Chování a prožívání člověka ve zdraví a v nemoci

  • terminologie:
  • behaviour, behavioural
  • behavior, behavioral S-R schéma
  • S-O-R schéma
  • důvody snah o změny chování
  • možnosti realizace - jde pouze o odnaučení nevhodných a naučení vhodných vzorců chování (patterns of behavior)
  • interferující okolnosti v praxi:
  • osobnostní zvláštnosti (vlastnosti, reaktivita, vzrušivost ad.)
  • úroveň a kvalita motivačních zdrojů pacientů i lékařů
  • vzájemný vztah lékař a pacienta
  • stupeň odolnosti vůči stresu vyplývajícímu často právě z navozovaných změn
  • různé dimenze kognitivního stylu zúčastněných osob
  • tendence setrvávat v určité stereotypii životního stylu
  • nechuť nahradit zakořeněné vlastnosti
  • nelibě prožívaný pocit ztráty, vznikající opuštěním některého ze
  • vžitých vzorců chování , který dříve tvořil součást životního stylu
  • již od počátku 50. let v USA, později i v západní Evropě
  • méně propracovaná teorie, přesto řada poznatků úspěšných (emoční poruchy, potlačování strachu)
  • rozvoj v souvislosti s prevencí, orientace na výživu a typ chování, později též na fyzickou aktivitu a odvykání kouření
  • v současnosti shoda ve dvou hlavních aspektech:
  1. k dosažení změn chování a jednání je třeba kromě teoretických východisek i
  2. názorného popisu konkrétních podmínek realizace těchto změn
  • změna chování na individuální úrovni, má-li být trvalá či dlouhodobá, je podmíněna:
  1. dosažením určitých znalostí, informací (knowledge = znalosti), relativně ucelené soubory informací, reflektujících minulou (individuální či společenskou) zkušenost, jež jsou předávány buď individuálně nebo mediálním přenosem , dostatečná úroveň znalostí je nezbytnou podmínkou změn
  2. zaujetím určitých názorů a postojů (attitude) - názory, postoje – pohotovost k určité aktivaci motivace, uplatňují se v nich všechny složky psychické činnosti (kognice, motivace, konace), vyjadřují i určité obsahy – jsou to tzv. hodnotící vztahy, vyznačují se třemi hlavními atributy, jsou intencionální, vztahují se k určitému objektu, dodávají hodnocení určitý směr v dimenzi +/neutrál/-, intenzita hodnocení
  3. osvojením určitých speciálních dovedností (skill) - vytvořením přesvědčení či vzniku (belief) o užitečnosti a potřebnosti změn, jež vede k vyšší identifikaci, ztotožněním se se stanoveným cílem

O. Prochaska – self-change (změna sebe)

  • 1. fáze – prekomplentace (první úvahy o potřebě změny)
  • 2. fáze – komplentace (plné zaujetí změnou, soustředění na přednosti změny, člověk se zahltí pozitivními důvody), realizace změn, udržení změn, definitivní rozhodnutí pro změnu

transteoretický model

  • 1. fáze - prekomplentace, příprava
  • 2. fáze - komplentace – období uvažování změn po dobu cca 6 měsíců
  • bilancování zisků, ztrát, nákladů
  • 3. fáze – příprava, soustředění pozornosti na to, co by člověk měl uskutečnit v nejbližší budoucnosti, konkrétní činnost, zbavování se produktů, zvyků, snižování dávek např. u kouření
  • 4. fáze – akce, realizace hlavních činností znamenajících uskutečnění změny
  • 5. fáze – pokračování v nových vzorcích chování, prevence návratu k
  • minulosti