaložené úsilí
  • spolupráce při společné práci přináší uspokojení
  • u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení
  • těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty


Zdroje

Reference

  1. Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
  2. Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
  3. Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.
  4. Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
  5. Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.