Fantazie: Porovnání verzí

Řádek 52: Řádek 52:
 
* 2 roviny obsahu:
 
* 2 roviny obsahu:
  
# manifestní - co sděluji o snu, když se probudím
+
# '''manifestní''' - co sděluji o snu, když se probudím
# latentní stránka snu - pacient, pokusná osoba má ve vztahu k jednotlivým složkám manifestního snu asociovat. Freud - uspokojením neuspokojeného přání.
+
# '''latentní stránka snu''' - pacient, pokusná osoba má ve vztahu k jednotlivým složkám manifestního snu asociovat. Freud - uspokojením neuspokojeného přání.
  
 
* konstantní složky snu a složky, které se mění
 
* konstantní složky snu a složky, které se mění

Verze z 18. 10. 2013, 12:18

Fantazie

  • děj, jehož výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo nového. Fantazie čerpá ze zásobárny pamětních představ, které jsou však různě kombinovány, přetvořeny, doplněny, zasazeny do jiného rámce či nových souvislostí (Plháková).
  • slovem fantazie psychologové označují jednak schopnost vytvářet fantazijní představy, jednak produkty této funkce, jakými jsou denní sny, mýty či pohádky.
  • impulsy k vytváření fantazijních představ pramení převážně z vnitřních zdrojů. Za určitých okolností může být zaměření a obsah lidských fantazií ovlivněn vědomou intencí. Často však vznikají spontánně, přičemž jsou determinovány vzpomínkami, minulými či současnými emocionální stavy a také nadějemi a očekáváními do budoucnosti. Hranice mezi představivostí a fantazií je ovšem velmi

tenká, oba psychické procesy i jejich produkty se ustavičně prolínají a vzájemně ovlivňují.

  • fantazie je úniková reakce - v ní odreagováváme své napětí, prožíváme to, čeho ve skutečnosti nedosahujeme, uplatnění v tvořivé činnosti (pohádky, mýty, literární tvorba, umělecká obecně), vědecká činnost -> nové objevy
  • snění je fantazijní proces vztahující se k minulosti nebo budoucnosti; snění o budoucnosti obsahuje projekci (=promítnutí vlastních obsahů mysli, stavů a sklonů), je to vědomé vytváření imaginárního světa, v němž člověk realizuje neuspokojené potřeby
  • sen je charakteristickým produktem fantazie, který má svůj původ v nevědomí, je doprovodný jevem spánku, je spontánní a vylučuje prvky vědomého zaměření


Primární funkce fantazie

  • Josef Viewegh (1986) - primární funkce fantazie spočívá ve schopnosti jedince „emancipovat se" od objektivní reality tím, že vytváří zvláštní prožitkové fantazijní struktury
  • Wick - primárním účelem fantazií je nabídnout alternativu k realitě, v tomto smyslu fantazijní představy přispívají k udržení duševní rovnováhy a fungují jako jakýsi svépomocný léčivý prostředek, umožňují člověku najít útočiště a útěchu v tíživé životní realitě


Sekundární funkce fantazie

  • uplatnění v jakékoliv lidské činnosti, zejména tvůrčí. Tato funkce se projevuje vytvářením alternativního modelu vnějšího světa, což „vyjadřuje možnost i potřebu tuto realitu lidským způsobem přesáhnout, přetvořit ji v intencích vlastních lidských záměrů a cílů" (Viewegh)


Principy fantazijní tvorby

  • aglutinace - spojování znaků jednoho předmětu se znaky, představy jiného předmětu
  • kombinace – spojování částí do nového celku
  • schematizace – redukce na základní podobu, zvýraznění typického znaku (př. karikatura)
  • analogie – určité znaky analogicky odvoditelné např. 3 ptáci = 3 děti
  • zvětšování, zmenšování – např. obři, trpaslíci
  • animizace
  • personifikace – přenášení lidských vlastností na neživé
  • fyziognomizace – přisuzování lidské tváře
  • magismus – magické myšlení, síly


Fantazijní představy

přetváření zkušenosti do něčeho nového a užitečného

  • činnost rekonstrukční fantazie – vytváření představy na základě popisu
  • činnost konstrukční (tvořivé) f. - tvorba úplně nového, neexistujícího
  • denní snění - únik z reality, pomoc při zvládání těžkých situací, přání
  • sny ve spánku - projev bezděčné fantazie


Freud, Jung

  • produkt fantazijní činnosti
  • 2 roviny obsahu:
  1. manifestní - co sděluji o snu, když se probudím
  2. latentní stránka snu - pacient, pokusná osoba má ve vztahu k jednotlivým složkám manifestního snu asociovat. Freud - uspokojením neuspokojeného přání.
  • konstantní složky snu a složky, které se mění
  • některé sny nemají diagnostický význam - zpracovávají podněty působící na spáče. Chápali fantazii jako projev nevědomí. Jung - vychází z jiného nevědomí- archetypické sny


Lerschova klasifikace fantazie

  1. projevovaná ve hře
  2. projevovaná v denním snění, nebo v různých situacích, fantazie motivovaná přáním, strachem,
  3. fantazie plánující a tvořivá
  • často uplatňováno ve vývojové psychologii a aplikováno na jednotlivá stadia


Ribotovo dělení

  1. fantazie plastická, materiální - podobá se té funkci při zpracování skutečnosti. Projevuje se jako asociace k percipovaným věcem
  2. fantazie difluující - rozbíhající se, odklání se od skutečnosti, je od skutečnosti odlišná
  3. fantazie mystická
  4. fantazie vědecká - domýšlení nápadů, konstrukcí apod.
  5. fantazie praktická a mechanická
  6. fantazie komercionální - uplatňovaná v obchodech
  7. fantazie utopická - zaměřená na budoucnost (hlavně romány sci-fi)
  • 1. a 2. ve vztahu k realitě, zbytek ve vztahu k obsahu


Klingerovo dělení

  1. fantazie volná
  2. projektivní fantazie - vázaná na motivaci, podmíněna tlakem neuspokojených potřeb