Dospělost

  • psychologie dospělého věku a stáří je dnes mnohem méně rozvinuta než Ψ dětství a dospívání
  • změny psychiky: od narození do pozdního stáří – 3 etapy:
  • dětství a dospívání – rychlé, zákonité a uspořádané změny, vedou k vyšší úrovni psychické organizace a kumulují v dosažení zralosti
  • druhá etapa – psychické funkce zůstávají cca na stejné úrovni
  • třetí etapa – změny, které vedou k poklesu funkcí, k dezorganizaci a končí smrti
  • změny probíhající v dětství a dospívání nejsou totožné s těmi v pozdějším věku
  • vrchol vývoje a dosažení maxima výkonnosti nejsou pro všechny psychické funkce stejné – různě se vyvíjí, v různé době dosahují maxima, pokles není jednotný, neprobíhá stejně rychle
  • růst i pokles psychických funkcí je podmíněn biologickými, psychologickými a sociálními determinantami


Vývojové etapy dospělého člověka

  • v dospělosti nejsou tak výrazné mezníky jako dříve (snad mimo menopauzy)
  • přesto je rozdíl v myšlení ve 20, v 50 či ve stáří


Etapy dle Langmeiera

  1. časná dospělost – 20 – 25 let, přechod od adolescence k plné dospělosti
  2. střední dospělost – do 45 let (cca), plná výkonnost, relativní stabilita
  3. pozdní dospělost – do zač. stáří, cca do 60 – 65 let
  4. stáří – lze dál dělit na časné a vysoké


Etapy dle Švanvary

  1. mladá dospělost –20 – 30, 32 let
  2. střední dospělost – 30, 32 – 46, 48let
  3. starší dospělost (presenium) – do 60, 65 let
  4. kmetství - nad 70 let


Etapy dle Whitbourneové a Weinstockové

1. časná dospělost – 20 – 30 let - upevnění identity dospělého, identifikace s rolemi, upřesnění os. cílů, nezávislost na rodičích, zakládání rodiny

2. střední dospělost:

  • I. fáze – 30 – 45 - další upevnění identity, vrchol produktivity, posílení odpovědnosti v rolích dospělého, výchova dětí
  • II. fáze – krize středního věku - zproblematizování vlastní identity, otázky po vlastní smrtelnosti, nespokojenost v manželství (někdy), nespokojenost s dosaženými výsledky v povolání
  • III. fáze – 45 – stáří, nová integrace osobnosti, příprava na odchod dětí z domu, nové potvrzení manželského vztahu, vypětí v povolání před blížícím se důchodem


Zralost

  • jedno z kritérií dospělosti
  • po dokončení dospívání přejetí plné odpovědnosti osobní i občanské, ekonomická nezávislost, legalizovaný vztah k partnerovi, odpovědnost ve výchově dětí, přizpůsobení se stárnoucím rodičům.
  • Bühlerová - věk naplnění základních životních tendencí.
  • Maslow – zralost vidí v seberealizaci, rozvinutí nejlepších osobních tendencí
  • nikdo nikdy nesplní všechna kritéria, jde spíš o ideál
  • znak zralosti = překonání rozporů dětství a dospívání, nezávislost na rodičích, schopnost hlubokého a trvalého vztahu s partnerem, být autentický, sám sebou
  • dle Freuda: má umět „milovat a pracovat“


Časná a střední dospělost

  • zhruba do 40, 45 let


Kognitivní vývoj

  • původní studie – inteligence roste do dospívání, max. v časné dospělosti, po 30. roce pozvolný (později rychlejší) úpadek
  • dlouhodobé studie ale neprokázaly pokles do 50 – 60 let
  • různé výzkumy - celkově lze říci: za příznivých podmínek kognitivní schopnosti nemusejí v dospělosti klesat do poměrně vysokého věku, je-li člověk stále intelektuálně činný a aktivní
  • Arlinová (a jiní autoři) předpokládá i další stupně vývoje inteligence (za Piagetem): etapa hledání problémů = člověk během ní spíš klade otázky, než aby dával odpovědi na otázky položené, samostatně tvoří náměty


Sociální zařazení a emoční vývoj

Práce

  • od časné dospělosti
  • někdy stále stejná, jindy změny
  • motivy při výběru:
  • získat vnější prospěch: uživit se, určitý standard
  • pomáhat lidem: užitečná práce
  • uskutečnit v povolání své dispozice, zájmy…: realizovat se
  • najít přátelské kontakty
  • lidé v určitých povoláních jsou si podobní: dáno dvojím – jednak výběr práce dle zájmů, postojů …, ale také jsou pak prací formovaní


Činnosti ve volném čase

  • často větší osobní význam než 
  • dnes již práce a volný čas rovnoměrně rozloženy (dříve ne – zemědělství …)
  • mnoho alternativ
  • dimenze, jak lidé vybírají aktivity:
  • z vlastní iniciativy  podřízení se okolnostem či druhým
  • činnosti tvořivé  činnosti stereotypní, opakující se
  • pro potěšení (zabít čas)
  • uplatnit svůj talent
  • instrumentální charakter (cíl např. ruční práce) 
  • expresivní činnost (vyjádřit názor, emoce, přání, např. ochotnické divadlo)
  • velký výdaj fyzické energie (sport)
  • pasivní rekreace (fanoušci)
  • mající vztah k jejich povolání (četba odborné literatury)
  • únik od zátěží povolání
  • ve společnosti 
  • o samotě
  • být užitečný, pomáhat
  • pro svou zábavu
  • činnosti, které přináší vyšší status, uznání druhých (než kolik mají v práci)
  • úleva od napětí, starostí a úzkostí
  • posilování životního stylu, přispívá k integraci osobnosti


  • obecně platí dimenze:
  1. pasivní x aktivní činnost
  2. široký repertoár aktivit xúzce specializovaná činnost