Chování a prožívání člověka ve zdraví a v nemoci

  • terminologie:
  • behaviour, behavioural
  • behavior, behavioral S-R schéma
  • S-O-R schéma
  • důvody snah o změny chování
  • možnosti realizace - jde pouze o odnaučení nevhodných a naučení vhodných vzorců chování (patterns of behavior)
  • interferující okolnosti v praxi:
  • osobnostní zvláštnosti (vlastnosti, reaktivita, vzrušivost ad.)
  • úroveň a kvalita motivačních zdrojů pacientů i lékařů
  • vzájemný vztah lékař a pacienta
  • stupeň odolnosti vůči stresu vyplývajícímu často právě z navozovaných změn
  • různé dimenze kognitivního stylu zúčastněných osob
  • tendence setrvávat v určité stereotypii životního stylu
  • nechuť nahradit zakořeněné vlastnosti
  • nelibě prožívaný pocit ztráty, vznikající opuštěním některého ze
  • vžitých vzorců chování , který dříve tvořil součást životního stylu
  • již od počátku 50. let v USA, později i v západní Evropě
  • méně propracovaná teorie, přesto řada poznatků úspěšných (emoční poruchy, potlačování strachu)
  • rozvoj v souvislosti s prevencí, orientace na výživu a typ chování, později též na fyzickou aktivitu a odvykání kouření
  • v současnosti shoda ve dvou hlavních aspektech:
  1. k dosažení změn chování a jednání je třeba kromě teoretických východisek i
  2. názorného popisu konkrétních podmínek realizace těchto změn
  • změna chování na individuální úrovni, má-li být trvalá či dlouhodobá, je podmíněna:
  1. dosažením určitých znalostí, informací (knowledge = znalosti), relativně ucelené soubory informací, reflektujících minulou (individuální či společenskou) zkušenost, jež jsou předávány buď individuálně nebo mediálním přenosem , dostatečná úroveň znalostí je nezbytnou podmínkou změn
  2. zaujetím určitých názorů a postojů (attitude) - názory, postoje – pohotovost k určité aktivaci motivace, uplatňují se v nich všechny složky psychické činnosti (kognice, motivace, konace), vyjadřují i určité obsahy – jsou to tzv. hodnotící vztahy, vyznačují se třemi hlavními atributy, jsou intencionální, vztahují se k určitému objektu, dodávají hodnocení určitý směr v dimenzi +/neutrál/-, intenzita hodnocení
  3. osvojením určitých speciálních dovedností (skill) - vytvořením přesvědčení či vzniku (belief) o užitečnosti a potřebnosti změn, jež vede k vyšší identifikaci, ztotožněním se se stanoveným cílem

O. Prochaska – self-change (změna sebe)

  • 1. fáze – prekomplentace (první úvahy o potřebě změny)
  • 2. fáze – komplentace (plné zaujetí změnou, soustředění na přednosti změny, člověk se zahltí pozitivními důvody), realizace změn, udržení změn, definitivní rozhodnutí pro změnu

transteoretický model

  • 1. fáze - prekomplentace, příprava
  • 2. fáze - komplentace – období uvažování změn po dobu cca 6 měsíců
  • bilancování zisků, ztrát, nákladů
  • 3. fáze – příprava, soustředění pozornosti na to, co by člověk měl uskutečnit v nejbližší budoucnosti, konkrétní činnost, zbavování se produktů, zvyků, snižování dávek např. u kouření
  • 4. fáze – akce, realizace hlavních činností znamenajících uskutečnění změny
  • 5. fáze – pokračování v nových vzorcích chování, prevence návratu k minulosti

A. Bandura – teorie sociálního učení

  • 1973
  • sociálně kognitivní teorie 1991
  • koncepce triadického recipročního determinismu – existují tři skupiny faktorů ovlivňující chování lidí :
  1. vlastní chování a jednání
  2. vnitřní osobnostní dispozice
  3. vnější prostředí
  • všechny tři faktory na sebe navzájem navazují a podmiňují se
  • self-efficacy – důvěra ve vlastní schopnosti a možnost jejich uplatnění,
  • sebeuplatnění
  • percepce self efficacy ovlivňuje myšlenkové vzorce jednotlivých aktivit, ale i emocionalitu (arousal)
  • programy změn chování se doporučují provádět v krocích, jež na sebe navazují
  • jedním z nich je program vytvořený v Centru pro výzkum prevence chorob
  • Stanfordské Univerzity:
  1. identifikace problému, diagnostika, hledání rizikových faktorů v současném chování
  2. utváření důvěry ve vlastní síly, posilování identifikace s cílem, vyladění LOC blíže k internímu
  3. zvyšování uvědomění relevantních vzorců chování prostřednictvím self - monitoringu, záznamy událostí, spotřeby – místo, čas, okolnosti, pocity), kognitivní restrukturalizací (změny postojů)
  4. utváření plánu akcí, detailní popis a rozpis postupu dílčích změn chování, stanovení specifických cílů, vyhledávání pomocných podnětů pro odstranění nevhodných návyků, vliv sociální opory (blízké osoby)
  5. hodnocení plánu akcí, dodatečné změny; modifikace cílů, jež se ukázaly nereálnými
  6. období, kdy se změna již uskutečnila a je částečně fixována v nových vzorcích chování, vštípit nutnost pokračovat v započatých změnách, příprava na nebezpečí recidivy a selhání (relapse), selhání není tragédií ani důvodem k rezignaci

diagnostika kuřáctví – Fagerströmův test Jarmark zdraví

  • program uskutečněný i u nás s cílem snížit počet a riziko kardiovaskulárních chorob
  • snížil se krevní tlak, hladina cholesterolu, ale vzrostl BMI

base-line / end-point survey

  • šetření na začátku i na konci
  • ze 1400 lidí jen 800 vydrželo

změny chování na skupinové úrovni

  • hromadné intervenční strategie
  • vydávání tiskovin
  • ad hoc kampaně
  • masmédia

