Bútó: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Buto Location and expansion of the settlement in the first half of the 4th millennium B.C (Arabic).JPG|thumb|150x150px|Plán lokality]]
+
* starověký Per Wadžet , tedy dům bohyně [[Wadžet|Wadžety]], minimálně od ramessovského období[[File:Pharaoh's canal.svg|thumb|242x242px]]
* starověký Per Wadžet , tedy dům bohyně [[Wadžet|Wadžety]], minimálně od ramessovského období
 
 
* Dnešní Tell  Fara´in
 
* Dnešní Tell  Fara´in
 
* Jedna z nejvýznamnějších lokalit
 
* Jedna z nejvýznamnějších lokalit
Řádek 13: Řádek 12:
  
 
== Osídlení ==
 
== Osídlení ==
 +
[[File:Buto Location and expansion of the settlement in the first half of the 4th millennium B.C (Arabic).JPG|thumb|150x150px|Plán lokality]]
 
Na třech pahorcích: na dvou zachyceno sídliště, na třetím chrám
 
Na třech pahorcích: na dvou zachyceno sídliště, na třetím chrám
  
Řádek 50: Řádek 50:
 
=== Pozdní doba ===
 
=== Pozdní doba ===
 
Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající až do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště.  
 
Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající až do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště.  
[[File:Buto5-Desouk.jpg|thumb|150x150px]]
 
 
* Chrám:  
 
* Chrám:  
 
** 26. dynastie
 
** 26. dynastie

Verze z 5. 12. 2014, 20:15

  • starověký Per Wadžet , tedy dům bohyně Wadžety, minimálně od ramessovského období
    Canal of the Pharaops-es.svg
  • Dnešní Tell Fara´in
  • Jedna z nejvýznamnějších lokalit
  • Nachází se nedaleko rossetského ramena delty Nilu
  • Důležité náboženské středisko pro Dolní Egypt, tvořilo protiváhu Hierakonpoli
  • Uctívána zde byla Wadžet, Hor a heroické božstvo Džebaut
  • Vedou se diskuze, zda -li v predynastickém období nebylo sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice[1]

Výzkumy

  • Egypt Exploration Society (EES) - mezi lety 1965 - 1967, vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
  • Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - od roku 1983, vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)[2]

Osídlení

Plán lokality

Na třech pahorcích: na dvou zachyceno sídliště, na třetím chrám

Predynastické období

Vrstva I - vrstva datovaná do 1.poloviny 4.tisíciletí před Kristem[2]

  • zachycena jednoduchá architektura
  • keramika místní i kopie keramiky palestinského typu

Vrstva II - derivát osídlení severoegyptského typu, kultura Maadí - Bútó

  • jednoduchá architektura - dřevěná konstrukce, výplet, mazanice
  • keramika s výzdobou vypichovaných trojúhelníků
  • nálezy mědi, napojení na syropalestinský kulturní okruh
  • zdobení fasády pomocí kolíků - předpokládané vztahy s Uruckou kulturou[1]

Vrstva III a IV - konec predynastického období, dynastie 0

  • změna v materiální kultuře současná s horizontem Nakkáda II, asimilizace
  • budovy z nepálených cihel
  • keramika i importovaná z Horního Egypta
  • čepelkové nástroje[3]

Raně dynastické období

Vrstva V - Raně dynastické obdobíí

  • stavby z nepálených cihel
  • struktura, která by mohla být palácem
    • rozměry 25x10 metrů
    • zbytky barevné dekorace
    • pomocí keramiky datován do konce 2. dynastie
    • zničen požárem
  • nalezeno pohřebiště nakkádského typu[3]

Stará říše

Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, není o ní zmíňka v literárních textech. [1] Archeologicky bylo doloženo jméno panovníka Džoséra na otiscích pečetí. Osídlení ze Staré říše nebylo archeologicky zachyceno.

Nová říše

Osídlení archeologicky nezachyceno. Památky:

Pozdní doba

Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající až do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště.

  • Chrám:
    • 26. dynastie
    • v písemných pramenech naposledy zmíněn na Stéle satrapů
      • nejspíše však navazuje na původní ramesovský

Řecko - římská doba

Rozmach lokality, intensivní osídlení:

  • Sever lokality - nalezeny dvoje veřejné lázně
  • Jih lokality - chrám s výrobním centrem
  • Pohřebiště v západní a severní části lokality
  • 1,0 1,1 1,2 1,3 BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.
  • 2,0 2,1 SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.
  • 3,0 3,1 KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.