Charakterizujte funkce katalogu, popište jejich vývoj v 19., 20. a 21. století
Katalog je druh sekundárního dokumentu, který obsahuje soubor katalogizačních záznamů, podává obraz konkrétního fondu. Katalog je také uspořádaný soupis nebo bibliografický vyhledávací systém umožňující přístup k údajům a adresám dokumentů v jednom nebo několika fondech.
Funkce knihovního katalogu
- Rešeršní - vyhledávání
- Bibliografická (indikativní) informovat o existenci literatury týkající se oblasti mých zájmů.
- Identifikační (popisná)- umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná, odlišit ho od ostatních, ujistit se, že je to ten, který chci.
- Lokační - zpřístupnění fondu, umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou, případně za jakých podmínek jsou dostupné.
- Kolokační (collocation function) - zajistit, aby se blízko sebe vyskytovaly záznamy podobných nebo souvisejících dokumentů (např. Různá vydání díla, díla od jednoho autora).
- Propagační - nabídnout obsah sbírek, i když ho nikdo konkrétně nehledá.
- Evidenční - evidence majetku knihovny.
Obsah
Druhy katalogů
- Podle soupisných údajů: jmenný, věcný (systematický, předmětový), názvový
- Podle rozsahu zaznamenaného fondu: dílčí, generální, souborný
- Podle určení: služební, uživatelský (čtenářský)
- Podle druhu dokumentu: komplexní a druhový
- Podle způsobu zpracování: tradiční (manuálně zpracovaný), elektronický
- Podle formy: svazkový, lístkový, elektronický
Vývoj cílů katalogu (více ke jménům viz otázka 13)
1. Antonio Panizzi: zavedl zcela nová pravidla v knihovně Britského muzea, dílo je důležitější než vydání – čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla, obhajoba 91 pravidel (1841).
2. Charles Ami Cutter (1837-1903):
- Umožnit nalézt knihu, u níž je znám: autor, název, předmět.
- Ukázat, co má knihovna: od určitého autora, o určitém předmětu, v určitém druhu literatury (žánru).
- Dopomoci ve výběru knihy: co se týče jejího vydání a co se týče charakteru knihy (literárně nebo tematicky).
3.Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892-1972) (fasetové třídění, dvojtečková klasifikace)
- Definoval pět zákonů knihovní vědy (1931).
- Definoval jak by knihovní katalogy měly být organizován.
- Ranganathan velmi obdivoval Cuttera, z jeho díla čerpal.
Seymour Lubetzky: 1953 – Cataloguing rules and principles, začal rozlišovat mezi dílem a knihou, primárně se začal orientovat na obsah knihy, definoval 2 cíle: umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu a odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. vydání či překlady knihovna vlastní. Lubetzkeho definice katalogu = druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel.
Funkce: lokační, bibliograficko-identifikační, informační (přidaná informace - obsahuje ilustrace apod.)
Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)- Ovlivnila další vývoj katalogizačních pravidel celosvětově.
Katalog by měl byt účinným nástrojem pro zjištění:
1.Zda knihovna obsahuje určitou knihu, určenou:
- Svým autorem a názvem
- Když autor není v knize uveden, samotným názvem
- Když autor a název nejsou vhodné nebo dostatečné pro identifikaci, vhodnou náhradou názvu
2.Která díla:
- Má od určitého autora
- Vydání určitého díla se nachází v knihovně.
Pro splnění předchozích funkcí by měl katalog obsahovat:
1. Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu
2. Více než jedno záhlaví, pokud např.:
- Je znám autor pod více jmény
- Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě
- Když se na vytvoření knihy podílelo několik autorů či spolupracovníků
- Když je kniha přisuzována více autorům
- Když kniha obsahuje dílo známé pod různými názvy
Další principy:
- Druhy záhlaví, jejich funkce
- Odkazy
- Volba unifikovaného záhlaví (pro autory, korporace i názvy)
- Pravidlo tři a dost, i když se zde připouští tolik záhlaví, kolik je potřeba
Zdroje
Reference