Cenzura na internetu nebo také cenzura internetu, internetová cenzura zahrnuje

  • metody záměrného omezování přístupu k internetu nebo jeho částem
  • omezení zveřejňování určitých druhů informačního obsahu na internetu

Formy cenzury na internetu

Cenzura na internetu může mít formu překážek v přístupu k internetu. K těm patří příliš vysoká cena za připojení, vysoké nároky při udělování licencí nebo technické překážky, z nichž nejradikálnější je úplné odpojení internetu.
Další formou internetové cenzury je omezení obsahu. Toho může být docíleno pomocí filtrování, které se používá také jako nástroj pro internetovou bezpečnost. Filtrování může probíhat na různých úrovních - za využití protokolů, služeb internetu, internetových vyhledávačů nebo koncového zařízení. Jinou formou omezení obsahu je odstranění nelegálních webů ze serverů nebo jejich blokování. Některé subjekty také žádají od poskytovatele informace smazání konkrétního obsahu. [Dutton 2011, s. 34 - 39]
Nepřímou formou cenzury na internetu může být také nátlak ve formě hrozby sankcí, ztráty postavení či fyzického ohrožení v případě zveřejňování nežádoucího informačního obsahu na internetu. Za nepřímou formou cenzury může být považována také kontrola či sledování internetové komunikace uživatelů.

Důvody internetové cenzury

Motivy pro internetovou cenzuru mohou mít různý charakter. Častými důvody jsou ochrana důvěrných informací státu, ochrana státu před terorismem, ochrana dětí, ochrana důstojnosti, ochrana pověsti, ochrana soukromí, ochrana autorských práv, prevence podněcování nenávisti, ochrana proti radikalizaci, ochrana náboženství, ochrana před podvody (např. phishing), ochrana proti malwaru [Dutton 2011, s. 58-61, 67].

Internetová cenzura ve vybraných regionech

Všeobecně je známo, že v nedemokratických a autoritativně řízených zemích probíhá cenzura internetu, která zabraňuje politickým diskuzím a omezuje kritiku stávajícího režimu. Pravdou ale je, že kontrolní mechanismy byly zavedeny v mnoha státech po celém světě a škála důvodů k těmto krokům je široká: od ochrany autorských práv po ochranu soukromí či dětí. Mezi státy, které zavedly filtrovací systémy internetu na národní úrovni, patří například Austrálie, Čína, Finsko, Francie, Kanada, Německo, Spojené státy, Velká Británie [Dutton 2011, s. 42]. Mapováním svobody internetu se zabývá ku příkladu OpenNet Initiative a nezisková organizace Freedom House. Druhá jmenovaná každoročně sestavuje Globální index internetové svobody. Přiložená mapa ilustruje rozsah cenzury a filtrování internetu v roce 2013. Podle intenzity cenzurních opatření dělí státy na svobodné, částečně svobodné a nesvobodné. Mezi nejméně svobodné státy z tohoto hlediska patří Irán, Kuba, Čína, Sýrie a Etiopie. Obecně lze za málo svobodné regiony označit Blízký Východ, Centrální a Východní Asii a Severní Afriku. Naopak mezi nejvíce svobodné státy patří Island, Estonsko, Německo, Spojené státy a Austrálie [Freedom House 2013].


Zdroj mapy: [Freedom House 2013, s. 20, Dostupné také z: http://www.freedomhouse.org/sites/default/files/resources/FOTN%202013_Map.pdf.]

Zdroj tabulky: [Freedom House 2013, s. 19]

Je nicméně důležité také zmínit, že mezi státy jsou velké rozdíly v cenzurování internetu co do účelu a způsobu omezování. Některé státy, jako je nechvalně známá Čína či Vietnam, Írán nebo Saudská Arábie, používají sofistikovaný a komplexní systém internetové cenzury. Jiné státy použijí cenzuru výrazněji v určité oblasti nebo situaci. Kupříkladu Barma (Myanmar) během nepokojů v roce 2007 kompletně zrušila přístup na internet, Egypt postupoval stejně v roce 2011. Jižní Korea je relativně svobodná z pohledu cenzury internetu, až na výjimku národní bezpečnosti, kde uplatňuje přísné kontroly. Pákistán a Srí Lanka na druhou stranu zakazují politicky senzitivní webové stránky, avšak nebyly ještě schopny implementovat celostátní filtrovací mechanismy, a tudíž jejich cenzurní činnost je často sporadická. V Severní Americe a Západní Evropě jsou restrikce internetu minimální a ve většině případů míří na sexuální zneužívání dětí a podněcování náboženské, rasové, genderové a jiné nenávisti [Dutton, s. 43-44, Packard, 2013, s. 81].

Prognóza do budoucna

Míra cenzury na internetu spíše narůstá. V souladu s tímto výrokem projekt Freedom House prokázal, že míra svobody na internetu v celosvětovém měřítku v letech 2011 – 2013, kdy byl projekt prováděn, stále klesala. [Dutton 2011, s. 34, Freedom House2013, s. 1-3]

Zdroje