IP adresa: Porovnání verzí

Řádek 74: Řádek 74:
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa]  
+
[[Digitální stopa]]
 +
<br />
 +
[[DNS]]
 +
<br />
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===

Verze z 20. 3. 2017, 22:24

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu čtyř dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


IP adresa slouží jako primární identifikátor každého počítače, který je připojen v počítačové síti. [1]

Charakteristika

IP adresa je jednoznačná identifikace konkrétního zařízení (typicky počítače) v prostředí Internetu. Veškerá data (ve formě paketů), která jsou z/na dané zařízení počítačovou sítí posílána, obsahují adresu odesilatele i příjemce právě jako IP adresy.

Zkratka IP znamená Internet Protocol, což je protokol, pomocí kterého spolu komunikují všechna zařízení v Internetu. [2] Nejrozšířenější dvě používané verze jsou:

  • IPv4 – 32 bitové číslo
  • IPv6 – 128 bitové číslo

Jelikož by pro běžné uživatele počítačových sítí bylo velice obtížné pamatovat si číselné adresy, existuje systém specializovaných počítačů, které převádějí zapamatovatelná doménová jména na IP adresy a opačně. Tomuto systému se říká DNS (Domain Name System).[2]

Protokol IPv4

Internet Protocol version 4 (IPv4) je v informatice čtvrtá revize IP a zároveň jeho první verze, která se masivně rozšířila. IPv4 je datově orientovaný protokol, který je používán v sítích s přepojováním paketů. [3] Slouží k vytvoření komunikačního rámce na internetu, v sítích, které využívají přepojování paketů. Data ovšem transportuje bez záruk, tedy nevylučuje například duplicity nebo správné odeslání všech dat na místo určení. O to se stará nadřazená vrstva, protokol TCP. Bloky adres IPV4 byly vyčerpány již roku 2011, kdy došlo k jejich finálnímu přerozdělení na konferenci v americkém Miami. [4]

Protokol IPv4

Trvalejším řešením problémů s nedostatkem adres by měla být nová verze protokolu, označovaná IPv6. [2] Přináší především velké rozšíření adresního prostoru (jeden z hlavních důvodů jeho vzniku), což znamená, že v podstatě každé síťové zařízení může mít svoji unikátní IPv6 adresu, která je jednoznačně identifikovatelná v rámci celosvětové sítě Internet. Dále reaguje na vzrůstající přenosové rychlosti a moderní komunikační technologie, kterým protokol IPv4 již ne zcela vyhovuje. Při návrhu protokolu IPv6 byly stanoveny cíle:

  • dostatečně bohatý adresní prostor – pokud možno by již nikdy neměla nastat nouze o adresy
  • design odpovídající vysokorychlostním sítím
  • bezpečnostní mechanismy přímo v IP
  • podpora mobilních zařízení
  • automatický konfigurace
  • kooperace s IPv4 a co nejhladší přechod ze stávajícího protokolu na nový [5]

Teoreticky je na světě v protokolu IPv4 4 miliardy IP adres. Novější protokol IPv6 obstará 3,4 * 1038 adres. Mezi hlavní spravovatele IP adres patří IANA – Internet Assigned Numbers Authority (rok založení 1988), později ICANN – Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (rok založení 1998).

Vyjadřování IP adresy v číselných soustavách:

  • Dvojková (binární) – pracuje s dvěma číslicemi 0 a 1
  • Šestnáctková (hexadecimální) – pracuje s šestnácti znaky (0,1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,A,B,C,D,E,F)
  • Desítková (dekadická) – pracuje s čtyřmi osmicifernými dvojkovými čísly (např: 195.113.132.25)

Dělení IP adres podle skupin

  • Veřejné – jde o adresu, kterou mají poskytovatelé veřejných serverů (www.seznam.cz) a některé počítačové zařízení. Je unikátní a lze použít jen jednou. Přístupy zvenčí nejsou blokovány, ale mohou trpět hackerskými útoky.
  • Neveřejné – nelze s nimi zakládat veřejné servery, ale normálně fungují v síti internetu. Jsou schované za veřejnými IP adresami.
  • Dynamické – speciálně přidělené IP adresy, které se právě nepoužívají a jsou náhodně přidělovány. Při každém novém přístupu do sítě se náhodně přidělí nová.
  • Statické – jedna pevná IP adresa, nijak se nemění
  • Privátní – skupina adres, které se nepoužívají na veřejné síti. Jsou skryté za směrovačem (router)

Domain Name Server (DNS)

Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.[6]

DNS je celosvětová databáze internetových domén a subdomén. Každá doména má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -> www.seznam.cz.

Ukázky některých domén:

  • Státní domény

.cz – doména pro Českou republiku
.de – doména pro Německo
.uk – doména pro Velkou Británii

  • Generické domény

.gov – doména pro státní správu USA
.mil – doména pro armádu USA
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena
.com – typická doména pro komerční organizace

Odkazy

Reference

  1. IP adresa. Správa sítě - slovník pojmů. [online] [cit. 2017-03-20]. Dostupné také z: http://www.sprava-site.eu/ip-adresa/
  2. 2,0 2,1 2,2 IP. Dostupné také z: http://wiki.pvfree.net/index.php/IP
  3. IPv4. 2017. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IPv4
  4. IPv4. Dostupné také z: http://it-slovnik.cz/pojem/ipv4
  5. HOTSKÝ, Ondřej. Protokol IPv6 a jeho praktické využití. Nové Strašecí, 2013. Dostupné také z: https://is.bivs.cz/th/21517/bivs_m/DP_Protokol_IPv6_a_jeho_prakticke_vyuziti_Ondrej_Hotsky.pdf
  6. PALOVSKÝ RADOMÍR. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.

Použitá literatura

  • SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.
  • SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.
  • ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.
  • HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.
  • PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno & rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.
  • PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.
  • KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.

Související články

Digitální stopa
DNS

Klíčová slova

identifikace, doména, IPv4, IPv6