Fantazie

Verze z 18. 10. 2013, 12:08, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Fantazie == * děj, jehož výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo novéh…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Fantazie

  • děj, jehož výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo nového. Fantazie čerpá ze zásobárny pamětních představ, které jsou však různě kombinovány, přetvořeny, doplněny, zasazeny do jiného rámce či nových souvislostí (Plháková).
  • slovem fantazie psychologové označují jednak schopnost vytvářet fantazijní představy, jednak produkty této funkce, jakými jsou denní sny, mýty či pohádky.
  • impulsy k vytváření fantazijních představ pramení převážně z vnitřních zdrojů. Za určitých okolností může být zaměření a obsah lidských fantazií ovlivněn vědomou intencí. Často však vznikají spontánně, přičemž jsou determinovány vzpomínkami, minulými či současnými emocionální stavy a také nadějemi a očekáváními do budoucnosti. Hranice mezi představivostí a fantazií je ovšem velmi

tenká, oba psychické procesy i jejich produkty se ustavičně prolínají a vzájemně ovlivňují.

  • fantazie je úniková reakce - v ní odreagováváme své napětí, prožíváme to, čeho ve skutečnosti nedosahujeme, uplatnění v tvořivé činnosti (pohádky, mýty, literární tvorba, umělecká obecně), vědecká činnost -> nové objevy


Primární funkce fantazie

  • Josef Viewegh (1986) - primární funkce fantazie spočívá ve schopnosti jedince „emancipovat se" od objektivní reality tím, že vytváří zvláštní prožitkové fantazijní struktury
  • Wick - primárním účelem fantazií je nabídnout alternativu k realitě, v tomto smyslu fantazijní představy přispívají k udržení duševní rovnováhy a fungují jako jakýsi svépomocný léčivý prostředek, umožňují člověku najít útočiště a útěchu v tíživé životní realitě


Sekundární funkce fantazie

  • uplatnění v jakékoliv lidské činnosti, zejména tvůrčí. Tato funkce se projevuje vytvářením alternativního modelu vnějšího světa, což „vyjadřuje možnost i potřebu tuto realitu lidským způsobem přesáhnout, přetvořit ji v intencích vlastních lidských záměrů a cílů" (Viewegh)


Principy fantazijní tvorby

  • kombinace – spojování částí do nového celku
  • schematizace – redukce na základní podobu, zvýraznění typického znaku (př. karikatura)
  • analogie – určité znaky analogicky odvoditelné např. 3 ptáci = 3 děti
  • zvětšování, zmenšování – např. obři, trpaslíci
  • animizace
  • personifikace – přenášení lidských vlastností na neživé
  • fyziognomizace – přisuzování lidské tváře
  • magismus – magické myšlení, síly


Fantazijní představy

přetváření zkušenosti do něčeho nového a užitečného

  • činnost rekonstrukční fantazie – vytváření představy na základě popisu
  • činnost konstrukční (tvořivé) f. - tvorba úplně nového, neexistujícího
  • denní snění - únik z reality, pomoc při zvládání těžkých situací, přání
  • sny ve spánku - projev bezděčné fantazie