Typy chování

Typ A

  • agresivita a soutěživost
  • Friedman a Rosenmann - Collaborative Group study
  • nejde jen o snahu dosáhnout výsledku, ale dosáhnout ho jako první

Typ B

  • protiklad typu A
  • má i jiné hodnoty než jen práci a úspěch

Typ C

  • Baltrus - souvisí s rakovinou a nádorovými onemocněními
  • pathological niceness - člověk se snaží být sociálně akceptován, zakrývá své emoce aby nikoho nezranil

Typ D

  • Denollet - souvisí s hnisavými a zánětlivými onemocněními
  • je akceptována introverze a snaha vyhnout se sociálnímu kontaktu

Compliance

  • compliance = nastavení se na léčbu
  • aktivní ztotožnění se s léčbou, aktivita pacienta, pacient je angažovaný, interiorizuje strategii léčby
  • adherence – to samé jako compliance, původně vnímána spíš ve vztahu k farmakoterapii, vede ke zlepšování stavu a to i při medikaci placebem
  • Epstein, 1984 – shrnuje dosavadní zkušenosti - vyšší compliance vede k lepším výsledkům léčby, ať byla medikace aktivní či placebo

Zásady compliance

  • celkový odhad non-compliance je 15-93% (záleží na typu choroby)
  • u infekčních chorob je vysoká compliance

očekávaná % compliance

  • 15-93 % - celkový odhad compliance
  • 30 % - krátkodobá léčba pomocí antibiotik (pacienti často ukončují léčbu po vymizení příznaků)
  • 20-80 % - změna životního stylu a chování, nižší hodnoty - pití a kouření, vyšší hodnoty - to co má rychlé výsledky, bylo to obtěžující
  • 40-50 % - chodí na preventivní prohlídky k lékaři (mnohem méně, když je porušena abstinence-stydí se)
  • 85-95 % - rodičů, jejichž děti mají záněty uší dodržují dávkování antibiotik, často ale pouze do doby, kdy existují příznaky
  • 78 % - průměrná compliance při krátkodobé léčbě
  • 54 % - při chronických nemocech
  • 60 % - při prevenci nemocí

Příčiny compliance/non-compliance

motivace

  • pacient musí být motivován k dodržování léčby, musí mít šanci být aktivní
  • podle lékařů na něco takového není čas (podle plateb mají asi 6 minut na pacienta)

dostatek informací

  • lékař by měl vysvětlovat takovým způsobem, aby to klient pochopil

podávání informací

  • důležité informace, jako je třeba dávkování léků, by měl pacient dostat napsané
  • požádat pacienta, aby zopakoval důležité informace
  • paměť je selektivní, mohou se ztratit i důležité informace
  • podávat jasné, konkrétní a srozumitelné informace

demografické a kulturní kategorie

  • pozor na problematické vztahy jako profesionálně-pacientské vztahy, pohlavní, etnické, politické a sociokulturní rozdíly

psychologické faktory

  • haló efekt, posuzování lidí - u nesympatických lidí mohou být příznaky vnímány jako vážnější
  • sociabilita

komunikace

  • otevřenost, vstřícnost, empatie
  • ale je nutné zachovat profesionální vztah

Adherence

  • Stanton, 1987 – schéma faktorů podmiňujících adherenci
  • informace a léčebný režim, znalosti a komunikace mezi pacientem a lékařem
  • spokojenost s poskytovatelem (lékařem) a míra opory z jeho strany
  • selhání léčby a vliv na životní styl
  • vstřícnost k léčbě (adherence)

locus of control - LOC (J. Rotter)

  • health locus of control - přístup k tomu, co udělám pro své zdraví
  • vnitřní a vnější LOC
  • uvědomění si vlastního potenciálu (začít od sebe)


  • maintenance - udržování, zachovávání léčebného režimu
  • avoidance - vyhnutí se, odstoupení od dohody o léčbě
  • relapse - selhání, návrat k dřívějším zvyklostem, "spadnutí do…"

Sociální marketing

navazuje a běží zároveň se zdravotní výchovou žádoucí ovlivňování postojů a způsobů chování tvorba zdravotně výchovných krátkých sdělení (message) sdělení má racionální základ (doporučovaná změna postoje až po výskytu rizika), často se opírá o odkazy na obecně přijímané autority (politici, herci, zpěváci, sportovci)

P. Kotler, E. Robert - Sociální marketing

  • 1989
  • poprvé R. K. Manoff, 1985
  • koncept 4P:
  1. product – chování, které má být změněno,
  2. price – součet všech nákladů,
  3. promotion – podpora; poměr product/price
  4. place – dosažitelnost a dostupnost změny
  • před realizací se zjišťuje připravenost k intervenci z hlediska:
  1. legislativy / postojů správních orgánů
  2. relevantních institucí
  3. vrstev a skupin populace (lobbying)
  4. + kvalitativní společenskovědní výzkum před a po (identifikace krizových bodů, témat rezistence)

Zdroje