Derek J. de Solla Price

Verze z 23. 4. 2017, 10:12, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Derek John de Solla Price (1922 - 1983) byl americký fyzik, historik a informační vědec, který se vepsal do historie jako otec scientometrie. Dalším významným počinem byly studie zabývající se tvorbou vědeckých prací a jejich dalším šířením a citováním mezi vědeckou obcí.

Derek John de Solla Price

Život

Narodil se v Leytonu v Anglii do rodiny krejčího Philipa Price a zpěvačky Fanny de Solla. Byl pyšný na svůj židovský původ a z tohoto důvodu v roce 1950 přijal matčino rodné příjmení de Solla.[1]

Zájem o matematiku a vědu se u Dereka projevil již na místní státní škole. V roce 1938 začal pracovat v nově založené South West Essex Technical College jako asistent ve fyzikální laboratoři. Bylo to ještě před tím, než začal studovat fyziku a matematiku na University of London, kde v roce 1942 dosáhl bakalářského titulu z fyziky a matematiky a poté se opět stal asistentem. Tentokrát v oblasti experimentální optiky tavných kovů v rámci válečného výzkumu. Po čtyřech letech studium úspěšně ukončuje doktorátem z experimentální fyziky. Ve své doktorské práci se věnoval záření horkých kovů. Poté pracoval jako učitel aplikované matematiky na Raffles College (která se v roce 1948 stala součástí University of Singapure).[2] Zde se potkává s profesorem C. N. Parkinson, který ho seznámí s historií a propadá jí na celý život. Když se vrátí do Londýna dále pokračuje v oblasti historie na University of Cambridge. V roce 1954 získává druhý doktorát právě z historie. V roce 1959 se Price přemisťuje na Yale University, kde je otevřena nová katedra Historie vědy a Medicíny a nachází tak nový domov. Pracuje zde až do své smrti v roce 1983.[3]

Práce a výzkum

Derek Price byl známý svým nevšedním a kreativním myšlením. Po většinu života pracoval sám, výjimečně s několika nejbližšími kolegy. Zabýval se vlastními tématy bádání a svým specifickým stylem je uveřejňoval. Hlavní témata, kterým se věnoval, byla kvantitativní studium vědy, vědecké nástroje a sociálně-historická teorie vědy, technologie a jejich vzájemné vztahy. Nejvýznamnějším přínosem byl rozvoj tzv. "vědy vědy", dnes známé jako scientometrie. Jedná se o matematicko-statistickou disciplínu, používající různé metriky a nástroje pro měření a analyzování vstupů a výstupů vědeckých poznatků. Price na tomto základě objevoval provázanost vědeckých publikací a pomocí jednotlivých odkazů a referencí konkrétních publikací objasňoval vývoj vědy. Například poukázal na trend vzrůstající týmové spolupráce při vědeckém výzkumu. Výsledky zjištěné při této studii shrnul v knize „Little Science, Big science“.[4]

Kromě již výše zmíněné scientometrie byly dalšími přínosy pro informační vědu studie exponenciálního růstu vědy a poločas života vědecké literatury. Zde formuloval „ Priceův zákon“, kde uvádí, že 25% vědeckých pracovníků vytváří 75% publikovaných prací. Kvantitativní studie sítě citací mezi vědeckými publikacemi, obsahující objev, že přírůstek a úbytek citací souvisí s mírou distribuce a ukázal jej na příkladu, který publikoval na volné síti. Priceův model matematická teorie růstu sítě citací, je založený na tom co by se nyní nazývalo přednostní postup přílohy (preferential attachment process).[4]

Důležité objevy

Nalezený mechanismus Antikythéry

Při práci na druhém doktorátu, kde už se věnoval historii zcela náhodou objevil text ze středověké Anglie, který popisoval stavbu astronomického nástroje na pozorování planet. Zjistil a dokázal, že se jedná o jediný známý náčrt Chaucerův rukopis Treatise on the Astrolab z roku 1391.[5]

Druhým důležitým objevem, který Price proslavil, byla analýza a detailní popis řeckého starověkého počítacího stroje (Greek calendar computer). Tento „počítač“ je znám jako Mechanismus Antikythéry, který se podařilo vylovit z vraku nákladní antické lodi v Egejském moři.[2]

Odkazy

Reference

  1. Price's Citation Cycle. Essays of an Information Scientist. 1979-80 roč. 4, s .618
  2. 2,0 2,1 Yagi E., Badash l., Beaver, B. Derek J. de S. Price (1922-1983): Historian of science and herald of scientometrics. Interdisciplinary Science Reviews. 1996, roč. 21, č. 1, s. 64.
  3. MACKAY, Alan. Derek John de Solla Price: An Appreciation. Social Studies of Science. 1984, roč. 14, č. 2, s. 315-320
  4. 4,0 4,1 Price, D. J. de Solla. Networks of Scientific Papers.: The pattern of bibliografic references indicates the nature of the scientific research front.. Science. 1965, roč. 149, č. 3683, s. 510-515.
  5. Michaelis AJ, The Scientific Temper : An Anthology of Stories on Matters of Science, Universiatsverlag C., Heidelberg, Winter 2001. p.1-598

Použitá literatura

  • MACKAY, Alan. Derek John de Solla Price: An Appreciation. Social Studies of Science. 1984, roč. 14, č. 2, s. 315-320
  • Michaelis AJ, The Scientific Temper : An Anthology of Stories on Matters of Science, Universiatsverlag C., Heidelberg, Winter 2001. p.1-598
  • Price, D. J. de Solla. Networks of Scientific Papers.: The pattern of bibliografic references indicates the nature of the scientific research front.. Science. 1965, roč. 149, č. 3683, s. 510-515.
  • Price's Citation Cycle. Essays of an Information Scientist. 1979-80 roč. 4, s .618
  • Yagi E., Badash l., Beaver, B. Derek J. de S. Price (1922-1983): Historian of science and herald of scientometrics. Interdisciplinary Science Reviews. 1996, roč. 21, č. 1, s. 64.

Externí odkazy

Derek J. de Solla Price na anglické wikipedii
Mechanismus antikythéry na wikipedii

Související články

Scientometrie

Zdroje obrázků

Wikimedia Commons

Klíčová slova

Derek J. de Solla Price, kvantitativní studium vědy, scientometrie, mechanismus antikythéry

Změněno.png