Hardžedef byl syn faraona Chufua ze 4.dynastie. Jeho jméno je doloženo na nápisu ve Wádí Hammamát, a je psáno v kartuši, stejně jako jméno panovníka Chufua a Hardžedefových bratrů Chufua, Radžedefa, Rachefa a Bauefrea. O posledně zmiňovaném princi, stejně jako o Hardžedefovi, neexistují, či jsou přinejmenším sporné doklady o tom, zdali někdy vládli. Skutečnost, že jejich jména jsou zde zapsaná v kartuších, tak zůstává nevyřešenou otázkou.[1]

Hrobka v Gíze

Hardžedef byl pohřben v Gíze, a to v mastabě označované G 7210-7220 na východním pohřebišti. Existují doklady, že Hardžedef stále žil za vlády faraona Menkaurea, musel být tedy pohřben někdy v období konce 4.dynastie. [2]

Hardžedef jako mudrc

V egyptské tradici Hardžedef vystupuje jako bájný mudrc, a po své smrti byl zřejmě zbožštěn. Byl pokládán za autora zřejmě nejstaršího, fragmentárně dochovaného díla egyptské didaktické literatury, tzv. Hardžedefova naučení. Objevuje se na papyru Westcar jako nejmoudřejší z Chufuových synů, který, narozdíl od svých bratrů, kteří vyprávějí o dávných mudrcích, předvede před faraona mudrce a mága žijícího. [3] V pozdější tradici byl též považován za objevitele několka kapitol z Knihy mrtvých.

Reference

  1. Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
  2. Porter, B.; Moss,R. 1974 :Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Statues, Reliefs and Paintings Volume III: Memphis, Part I Abu Rawash to Abusir. 2nd edition.
  3. Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)