• starověký Per Wadžet , tedy dům bohyně Wadžety, minimálně od ramessovského období
    Canal of the Pharaops-es.svg
  • Dnešní Tell Fara´in
  • Jedna z nejvýznamnějších lokalit
  • Nachází se nedaleko rossetského ramena delty Nilu
  • Důležité náboženské středisko pro Dolní Egypt, tvořilo protiváhu Hierakonpoli
  • Uctívána zde byla Wadžet, Hor a heroické božstvo Džebaut
  • Vedou se diskuze, zda -li v predynastickém období nebylo sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice[1]

Výzkumy

  • Egypt Exploration Society (EES) - mezi lety 1965 - 1967, vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
  • Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - od roku 1983, vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)[2]

Osídlení

Plán lokality

Na třech pahorcích: na dvou zachyceno sídliště, na třetím chrám

Predynastické období

Vrstva I - vrstva datovaná do 1.poloviny 4.tisíciletí před Kristem[2]

  • zachycena jednoduchá architektura
  • keramika místní i kopie keramiky palestinského typu

Vrstva II - derivát osídlení severoegyptského typu, kultura Maadí - Bútó

  • jednoduchá architektura - dřevěná konstrukce, výplet, mazanice
  • keramika s výzdobou vypichovaných trojúhelníků
  • nálezy mědi, napojení na syropalestinský kulturní okruh
  • zdobení fasády pomocí kolíků - předpokládané vztahy s Uruckou kulturou[1]

Vrstva III a IV - konec predynastického období, dynastie 0

  • změna v materiální kultuře současná s horizontem Nakkáda II, asimilizace
  • budovy z nepálených cihel
  • keramika i importovaná z Horního Egypta
  • čepelkové nástroje[3]

Raně dynastické období

Vrstva V - Raně dynastické obdobíí

  • stavby z nepálených cihel
  • struktura, která by mohla být palácem
    • rozměry 25x10 metrů
    • zbytky barevné dekorace
    • pomocí keramiky datován do konce 2. dynastie
    • zničen požárem
  • nalezeno pohřebiště nakkádského typu[3]

Stará říše

Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, není o ní zmíňka v literárních textech. [1] Archeologicky bylo doloženo jméno panovníka Džoséra na otiscích pečetí. Osídlení ze Staré říše nebylo archeologicky zachyceno.

Nová říše

Osídlení archeologicky nezachyceno. Památky:

Pozdní doba

Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající až do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště.

  • Chrám:
    • 26. dynastie
    • v písemných pramenech naposledy zmíněn na Stéle Satrapů
      • nejspíše však navazuje na původní ramesovský

Řecko - římská doba

Rozmach lokality, intensivní osídlení:

  • Sever lokality - nalezeny dvoje veřejné lázně
  • Jih lokality - chrám s výrobním centrem
  • Pohřebiště v západní a severní části lokality
  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.
  2. 2,0 2,1 SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.
  3. 3,0 3,1 KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.