Efekt rámování: Porovnání verzí

m
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Efekt rámování''' (Framing effect) je příkladem [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivní zkreslení]], ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. <ref>Plous, Scott (1993). The psychology of judgment and decision making. McGraw-Hill. ISBN 978-0-07-050477-6 </ref>Pokud je argument pozitivní lidé mají tendenci riskovat, zatímco pokud negativní lidé se riziku vyhýbají. <ref name="Tversky">Tversky, Amos; Kahneman, Daniel (1981). "The Framing of decisions and the psychology of choice". Science 211 (4481): 453–458. doi:10.1126/science.7455683</ref>
+
'''Efekt rámování''' (Framing effect) je příkladem [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivního zkreslení]], ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako '''ztráta nebo zisk'''. <ref>Plous, Scott (1993). The psychology of judgment and decision making. McGraw-Hill. ISBN 978-0-07-050477-6 </ref>Pokud je argument pozitivní, lidé mají tendenci riskovat, zatímco pokud je rámován negativně, lidé se riziku vyhýbají. <ref name="Tversky">Tversky, Amos; Kahneman, Daniel (1981). "The Framing of decisions and the psychology of choice". Science 211 (4481): 453–458. doi:10.1126/science.7455683</ref>
 +
 
 +
Z [[Prospektová teorie|prospektové teorie]] vyplývá, že vnímaná ztráta je významnější než ekvivalentní zisk, a že jistý zisk je upřednostňován před pravděpodobnějším ziskem.<ref name="Tversky" />
  
Díky [[Prospektová teorie|prospektové teorii]] můžeme usuzovat, že ztráta je významnější než ekvivalentní zisk, a že jistý zisk je upřednostňován před pravděpodobnějším ziskem.<ref name="Tversky" />
 
 
== Výzkum ==
 
== Výzkum ==
 +
 
Amos Tversky a [[Daniel Kahneman]] v roce 1981 zkoumali reakce, jak různé zadání ovlivní účastníky v otázce života či smrti.<ref name="Tversky" />
 
Amos Tversky a [[Daniel Kahneman]] v roce 1981 zkoumali reakce, jak různé zadání ovlivní účastníky v otázce života či smrti.<ref name="Tversky" />
  
Řádek 15: Řádek 17:
 
| Negativní || "zemře 400 lidí" || "33% šance že nikdo nezemře a 66% šanc že všech 600 lidí zemře"
 
| Negativní || "zemře 400 lidí" || "33% šance že nikdo nezemře a 66% šanc že všech 600 lidí zemře"
 
|}
 
|}
Léčba A byla vybrána v 72% procentech když byla prezentována v pozitivním rámování("záchrána 200 životů") a počet vody klesl na 22%, když ta samá podmínka byla prezentována negativně.("400 lidí zemře")
+
 
== Odkazy ==
+
Léčba A byla vybrána v 72% procentech když byla prezentována v pozitivním rámování ("záchrána 200 životů") a počet lidí volicích tuto možnost klesl na 22%, když ta samá podmínka byla prezentována negativně ("400 lidí zemře").
 +
 
 +
== Zdroje ==
 +
 
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
 
<references />
 
<references />
===Použitá literatura===
+
 
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 
 
*Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.
 
*Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.
 +
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
 +
 
[http://www.ted.com/talks/dan_ariely_asks_are_we_in_control_of_our_own_decisions Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu]
 
[http://www.ted.com/talks/dan_ariely_asks_are_we_in_control_of_our_own_decisions Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 +
 
heuristika, [[Daniel Kahneman]], Framing effect, rámování
 
heuristika, [[Daniel Kahneman]], Framing effect, rámování
 +
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]

Aktuální verze z 13. 1. 2016, 15:37

Efekt rámování (Framing effect) je příkladem kognitivního zkreslení, ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. [1]Pokud je argument pozitivní, lidé mají tendenci riskovat, zatímco pokud je rámován negativně, lidé se riziku vyhýbají. [2]

Z prospektové teorie vyplývá, že vnímaná ztráta je významnější než ekvivalentní zisk, a že jistý zisk je upřednostňován před pravděpodobnějším ziskem.[2]

Výzkum

Amos Tversky a Daniel Kahneman v roce 1981 zkoumali reakce, jak různé zadání ovlivní účastníky v otázce života či smrti.[2]

Účastníci byli požádáni, aby si vybrali mezi dvěma způsoby léčby, kdy 600 lidí postižených smrtelnou nemocí. Léčba A měla za následek 400 mrtvých, zatímco u léčby B byla 33% šance, že nikdo zemře, ale 66% šanci, že každý zemře. Tento výběr byl pak předložen účastníkům buď v pozitivním rámování - tedy kolik lidí bude žít, nebo s negativním vymezení- tedy kolik lidí zemře.

Rámování A B
Pozitivní "zachránit 200 lidí" "33% šance záchrany všech 600 lidí a 66% šance umrtí každého"
Negativní "zemře 400 lidí" "33% šance že nikdo nezemře a 66% šanc že všech 600 lidí zemře"

Léčba A byla vybrána v 72% procentech když byla prezentována v pozitivním rámování ("záchrána 200 životů") a počet lidí volicích tuto možnost klesl na 22%, když ta samá podmínka byla prezentována negativně ("400 lidí zemře").

Zdroje

Reference

  1. Plous, Scott (1993). The psychology of judgment and decision making. McGraw-Hill. ISBN 978-0-07-050477-6
  2. 2,0 2,1 2,2 Tversky, Amos; Kahneman, Daniel (1981). "The Framing of decisions and the psychology of choice". Science 211 (4481): 453–458. doi:10.1126/science.7455683

Použitá literatura

  • Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.

Externí odkazy

Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu

Klíčová slova

heuristika, Daniel Kahneman, Framing effect, rámování