Charakterizujte funkce katalogu, popište jejich vývoj v 19., 20. a 21. století: Porovnání verzí
m |
m |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
'''4. Seymour Lubetzky''': 1953 – Cataloguing rules and principles, začal rozlišovat mezi dílem a knihou, primárně se začal orientovat na obsah knihy, '''definoval 2 cíle:''' '''umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu''' a '''odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. vydání či překlady knihovna vlastní'''. | '''4. Seymour Lubetzky''': 1953 – Cataloguing rules and principles, začal rozlišovat mezi dílem a knihou, primárně se začal orientovat na obsah knihy, '''definoval 2 cíle:''' '''umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu''' a '''odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. vydání či překlady knihovna vlastní'''. | ||
Lubetzkeho '''definice katalogu''' = ''"druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel"''. | Lubetzkeho '''definice katalogu''' = ''"druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel"''. | ||
− | |||
− | |||
==Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)== | ==Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)== | ||
Řádek 41: | Řádek 39: | ||
* Mezinárodní konference o katalogizačních principech ovlivnila další vývoj katalogizačních pravidel celosvětově. | * Mezinárodní konference o katalogizačních principech ovlivnila další vývoj katalogizačních pravidel celosvětově. | ||
− | + | * Katalog by podle PP měl být účinným nástrojem pro zjištění: '''a) zda knihovna obsahuje určitou knihu, určenou''': svým autorem a názvem; když autor není v knize uveden, samotným názvem; když autor a název nejsou vhodné nebo dostatečné pro identifikaci, vhodnou náhradou názvu, '''b) která díla''': má od určitého autora a která vydání určitého díla se nachází v knihovně. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | ''' | ||
− | |||
− | |||
'''Pro splnění předchozích funkcí by měl katalog obsahovat:''' | '''Pro splnění předchozích funkcí by měl katalog obsahovat:''' | ||
− | + | # Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu | |
− | + | # Více než jedno záhlaví, pokud např.: | |
− | |||
* Je znám autor pod více jmény | * Je znám autor pod více jmény | ||
* Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě | * Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě |
Verze z 28. 7. 2016, 08:47
Katalog je druh sekundárního dokumentu, který obsahuje soubor katalogizačních záznamů, podává obraz konkrétního fondu. Katalog je také uspořádaný soupis nebo bibliografický vyhledávací systém umožňující přístup k údajům a adresám dokumentů v jednom nebo několika fondech.
Funkce knihovního katalogu
- Rešeršní - vyhledávání
- Bibliografická (indikativní) informovat o existenci literatury týkající se oblasti mých zájmů.
- Identifikační (popisná)- umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná, odlišit ho od ostatních, ujistit se, že je to ten, který chci.
- Lokační - zpřístupnění fondu, umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou, případně za jakých podmínek jsou dostupné.
- Kolokační (collocation function) - zajistit, aby se blízko sebe vyskytovaly záznamy podobných nebo souvisejících dokumentů (např. Různá vydání díla, díla od jednoho autora).
- Propagační - nabídnout obsah sbírek, i když ho nikdo konkrétně nehledá.
- Evidenční - evidence majetku knihovny.
Obsah
Druhy katalogů
- Podle soupisných údajů: jmenný, věcný (systematický, předmětový), názvový
- Podle rozsahu zaznamenaného fondu: dílčí, generální, souborný
- Podle určení: služební, uživatelský (čtenářský)
- Podle druhu dokumentu: komplexní a druhový
- Podle způsobu zpracování: tradiční (manuálně zpracovaný), elektronický
- Podle formy: svazkový, lístkový, elektronický
Vývoj cílů katalogu (více ke jménům viz otázka 13)
1. Antonio Panizzi: zavedl zcela nová pravidla v knihovně Britského muzea, dílo je důležitější než vydání – čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla, obhajoba 91 pravidel (1841).
2. Charles Ami Cutter (1837-1903):
- Umožnit nalézt knihu, u níž je znám: autor, název, předmět.
- Ukázat, co má knihovna: od určitého autora, o určitém předmětu, v určitém druhu literatury (žánru).
- Dopomoci ve výběru knihy: co se týče jejího vydání a co se týče charakteru knihy (literárně nebo tematicky).
3. Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892-1972) (fasetové třídění, dvojtečková klasifikace)
- Definoval pět zákonů knihovní vědy (1931).
- Definoval jak by knihovní katalogy měly být organizován.
- Ranganathan velmi obdivoval Cuttera, z jeho díla čerpal.
4. Seymour Lubetzky: 1953 – Cataloguing rules and principles, začal rozlišovat mezi dílem a knihou, primárně se začal orientovat na obsah knihy, definoval 2 cíle: umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu a odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. vydání či překlady knihovna vlastní. Lubetzkeho definice katalogu = "druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel".
Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)
- Mezinárodní konference o katalogizačních principech ovlivnila další vývoj katalogizačních pravidel celosvětově.
- Katalog by podle PP měl být účinným nástrojem pro zjištění: a) zda knihovna obsahuje určitou knihu, určenou: svým autorem a názvem; když autor není v knize uveden, samotným názvem; když autor a název nejsou vhodné nebo dostatečné pro identifikaci, vhodnou náhradou názvu, b) která díla: má od určitého autora a která vydání určitého díla se nachází v knihovně.
Pro splnění předchozích funkcí by měl katalog obsahovat:
- Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu
- Více než jedno záhlaví, pokud např.:
- Je znám autor pod více jmény
- Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě
- Když se na vytvoření knihy podílelo několik autorů či spolupracovníků
- Když je kniha přisuzována více autorům
- Když kniha obsahuje dílo známé pod různými názvy
Další principy:
- Druhy záhlaví, jejich funkce
- Odkazy
- Volba unifikovaného záhlaví (pro autory, korporace i názvy)
- Pravidlo tři a dost, i když se zde připouští tolik záhlaví, kolik je potřeba
Zdroje
Reference