Charakterizujte funkce katalogu, popište jejich vývoj v 19., 20. a 21. století: Porovnání verzí

m
m
Řádek 34: Řádek 34:
 
'''4. Seymour Lubetzky''': 1953 – Cataloguing rules and principles, začal rozlišovat mezi dílem a knihou, primárně se začal orientovat na obsah knihy, '''definoval 2 cíle:''' '''umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu''' a '''odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. vydání či překlady knihovna vlastní'''.
 
'''4. Seymour Lubetzky''': 1953 – Cataloguing rules and principles, začal rozlišovat mezi dílem a knihou, primárně se začal orientovat na obsah knihy, '''definoval 2 cíle:''' '''umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu''' a '''odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. vydání či překlady knihovna vlastní'''.
 
Lubetzkeho '''definice katalogu''' = ''"druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel"''.
 
Lubetzkeho '''definice katalogu''' = ''"druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel"''.
 
Funkce: lokační, bibliograficko-identifikační, informační (přidaná informace - obsahuje ilustrace apod.)
 
  
 
==Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)==
 
==Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)==
Řádek 41: Řádek 39:
 
* Mezinárodní konference o katalogizačních principech ovlivnila další vývoj katalogizačních pravidel celosvětově.
 
* Mezinárodní konference o katalogizačních principech ovlivnila další vývoj katalogizačních pravidel celosvětově.
  
'''Katalog by měl byt účinným nástrojem pro zjištění:'''
+
* Katalog by podle PP měl být účinným nástrojem pro zjištění: '''a) zda knihovna obsahuje určitou knihu, určenou''': svým autorem a názvem; když autor není v knize uveden, samotným názvem; když autor a název nejsou vhodné nebo dostatečné pro identifikaci, vhodnou náhradou názvu, '''b) která díla''': od určitého autora a která vydání určitého díla se nachází v knihovně.
'''1.''' Zda knihovna obsahuje určitou knihu, určenou:
 
* Svým autorem a názvem
 
* Když autor není v knize uveden, samotným názvem
 
* Když autor a název nejsou vhodné nebo dostatečné pro identifikaci, vhodnou náhradou názvu
 
'''2.''' Která díla:
 
* Má od určitého autora
 
* Vydání určitého díla se nachází v knihovně.
 
  
 
'''Pro splnění předchozích funkcí by měl katalog obsahovat:'''
 
'''Pro splnění předchozích funkcí by měl katalog obsahovat:'''
  
1. Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu
+
# Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu
 
+
# Více než jedno záhlaví, pokud např.:
2. Více než jedno záhlaví, pokud např.:
 
 
* Je znám autor pod více jmény
 
* Je znám autor pod více jmény
 
* Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě
 
* Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě

Verze z 28. 7. 2016, 08:47

Katalog je druh sekundárního dokumentu, který obsahuje soubor katalogizačních záznamů, podává obraz konkrétního fondu. Katalog je také uspořádaný soupis nebo bibliografický vyhledávací systém umožňující přístup k údajům a adresám dokumentů v jednom nebo několika fondech.

Funkce knihovního katalogu

  • Rešeršní - vyhledávání
  • Bibliografická (indikativní) informovat o existenci literatury týkající se oblasti mých zájmů.
  • Identifikační (popisná)- umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná, odlišit ho od ostatních, ujistit se, že je to ten, který chci.
  • Lokační - zpřístupnění fondu, umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou, případně za jakých podmínek jsou dostupné.
  • Kolokační (collocation function) - zajistit, aby se blízko sebe vyskytovaly záznamy podobných nebo souvisejících dokumentů (např. Různá vydání díla, díla od jednoho autora).
  • Propagační - nabídnout obsah sbírek, i když ho nikdo konkrétně nehledá.
  • Evidenční - evidence majetku knihovny.

Druhy katalogů

  • Podle soupisných údajů: jmenný, věcný (systematický, předmětový), názvový
  • Podle rozsahu zaznamenaného fondu: dílčí, generální, souborný
  • Podle určení: služební, uživatelský (čtenářský)
  • Podle druhu dokumentu: komplexní a druhový
  • Podle způsobu zpracování: tradiční (manuálně zpracovaný), elektronický
  • Podle formy: svazkový, lístkový, elektronický

Vývoj cílů katalogu (více ke jménům viz otázka 13)

1. Antonio Panizzi: zavedl zcela nová pravidla v knihovně Britského muzea, dílo je důležitější než vydání – čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla, obhajoba 91 pravidel (1841).

2. Charles Ami Cutter (1837-1903):

  • Umožnit nalézt knihu, u níž je znám: autor, název, předmět.
  • Ukázat, co má knihovna: od určitého autora, o určitém předmětu, v určitém druhu literatury (žánru).
  • Dopomoci ve výběru knihy: co se týče jejího vydání a co se týče charakteru knihy (literárně nebo tematicky).

3. Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892-1972) (fasetové třídění, dvojtečková klasifikace)

  • Definoval pět zákonů knihovní vědy (1931).
  • Definoval jak by knihovní katalogy měly být organizován.
  • Ranganathan velmi obdivoval Cuttera, z jeho díla čerpal.

4. Seymour Lubetzky: 1953 – Cataloguing rules and principles, začal rozlišovat mezi dílem a knihou, primárně se začal orientovat na obsah knihy, definoval 2 cíle: umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu a odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. vydání či překlady knihovna vlastní. Lubetzkeho definice katalogu = "druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel".

Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)

  • Mezinárodní konference o katalogizačních principech ovlivnila další vývoj katalogizačních pravidel celosvětově.
  • Katalog by podle PP měl být účinným nástrojem pro zjištění: a) zda knihovna obsahuje určitou knihu, určenou: svým autorem a názvem; když autor není v knize uveden, samotným názvem; když autor a název nejsou vhodné nebo dostatečné pro identifikaci, vhodnou náhradou názvu, b) která díla: má od určitého autora a která vydání určitého díla se nachází v knihovně.

Pro splnění předchozích funkcí by měl katalog obsahovat:

  1. Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu
  2. Více než jedno záhlaví, pokud např.:
  • Je znám autor pod více jmény
  • Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě
  • Když se na vytvoření knihy podílelo několik autorů či spolupracovníků
  • Když je kniha přisuzována více autorům
  • Když kniha obsahuje dílo známé pod různými názvy

Další principy:

  • Druhy záhlaví, jejich funkce
  • Odkazy
  • Volba unifikovaného záhlaví (pro autory, korporace i názvy)
  • Pravidlo tři a dost, i když se zde připouští tolik záhlaví, kolik je potřeba

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova